Poklad hraběte Chamaré

Ke konci osmdesátek to muselo být jako historické kostýmní drama mezi tehdejší tvorbou asi něco dost z jiného soudku. Kdo viděl pozdější filmy Zdeňka Trošky včetně pohádek, ihned ho v tomhle filmu pozná. Ta práce kamery, záběry, ozvučení... Jako bych koukal na princeznu Jasněnku. Tady ale téma bylo mnohem zajímavější. Nástup osvícenství musel zejména na venkově zaseklém ještě ve středověku působit jako něco nesmírně rušivého. Jen si vemte, že vám vrchnost a církev pere do hlav něco tak vytrvale až tomu svatosvatě věříte a pak přijde někdo kdo to začne rozporovat, nebo vám to dokonce úplně rozloží. Nic si nenalhávejme, blbec má ve své blbosti komfortní zónu. Stačí, když mu někdo řekne jak to je a aby se tím řídil. Tohle chápe. Ale chtějte po něm aby začal myslet! Podobně to měli někteří kněží, kteří dobře cítili konec vlivu. Kláštery se rušily jeden za druhým  a nejeden řád měl s novou dobou velký problém. Neznalost a fanatismus, to jsou moc nebezpečné kamarádky. Docela mne zajímalo jak to ve filmu vygraduje mezi abbém a mladým lékařem. Bohužel to celé v závěru tak nějak podibně vyšumnělo. Nechápu proč byl T. hanák Dabovaný. Z hlediska vizuálu, kostýmů a interiérů i exteriérů ale velká spokojenost. Navíc ta zima tomu dala nádech takové té sychravé nepříjemnosti. Dávám tedy za tři zápalné šňůry. * * * (02.04.2023)

Až vám bude Zdeněk zase někdy tvrdit, že kdysi dělal umění, ale diváci to neocenili, přestaňte ho poslouchat. Kamera Jaroslava Brabce je opravdu výjimečná a hudba od Harryho Macourka sedí, ale že jde spíš o televizní inscenaci s řídkým dějem, nic moc výkony tehdy neznámých herců a sakrašpatný střihem nic nezakryje. Zdeňku dobré to nebylo nikdy, škoda, že se na lepší zítřky fakt neblýská... 30% (01.03.2010)

Nemám rád takovou tu podivnou kameru z 80. let s přeexponovanými okny, nemám rád Blanku Bohdanovou, ale přesto jsem se na to dokázal dívat. A to hlavně kvůli Eduardu Cupákovi a té "sympatické" paní mamince. Atmosféra podle mě moc dobře navozená není, ty pseudoumělecké záběry jsou nefunkční a vedlejší herci marní. Mnohem větší funkčností disponuje scénář, takže ve výsledku zajímavý zážitek, ale znovu se na to dívat rozhodně nechci... (06.10.2016)

Historické drama (nejen) o střetu zastanců náboženského fanatismu a osvíceneckého myšlení (viz Kladivo na čarodějnice) s náramně temnou (až hororovou) atmosférou a velmi solidními hereckými výkony (hlavně Eduard Cupák jako Abbé je parádně odporný, aniž by jakkoliv přehrával). Ambiciózní, naprosto "netroškovský" film, zejména dynamicky natočená expresivní úvodní sekvence je velice působivá... 70 % (26.11.2018)

Děj příběhu se odehrává v českých zemích v době, kdy začínající osvícenství a jeho myšlenky jen pomalu a ztěžka nachází cestu na odlehlejší venkovská panství i k jejich obyvatelstvu. Tam spíš ještě přežívá všudypřítomná dusivá atmosféra odeznívajícího baroka, rekatolizace a protireformace. Ztělesněním této staré epochy je pan abbé (vynikající Eduard Cupák), bývalý jezuita "koniášovského typu". Jeho protikladem je doktor Kamenický (P.Svoboda) - nový lékař, jehož příjezd na panství je jakousi předzvěstí nástupu nové, osvícenské éry (např. pomáhá luteránské rodině - děj je zasazen do doby v "předvečer" vydání císařských patentů o náboženské toleranci a zrušení nevolnictví). Hrabě (P.Pípal) se více než o své panství zajímá o mladou schovanku, komtesu Renátu (P.Havlíčková) a hlavně o hledání pokladu, ukrytého podle pověsti v rozvalinách hradu. Nejvýraznější postavou filmu je hraběnka Chamaré (naprosto brilantně a dokonale ztvárněná Blankou Bohdanovou), jejíž nešťastný až tragický životní osud od dětství zdravotně postižené, teď již stárnoucí ženy, je příběhem propastné lidské samoty, zklamání a neporozumění. Film natočil podle historického románu Aloise Jiráska Poklad režisér Zdeněk Troška. V úvodní scéně filmu se mu podařilo sugestivně vystihnout Jiráskův pohled na baroko jako na dobu temna. (04.11.2009)