Rozhodne sa v nedeľu

Špička mezi filmy ze sportovního prostředí, dvouapůlhodinový videoklip s dějem, přehlídka skvěle napsaných a bez výjimky skvěle zahraných postav. Tím vším si mě Vítězové a poražení získali. Ačkoliv mám raději klasické rugby (které, jak prohlásil John Cleese, "je americkému 'fotbalu' dost podobné, ale nejsou v něm pauzy na odpočinek každých dvacet vteřin a týmy v něm nenosí kompletní kevlarová brnění jako banda srabů"), film mě pohltil prakticky od úvodního detailu na míč. Dál už jsem si jen užíval. Trenérskou reinkarnaci Al Pacina, Foxxova frajírka, Quaidova zraněného "veterána", Woodsova lékaře zatajujícího zranění, Cameron Diaz v první roli, kterou jsem jí doopravdy věřil... Lidé, kteří pro film vybírali hudbu, odvedli stoprocentně poctivou práci, stejně tak i Oliver Stone, scénáristé i kameraman(i). Kdybych měl vybrat nejlepší scénu, byl by to nejspíše dialog Pacino+Foxx prokládaný útržky závodů a veslování z Ben Hura. Při závěru finálové zápasové scény jsem napružený v křesle skoro nedýchal. Jak to jenom ti filmaři dělají. (05.07.2011)

Představte si, že máte mládí za sebou a dejme tomu ve dvaceti jste pochopili, že z Vás už žádný sportovec nebude, což Vás mrzí, protože jste na to třeba i měli, ale vykašlali jste se na to. Vítězové a poražení je film, dejme tomu, takový, že Vás na necelé tři hodiny uzemní, a ukáže, co by Vás mohlo potkat, kdyby jste se slavným skutečně stali. Dřina, píle, dřina, dřina, a taky problémy, které k tomu, že jste slavní beze sporu patří. Oliver Stone podle mě natočil film, který předběhl nepatrně dobu. Když sleduju, jak dneska v televizi o přestávkách vysílají reklamy na Nike, zobrazující fotbal v nové dimenzi, z pohledu hráče, tak se po tomhle musím smát. Jestli tohle je originální, tak na čem si Vítězové a poražení stojí? Každopádně to bych přeháněl. Reklama je to parádní, ale Vítězové a poražení rozhodně o chlup lepší. Ukázali mi jak to ve světě šoubyznysu a slávy vypadá a já pochopil, že stačí nahlédnout, ale být součástí je jen pro odvážnější povahy než jsem já. (12.11.2008)

O väčšine výrazov z prostredia amerického futbalu som nemala ani tucha a pri pohľade na čas 2,5 hodiny som sa zľakla, ale keďže som počula, že Any given sunday je dobrý športový film, povedala som si, že sa presvedčím na vlastné oči. Na dve etapy mi to cez víkend vyšlo. Za to, že sa scenár nevyhol klišé a že vlastne nasledoval iba dávno známe postupy tohto žánru by som dala 3*, ale objektívne musím trochu pridať. Za adrenalín, za Tonyho posledný predzápasový prejav (tiež klišé, ale efektné) aj za celkovú atraktivitu filmu, ktorý mohol byť pre neamerické publikum nezrozumiteľnou klišovitou zívačkou - a napriek všetkému sa ňou nestal - dávam 3,7* a zaokrúhľujem nahor. (24.09.2007)

Dvouapůlhodinová pořádně našlapaná exkurse do amerického fotbalu. Jakkoliv se o tento sport nezjímám, tak přiznávám, že mě to pohltilo a přes dlouhou stopáž jsem se ani chvilku nenudil. Největší zásluhu na tom má výtečná Stoneova režie. Al Pacino potvrdil svou pověst a Cameron Diaz příjemně překvapila. (08.10.2010)

A to som si myslel, že filmy o športe mám prepozerané odzadu-odpredu, no tento film sa posunul u mňa na ich vrchol. Kamerovo najúchvatnejšie športové zábery aké boli kedy natočené, výborný strih a prekvapujúco aj herecko-športové výkony, nehovoriac o réžii. Príbeh je úplne primitívny, no Stone tomu dáva svojim majstrovstvom úplne iný rozmer. A to isté sa dá povedať o závere. 95%. (12.07.2006)