Emanuela

Bez problémů odpustím kamarádovi, který mě přesvědčil na společné odsledování Emmanuelle, protože sám film doposud neviděl a taky rozšířit si filmové obzory přeci nemůže být špatné, zvláště když se jedná o mezník daného žánru (byť žánru hodně choulostivého). Daleko hůře odpouštím mému oblíbenému skladateli Francisu Laiovi, že se propůjčil k tomu spáchat hudbu k něčemu tak ubohému, z tohoto snímku musela čouhat primitivní prasárna už dávno před výsledním sestřihem a ten film si tak zdařilou hudbu ani nezasloužil. Rok před tím natočil ve Francii erotický snímek i John Frankenheimer (viz. Story of Love Story), ten sice totálně zapadl, ale připadal mi umělecky zdařilý a rozhodně měl v sobě mnohem víc, než jen erotické a sexuální scény s prvoplánovým zaměřením. Jenže zde výsledku nemám co vyzdvihnout kromě hudby a pěkných lokací, neb viditelně špatné je skoro všechno od scénáře až po herecké výkony a natáčené se stejným účelem jako pornografie. Náhlé zbouření iluzí zamrzí, ale holt i ta francouzská kinematografie 70. let má svou obrácenou tvář... 20% (02.01.2021)

Jako čisté porno Emmanuelle selhává takřka ve všech směrech (byť cigareta ve vagině je vtipná), jako nepovrchní, až spirituálně-intelektuální film o hlubších tajích erotiky a filosofickému přístupu k maximální rozkoši samozřejmě selhává ještě více, ba přímo brutálně... ale jako kombinacé obého, jakýsi hloupější skoropokus vytáhnout erotický film do vyššího umění, to překvapivě úplná sračka není. Místy nudná ano, místy směšná rozhodně ano, ale... nikoliv tragicky špatná. A samozřejmě nemůžu přejít i jistou nostalgii ke knize, kterou jsem ve svých třinácti letech náhodou objevil v knihovně rodičů. 5/10 (03.08.2009)

Für mich - 50%, - /erotika trapná, baby o ničem a film se táhne odnikud nikam, ještěže se Frantíci nepokoušeli o děj/, + /ještěže mám verzi 90 minut, páč plnou bych fakt asi nedal/, hodnocení - můj první erotický film ze staré školy a taky poslední, páč mám jenom jedny nervy, přiblblé, trapné, za zenitem, ten film omlouvá jenom to, že je 41 let starej, ale jinak je to děsivá a trapná nuda (22.07.2015)

Erotický příběh o mladé modelce Emanuelle. I když je vdaná a sdílí manželské lože, tak cítí, že její sexualita není naplněná. Něco jí chybí a pomocí svých nových přátel v Bankoku zkouší, ochutnává, objevuje. Na to, že je film z roku 1974, tak vizuálně vypadá nádherně. Není to žádné Vintage porno natáčené přes domácí kameru, kterou dostal režisér v osmi letech pod stromeček. Je to umělecky natočená erotika. Ano, je sice naivní, ale na druhou stranu má příběh o poznání a učení se o erotice. Zazní tam zajímavé moudro: "Definice pravé lásky je erekce a ne orgasmus" = což znamená, že vzrušení je to důležité a ne dosáhnutí uspokojení. Je to lehká erotika a erotické náznaky jsou vždy lepší pro fantazii než super detailní porno. (20.12.2012)

To jsem se zase nechala nachytat. Řekla jsem si, že se už konečně musím dovzdělat a zhlédnout takzvanou „klasiku všech klasik“. Na konci jsem jenom hlesla: „Taková konina!“ Mizerně natočené, herci i v rámci žánru nic moc, hudba... Francisi, byl jsi tam ty, nebo se spletli v titulcích? A za co sakra ta hvězdička? Z nostalgie to u mě být nemůže. Asi za to, že existují ještě horší věci, například jihoamerická telenovela. Mám při ní stejné extatické zážitky, které se k tomu násobí počtem dílů (tedy řádově stovky, to je panečku jízda)! „Pamětníci“ prominou, nevím, jaká je kniha, ale v mých očích stál tento film za starou bačkoru. (13.01.2015)