Reklama

Reklama

VOD (1)

Toto politické drama mělo to smůlu, že do kin přišlo až po pádu komunistického režimu, když už nemohlo sdělit nic převatně objevného - u diváků zcela propadlo. Režisér Jiří Svoboda zde působivě rozehrál bezmoc politických vězňů v 50. letech, předvedl, s jakou brutalitou se vynucovala smyšlená přiznání. Všímá si nejen osudů zatčených, ale i jejich blízkých, na něž se snášela šikana a doléhalo všudypřítomné podezírání. Režisér dospěl ke zřetelné výrazové expresi, která umocňuje hrůzy teroru, vynikající je herecké ztvárnění jednotlivých postav (Jiří Bartoška, Jaromír Hanzlík, Milan Kňažko). Avšak nelze přehlédnout patrný alibismus - příběh, připomínající svou konstrukcí známější Londonovo Doznání, vyznívá, jako kdyby oběťmi teroru byli jen čestní komunisté, které nevýslovně trápili zlí komunisté. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (126)

DaleCoper 

všetky recenzie používateľa

Příběh z doby kdy komunistická nebo spíš stalinistická strana zlikvidovala prakticky veškerou opozici a tak asi ze setrvačnosti se komunisté začali zavírat a věšet sami mezi sebou. Překvapilo mne že v tom šíleném světě politických monstrprocesů měl i tak člověk který se do toho soukolí dostal určitou svobodu jelikož Mrázek (Hanzlík) který před soudem popřel svoji vykonstruovanou vinu dostal mnohem mírnější trest než Steiner (Bartoška) který se k všem vymyšleným zločinům přiznal. Roden jako vyšetřovatel je skutečně demonický. Doporučená literatura: Arthur Koestler-Tma o polednách. ()

Fingon 

všetky recenzie používateľa

Tomuto snimku by opravdu sluselo vydani na DVD, pokud mozno s komentarem historika a alespon rozhovorem s tvurci v cele s reziserem Svobodou. Zajimalo by mne, jestli tvurci znali knihu Artura Londona, ci alespon jeji filmove zpracovani Doznani z roku 1970 s Yvesem Monandem. Ocenuji herecke vykony, nekteri herci zde byli obsazeni z dnesniho pohledu prekvapive (Donutil jako jeden z vyslychajicich), takovy Karel Roden tu predvedl snad nejvetsi svini sve kariery. ()

Reklama

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Áno, robili sa aj chyby - mumlali si dočasne zakríknutí komunisti v deväťdesiatych rokoch. Nepripúšťali, že násilie ústiace do zločinov už bolo zakódované v neomylnosti strany a pyramídovej štruktúre nekontrolovanej moci. Ani Kolárová so Svobodom neprekročili tieto limity. Aj oni sa zaoberali účelovou a nespravodlivou perzekúciou vlastných ľudí. Nie kohokoľvek, iba čestných členov strany. Ale tí predsa mohli vedieť, že revolúcia požiera vlastné deti. Že pragmatický výrok prenesený Kňažkom - Dal jsem vám zločince, máte trest. To si mám za vás vymyslet i zločin? - nie je vytrhnutý z kontextu, ale ukazuje mechanizmus toho, čo sa dialo. Takže napriek dobrému hereckému obsadeniu, vierohodným výkonom, dramatickému deju a depresívnej atmosfére dávam "iba" tri hviezdičky. Nie preto, že film prišiel do kín v nesprávnej dobe, ale preto, že som videl tematicky podobné, ale lepšie. Zobrazené neprávosti sa dejú v každej dobe a v každom režime ovládanom militantnou politickou stranou alebo náboženstvom. Je preto potrebné a užitočné nakrúcať o nich filmy, len pravda v nich by mala byť viac odhalená. ()

Tosim 

všetky recenzie používateľa

Jistě, podobných filmů o padesátých letech je mnoho, ale tohle byl jeden z prvních, který o nich vyprávěl. Alibismus Svobody a Kolárové je hypotéza, kdyby tvůrci neměli určitou sebereflexi, nechali by podobné téma ležet. Každopádně vyrovnání se s minulostí Jiřímu Svobodovi šlo, po té hrůze, co natočil loni po ČT, jsem se chtěl mrknout na nějaký starší film pana režiséra, který ještě neznám a vyplatilo se. 70%. ()

Vědma 

všetky recenzie používateľa

Jiří Svoboda je bezesporu zvláštní člověk. Pokud někdo dokáže natočit takový film a být přitom předsedou komunistické strany, tak je to značně schizofrenní. Film je hodně únavný a ta bezmoc je hmatatelná. Herci v rolích vyšetřovatelů kromě Milana Kňažka jsou poměrně málo přesvědčiví a Karel Roden přehrává. ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (3)

  • Ve retrospektivní scéně, kdy Jan Steiner (Jiří Bartoška), coby důstojník americké armády, přijíždí do koncentračního tábora, zní v pozadí vojenský pochod „It's A Long Way To Tipperary“. (majky19)
  • Natáčelo se ve věznici v Uherském Hradišti, kde v 50. letech docházelo ke skutečným násilným výslechům a věznění politicky nepohodlných osob. Scény z věznice v závěru filmu byly natočené v pevnosti Terezín. (navorski)

Reklama

Reklama