Zánik samoty Berhof

Wehe den, die die Heimat noch haben! Wir haben kein Zuhause. So haben wir geschworen! Naučili je zabíjet, ale nic jiného. Ač se to zdá podivné, pouze zabíjení k životu nestačí. Sudety nasáklé krví, Sudety zbavené své historie. Lidé vytržení z kořenů. Zmatený svět. Cesta z něj. Cesta k lepšímu světu, který však jinde než ve smrti neexistuje. (05.01.2006)

"Všichni jsme sirotci"... Nemám rád horory a tohle svou celkovou atmosférou i některými konkrétními scénami (viz třeba ta v závěru s Ladislavem Křiváčkem a vidlemi) horor připomínalo. Jenže nic naplat takové to v Sudetech po válce asi vážně bylo. Jen je to vážně typ filmu, co mi asi jednou fakt stačil. (29.09.2017)

Körnerův rukopis je jasně zřetelný, takže nelze čekat žádné veselohry (mimochodem příjmení Körner, nemá to náhodou společný lingvistický základ jako koroner?). Koneckonců má to v názvu "zánik", takže se s tím dá celkem počítat. Samotný film byl... dobrý. Líbila se mi atmosféra, kterou měla na svědomí jak kamera, tak hudba, herecké výkony, prostředí kdesi v jesenických horách a originální zápletka s bandami werwolfů. Ale vyskytlo se tam plno otázek, na které jsem nedostal odpověď: Jaká byla role (asi falešné) jeptišky Salome v německém partyzánském odboji? Jaký byl její úkol - dostat je do Německa? Jaký k nim měla vztah? Někdy se k nim chovala jako náhrada matky, pak toho nejvíc nemocnýho snad chtěla i svést, ne? Proč je nechala páchat vraždy a jiná svinstva? Proč se starej Habiger nezmohl na nějakej větší odpor, když mohl? A tak dále a tak dále. Takže podle mě to mohlo být i lepší. Na druhou stranu to byl dobrej filmovej zážitek a vynikající Ladislav Křiváček, jehož despotický otec byla role psaná snad přímo pro něj. (09.04.2021)

Kam se hrabou pracně budované americké horory, tady stačí Lubin Kostelka s koněm, jedoucí ponurým lesem a máme atmosféru, že by se dala krájet. Velmi dobře stavěný film, podle skvělého Körnerova scénáře, korunovaný výbornými hereckými výkony. Kdyby někoho zaujal zajímavý dřevěný kostelík, který se ve filmu několikrát mihne, tak vězte, že tento stojí v malé polské vesničce Kamieńczyk - přes kopec od českého Mladkova. (12.09.2008)

Reziser Jiri Svoboda /Motiv pro Vrazdu/ natocil silny a depresivny film z povojnoveho obdobia z cesko -polsko -nemeckeho pohranicia. Film divaka zaujme najma surovou atmosferou a uhrancivym Ladislavom Krivackom /Slavnosti snezenek/, z ktoreho mam dodnes husiu kozu. Ako ceskoslovensky kult by som film rozhodne nevidel, tam by som dal skor Jachyme, Hod ho do stroje, Marecku, podejte mi pero, pripadne Vesnicko ma Strediskova. Ale ako normalizacnu kvalitu film rozhodne odporucam kazdemu mylovnikovi ceskoslovenskej kinematografie. A ako pise kolega mchnk : "tohle je potreba znat, povazujes -li se za znalce ceskoslovenske kynematografie". 72 % (17.01.2015)