Dealer

Drsný časy ve špinavých ulicích po Dánsku. Až příliš dlouho se téměř "nic" neděje, sledujeme týden života pouličního gangstera dealujícího drogy. Nakonec se však přeci jen něco semele a když se začně srát, tak pořádně! Jeden nepovedený "deal" následuje druhý, mafie je neúprosná, pravidla neznají bratra a náš hrdina směřuje pomalu ale jistě do pekel. Atmosféra měla nejspíš navodit pocit bezvýchodnosti a deprese, drsnou stylizaci podtrhuje pár brutálních scén, ale výsledek není ani tak příliš působivý. Charaktery nepůsobí zrovna dvakrát zajímavě, či prokresleně, film je v konečném důsledku veskrze prostý... Za mě nic moc. 5/10 (06.06.2013)

Pane bože ... Asi jsem musel koukat na jiný film, nebo jsem divný já ? Kupa sprostých dialogů o kouření ptáků 4 děvkami najednou, pérech, pérech, děvkách ... asi to je hyperrealistický a asi to má vyšokovat diváky, kteří nejdou do hloubky. Ale kvůli tomu to ještě vůbec nemusí být dobrý film - a taky není. (02.03.2012)

První díl volné trilogie poněkud paradoxně komentuji jako poslední. V době premiéry jsem ho viděl a nechal jsem si ho nyní nakonec, abych si utvrdil nebo vyvrátil někdejší dojmy. Spolu s ním vlastně účtuji s celou sérií a tři hvězdičky dávám za celkový obraz kodaňské galerky. Dealerovi nechybí energie a odvaha ani snaha o autenticitu. Příběh je prostinký. Po jedné spackané dodávce jsou prachy i drogy fuč, zbyl jen nepříjemný dluh u odběratele, který má dost rukou na špinavou vymahačskou práci. To, co dealera shazuje, jsou typicky tarantinovské neduhy, především nedbalá dramaturgie. Režisérovi jde mnohem víc o styl a atmosféru než o vyprávění. Dvojice gaunerů příliš dlouho projíždí ulicemi a vypouští namachrované kecy - vím, že to k jejich charakteristice patří, ale v téhle míře už to silně zavání samoúčelem. Chování postav v některých případech nedává smysl. Co mělo proboha znamenat Frankovo okradení svou dívkou - v ten moment ho sice režisér dostal tam, kam potřeboval, ale jde to proti charakteristice postavy i logice situace. Nechávám sice tři hvězdičky, ale nadšený nejsem. Refn chce spíš bavit a používá k tomu videoklipové prvky tak typické pro tvorbu mladých režisérů 90. let. Jako vážně míněné drama je to příliš mělké a pokud chci být baven, Guy Ritchie si nehraje na žádnou hlubokomyslnou sondu, ale baví účinněji. Tu třetí hvězdičku přihazuji za dvojku velkých jmen severské kinematografie - Kima Bodniu a Madse Mikkelsena. Shodou okolností toho prvního momentálně sleduji o řádku let staršího ve 2. sérii seriálu Most a je to zajímavé srovnání. Celkový dojem: 55 %. (10.10.2015)

Intenzivní sedmidenní spirála na dno koncipovaná jako výprava do žánrového světa, během které nic nejde podle plánu - v rovině žánru i děje – strhne svou bezprostředností, kterou vytváří dokumentárně stylizovaná kamera sledující postavy zpravidla v těsné blízkosti. Vizuální nekašírovanost umožňuje, aby hrstka sekvencí, které by v klasicky pojaté žánrovce byly předními atrakcemi (zbití zrádného kumpána, zabití feťáka apod.), splývala s ostatním děním do jednolitého záznamu anabáze dánského dealera. (03.04.2011)

Sedm perných dní drogového dealera, natočených přímo „z ulice“, na hony vzdálené hollywoodské tvorbě. Jenže já s těmi feťáckými filmy mívám občas problém, že mě to prostě nebere. Což je důvod jen pro tři hvězdy, na čtyři to pro mě nebylo dost zajímavé. Tony si nadělal do bot sám a tak si to musel vyžrat. Holt riziko dealování… (13.04.2013)