Kolja

No tak teda nevim, urcite film patri mezi to lepsi, co se v cechach natocilo, ale ze bych byl z toho nak odvazanej to ne. Podobnej pribeh jsem uz videl mockrat, ale je fakt, ze je film hodne mile zpracovanej, tohle Sverakum fakt de, ale trosku mi prislo, ze film uz nataceli s tim, aby zapusobil na akademiky. Herci jsou hodne dobry, ale u lidi, co tu hrali, jsem na podobny vykony zvyklej, takze me nejvic prekvapil Andrej Chalimon, kterej je fakt paradni. Ale kdyz je na scene sam, tak to neutahne, musi tam mit Sveraka. Na to, ze film ma 110 minut a moc se tu toho nedeje, jsem se vubec nenudil, coz je dobre, ale zas na druhou stranu, nevidim duvod, proc filmu davat maximalni hodnoceni, zas tak vyjimecnej mi neprisel. Proste hodne dobry 4*. (26.03.2006)

Svěrák (otec) umí psát příběhy, které obsahují silné a vtipné scény, a Svěrák (syn) je umí poutavě a půvabně převést na celuloid. Ano, KOLJA je prvoplánová a až hanebně vykalkulovaná sázka na jistotu, ale je zkrátka velmi profesionálně zpracovaný, zahraný a ve vší své sentimentalitě relativně decentní a i funkční. Film ze zcela pochopitelných důvodů jedněmi milovaný, druhými nenáviděný (přestože svým vyzněním je naprosto nekontroverzní). Ovšem moc by mě zajímalo, jak by byl v naší zemi přijímán, kdyby toho zlatého plešouna (a i ty další významná ocenění) nakonec nedostal... 80 % (16.02.2011)

96% - Jedna hvězdička za holywoodskou režii, druhá za hudbu, třetí za kameru, střih, a výpravu. Čtvrtá za všechny hrece kromě Z. Svěráka. Ten si totiž zaslouží samostatnou pátou. Za silný příběh ve scénáři, a taky za herecký výkon. Náhodou jsem violoncellista, a musím vyseknout Svěrákovi velkou poklonu za to, že za cellem vypadal velmi přirozeně a věrohodně (ne jak Tříska s houslemi), dokonce lépe, než leckterý student konzervatoře. Na cello ve filmu opravdu hrál, jen místama je slyšet, i vidět playback, ale levá i pravá ruka ví přesně, co a jak. To je fakt rarita. Pan učitel Mirko Škampa, který ho kvůli filmu učil prohlásil, že má větší talent, než většina jeho žáků. Prostě Kolja je bezva. Kdo říká, že je to kýč, může mít pravdu, co já vím. Pak tedy chci víc takových kýčů! (14.09.2005)

Když jsem "Kolju" viděla poprvé, zasáhl mě silou rozjetého Pendolína. Chvíli jsem se smála, chvíli dojatě posmrkávala a snažila se přes slzy zaostřit na plátno, chvíli nedýchala napětím (že, Táborský, hnusáku jeden?!:-)), film si mě zkrátka zcela podmanil. Herci, příběhem, hudbou, vším... Soudruzi v USA mi pozlaceným nahatým skinheadem udělali ohromnou radost. Jestli jsem při druhém a třetím shlédnutí odhalila i nějaké ty trhlinky na "Koljově" dokonalosti, pak hodlám předstírat, že neexistují. Když ho miluješ, není co řešit! A "Kolja" si moji pumpičku jednoduše získal. 95% (21.12.2011)

"And the Oscar goes to ... Kolya! " O téhle větě se jistě Janu a Zdeňku Svěrákovým zdálo už během psaní scénáře a vlastního natáčení. Přípravy na film byly veliké, zákulisní informace hovořily o skutečné bombě a výsledná podoba filmu nadchla milióny diváků nejen u nás. Hlubokce lidský příběh, který je sice v globálním vyznění smutný, ale je servírovaný půvabně milou a laskavě humornou formou, si nepochybně svého Oscara zaslouží. A my můžeme jen doufat, že se Janu Svěrákovi a jeho otci podaří ještě nějaký podobný "zásah", třeba i s žánrově poněkud odlišným filmem, který ale zase dokáže vzbudit v divácích z celého světa pozitivní emoce, tak jako to dokázal Kolja, jehož mnozí z nás zařadili mezi české národní klenoty. (29.08.2002)