Gauneri

Myslím, že Tarantino si vzal inspiraci z filmu Killing od Stanleyho Kubricka. V obou filmech se chystá velká loupež, a až na pana Oranžového jde o samé velké zločince. V obou filmech panuje jistá nedůvěra a postavy se dopuštějí chyb. I přesto, že se plán vydaří, zločinco buď umírají, nebo jsou chyceni. V obou filmech najdeme i téma cesty za svobodou. V tomto filmu je to pan Oranžový, který chce využít loupeže, aby znovu získal svobodu. "Ve snu jsi mě zastřelil, tak ti radím, aby ses probudil a omluvil se", říká pan Bílý v jednom ze svých nezapomenutelných výstupů. Dále si říkám, že hříčka se jmény je podobná z filmu The Taking of Pelham One Two Three (1974) Styl oblečení je podobný z filmu Lepší zítřek 2 (1987) Scéna postřelení nejlepšího přítele a on se o něj stará, přesvědčuje ho, že nezemře, kde jsme svědky podobného rozhovoru, ale i podobných pocit, která ti dva zažívají. To vše z filmu Oběti války (1989). Ale naprosto největší vliv na Gaunery měla málo známá hongkongská gansterka režiséra Ringo Lama "Město v plamenech" z roku (1987). Hrál v něm jeden z Tarantinových nejoblíbenějších herců asijské kinematografie Yun-Fat Chow. Je zajímavé, že všechny tyhle filmy patří mezi oblíbené Quentina Tarantina a on se rozhodl z nich udělat mix. (10.01.2004)

Zcela zásadní otázka pokud jste film ještě neviděli. "Kdo z nich byl vlastně špicl?" Brutální, krvavý, syrový, cynicky humorný a šokující? Jak pro koho. Tarantino však na sebe řádně ve svém debutu upozornil a dal všem značně najevo, o čem že ty jeho filmy tak zhruba budou! Mě osobně však tato prvotina hodinu a půl trvající až na pár scén dokonale nudila, spíše konverzačka tak trochu na úkor nějaké povedenější akce..Ty tu vidíme jen asi ze tří flashbacků. I když samozřejmě nejsem žádný sadistický zvrhlík ani úchyl ani ten, co by se nějak vyžíval v různých tvrdých sprostých slovech (kdo je větší "KING" ), kterých zde zazní bezpočet, tak dynamická ručně natočená scéna bez střihu tančícího pana Blonďáka na hit od skupiny "Stealers Wheel-Stuck in the middle" byla vynikající a pamětihodná. K ní bych pak třeba ještě přidal tu s přidělováním barev k přezdívkám pro smluvenou akci - hlavně pan Růžový se tu zviditelnil. Takže panové Bílý (Harvey Keitel), Oranžový (Tim Roth), Blonďáku (Michael Madsen), Růžový (Steve Buscemi), Hnědý (Quentin Tarantino) a Modrý (Eddie Bunker) bylo mi potěšením, byli jste dobří, ale něco mi na VÁS přesto nesedělo:-) Možná proto mě film až tolik neuchvátil, spíš to byl z mé strany jen průměr.. (12.01.2008)

Pan Bílý, pan Světlý, pan Modrý, pan Oranžový, pan Hnědý a pan Růžový májí udělat klenotnictví. Něco se nepovede, anebo spíše někdo je zradí. Pan Oranžový to koupí do břicha a pan Bílý se ho snaží dostat do bezpečí, na předem ujednané místo setkání. Do skladiště. Pan Bílý přemýšlí co dělat dál, do toho přichází pan Růžový. Přemýšejí co se to vlasně sakra stalo... To zhruba k začátku děje první vynikající Tarantinovky, která spolu s Pulp Fiction patří mezi perly světové kinematografie. Špičkové herecké výkony, výborný scénář, skvělá režie, kultovní hlášky a především věrohodnost dělají z Gaunerů nezapomenutelný filmový zážitek. (12.06.2006)

Asi vůbec nejčistší esence "tarantinismu"... Mafiáni v oblecích, bavící se o nejobyčejnějších věcech co možná nejsprostším jazykem, stará zápletka oživená nechronologickou narací, zajímavé postavy, výborní herci a špičkové dialogy. Takový je zkrátka Tarantino, čerpající tématicky ze všech možných i nemožných pramenů popkultury. Gauneři jsou syrovější a ucelenější než Pulp fiction, který jde víceméně brát jako několik jen náhodou se protínajících příběhů. Ve většině ostatních věcí jsou hodně podobní jako Tarantinův slavnější kousek, schází jim však něco... nějaké fluidum dokonalosti, kterým (alespoň pro mě) oplývají legendární Historky. Michael Madsen je opravdu nezapomenultený, Steve Buscemi trochu připomíná svého zabijáka z Farga. Celkově výborný film, který by byl za čtyři, ovšem poprvé v plné síle ukázal, co se scénářem a herci umí Tarantino, za to dávám i tu slabší pátou hvězdu, i když... Necelých 90% (18.07.2006)

Tarantino nikdy nebyl můj šálek teplé kávy. Gauneři jsou podobným případem, který jen dokazuje, že ani gangsterky nejsou žhavou kávou pro mé chtivé buňky, ale když zrovna po ruce nic jiného nemám, a koukám na zdejší hodnocení, tak chtivost mi nedá a okamžitě tu zapulzuje jeden z hříchů, který si nedokáži odpustit. I tak jsem se ale natolik nedokázal bavit. Nechápu v čem je takový humbuk, když Tarantino točí film. Ve většině případů je to totiž všecko na jedno brdo. Agresivní, krvavé a cynické příběhy se špetkou drsného humoru, které mají za cíl diváka hlavně pobavit. To netvrdím, že neplní, ale já se u toho všeho tak nějak nudím, že prostě poznám, že dobrý film budu hledat asi u někoho jiného než bude právě takové jméno ve filmové branži jako Quentin Tarantino je. Pochybuji, že budu mít náladu se i nadále pustit do nějakých dalších jeho filmů. Jeho tvorba mě prostě nebaví, a to i včetně Gaunerů. Je to ale jen věc názorů, jinak tento film při psaní tohoto komentáře je 131. nejlepším filmem na této databázi, takže na tom přecijen může něco být. --- Tohle budou vaše jména. Pan Hnědý, pan Bílý, pan Světlý, pan Modrý, pan Oranžový a pan Růžový. - Proč sem já pan Růžový? - Protože seš buzna! Jasný? (18.07.2008)