Medzi nebom a zemou

"V jeho velké, drsné tváři bylo vše, co jsem na Americe milovala.." Naprosto skvělá filmová záležitost, která rozhodně nestojí ve stínu dalších dvou filmů Olivera Stonea, samozřejmě mluvím o filmech Četa a Narozen 4.července, tvořících dohromady triptych o válce ve Vietnamu, tentokrát opět z tak trochu jiného, byť očekávaného pohledu.. Tentokrát totiž sledujeme příběh těžce zkoušeného národa očima chudé Le Ly, nejmladší dcery "rolníka".. Rozdělení země, nechutná zvěrstva jednotek Vietcongu i samotnou Vietnamskou válku Stone servíruje sice dostatečně realisticky a syrově, jak už jsme si u jeho snímků zvykli, ale nadmíru přínosně také s důrazem na mluvené slovo, ať už v podobě Le Ly v pozici vypravěčky, byť právě tento způsob jakéhosi líného dovysvětlování mi většinou příliš nesedí, či případně samotnými dialogy, aniž by si liboval v přímém zobrazení toho všeho násilí a krutosti, což nabízí vítaný protipól zejména k již zmiňované Četě.. Nahlížíme nejen do historie, ale i do kultury, tradičních zvyklostí i buddhismu, což ovšem podle mě patří ke slabinám tohoto snímku, protože právě přetěžká duchovní linka táhnoucí se celým příběhem značně brzdí plynulost a svižnost filmu a zbytečně jej prohlubuje, ačkoliv je zřejmé jak je pro Le Ly důležitá.. Ani romantická stránka filmu obzvlášť díky podivně překotnému vrstvení scén jedné na druhou nedokáže z potenciálu, který skutečný příběh, jímž se Stone inspiroval, bezesporu skýtal, vyždímat maximum.. A tak nad vším ostatním výrazně vyčnívá snad jen famózní výkon Tommyho Lee Jonese, přestože jeho rozrytá tvář nedostala tolik prostoru, jak by se mohlo zdát, neskutečně magická kamera filmového malíře Roberta Richardsona a parádní soundtrack, pod nějž se podepsal známý japonský multiinstrumentalista Kitaró.. (04.06.2013)

Balada o životě a válce. 1) Při sledování filmu si uvědomíme, že vietnamská válka byla především válkou občanskou a ne válkou Američanů proti Vietnamcům, jak nám bylo dříve propagandou podsouváno. 2) Propagandě se ovšem ani Stone nedokázal vyhnout. Každé slovo, každý záběr kamery prozrazuje, že nejde o vietnamský film, ale že se to jenom Amíci pokoušejí stylizovat do role vietnamských rolníků...chvílemi lépe, chvílemi hůře. 3) Příběhu neprospívá ani snaha vyjádřit všechno během jednoho filmu. Dochází k mnohým zjednodušením a poněkud plakátovému zobrazení skutečnosti. 4) Přemýšlivým divákům doporučuji studium vietnamských dějin. Zjistíte fakta, která pozoruhodně změní váš pohled na Vietnamce jako utlačované objekty imperialistického násilí. (16.02.2014)

Zakončení vietnamské trilogie, které není moc známé pro široké spektrum lidí, ale tak je to špatně. Stone nám ukázal v první polovině vietnamskou válku z pohledu dívenky, která ji celou prožila a následně zdokumentovala ve svých memoárech, z kterých čerpal tento film. Film neukazuje až na pár výjimek ani tak samotné válčení, ale spíše poukazuje na dopad války na civilní obyvatelstvo, které s ní ale absolutně nemá nic společného, a stejně musí trpět. Druhá polovina, kde ne scénu přichází Tommy Lee Jones, se zabývá posttraumatickými stavy z války. Ačkoliv jste v bezpečí svého domova, tak si válku promítáte pořád dokola a dokola, své činy vykonané v bojových akcích se vám zjevují ve snech a po tom všem začínáte být nebezpečný i svému nejbližšímu okolí. Výkon Hiep Thi Le bych zařadil na piedestal. Nemusíte být vůbec známý, abyste předvedli parádní výkon se vším všudy. Tommy Lee Jones se objevil docela pozdě, ale i tak byl nepřekonatelný (při scéně s brokovnicí, kdy chtěl odpravit svou manželku, se mi tajil dech z toho, jak mrazivě to dokázal zahrát). Ačkoliv není příběh nějak růžový, tak je vše odvyprávěno nesmírně poeticky a hlavně v doprovodu úžasné hudby. Tento film je perfektní příklad toho, že válečný film nemusí mít jen akci, aby vás strhl. Stačí jeden pravdivý, skoro až neuvěřitelný příběh plný nehezkých momentů, abyste byli unešeni. Stone tohle prostě umí. Za mě dávám 89 % (18.07.2017)

Po famózní Četě se Stone znovu vrátil do Vietnamu, aby zúročil své osobní zkušenosti s vietnamskou válkou. Tentokrát se pokusil zachytit válečný konflikt očima civilisty - mladé dívky z venkova, jejíž rodina je ohrožována tlakem z obou stran: loajalitu si žádá vláda i Vietkong a v zájmu vítězství dokáží postupovat naprosto bezohledně. Stone se přes své levicové přesvědčení dívá na Vietkong bez iluzí a ukazuje surovou realitu války z pozice těch, co nemají kam ustoupit a jak se bránit. Vietnamská část šlape jako hodinky, režisér se tady pohybuje na jisté půdě, využívá exotickou krásu vietnamské přírody i osobitý půvab hlavní hrdinky v podání Hiep Thi Le. Milostná romance, kterou prožije s americkým poddůstojníkem, je taky fajn, určitě i díky charismatu Tommy Lee Jonese. Melodramatické prvky, na které jsem většinou citlivý, mi tentokrát vůbec nevadily. Problém je v tom, že film neúspěchem americké intervence nekončí, Stone své hrdiny nechá odcestovat do Ameriky. Obě části filmu si ale spolu vůbec nerozumí. Americká zaujímá výrazně menší část, je uspěchaná, zkratkovitá a emočně nepřesvědčivá. V centru Stoneovy pozornosti sice stojí tatáž hrdinka, ale z psychologického dramatu se náhle stává feministický manifest, který se s předchozím válečným dramatem tak nějak tluče. Přesto nechávám 4* a 75 % celkového dojmu, protože 2/3 filmu jde o pětihvězdičkovou záležitost. (19.06.2017)

Tak tohle Stone ustál jen tak tak. Jako vždy kvalitní kameru sice vede oscarový machr Robert Richardson ( Doors, Casino, Kill Bill ) ale i tak je první polovina příliš pomalá a rozvláčná. A druhá polovina ( život Vietnamky a Tommy Lee Jonese ), která mě zajímala mnohem více, je zase extrémně zkratkovitá ( rychle exponovaný vztah ztrácí na své emocionální působivosti v následujících scénách ). Na Stonea přehnaná melodramatičnost ( za to nemúže samozřejmě jenom director, některé dialogy zavánějí až červenou knihovnou ) se projevuje i v příjemně poslouchatelném, ale patetickém hudebním doprovodu. Z vietnamské trilogie zcela jistě nejslabší kousek. (09.12.2005)