Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Josef PávekHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Brigita Hausnerová, Marián Kleis ml., Marie Brožová, Vladimír Šmeral, Gustáv Valach, Petr Haničinec, Zdeněk Martínek, Alena Kryštofková, Josef Koza (viac)Obsahy(1)
V 19. století byly stávky ožebračovaných a bezprávných dělníků potlačovány silou, třeba i střelbou do demonstrujícího davu. Stačilo pak, aby se do konfliktu připletla mladičká dívka - a zbloudilá kulka si našla i ji. Příběh vychází ze skutečné události: do svárovské stávky textilních dělníků v roce 1870 skutečně zasáhly ozbrojené jednotky. Jednou z obětí byla i šestnáctiletá Pavlínka Linková, která se v tomto snímku jmenuje Bernerová. Avšak režisér Karel Kachyňa, snažící se vnést jakousi poetizovanou melancholii, se smířil s pohledem plně poplatným ideologickým frázím, proti bezohledným vykořisťovatelům staví zbídačený proletariát, který se začíná hlásit o svá práva. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (32)
Nechápu, jak se někdo může stydět za to, že viděl dobrý film, kterým Pavlínka je. A nestydí se za většinu shlédnutých kravin, co se dávají a točí stále. Ponechávám stranou charaktery postav, ale tahle událost se fakticky stala, v roce 1870, na území dnešní ČR. Jeden z těch filmů, které nevlastním, ale rád bych ho měl. ()
Kachyňa sice držel ideologii na uzdě, neubránil se však hrozbě barvotiskového sociálního kýče, jehož přímočarost je těžké omluvit tím, že jde o "rodinný film" - zvláště ve srovnání s řadou dalších Kachyňových děl, v němž se působivě vyhnul oběma pólům. Ale i tak má poetické ztvárnění každodenního života v Podkrkonoší předminulého století něco do sebe a především výkon Marie Brožové v bohatě odstíněné roli babičky si zaslouží pozornost. ()
Pavlívnka byla naivní a nezkušená prostá dívka. Do jejího života krutě zasáhla hospodářská krize, která měla za následek Svárovskou stávku. Stávka byla četníky a vojáky krvavě potlačena. Jednou z obětí byla i tato mladá dívka. Kachyňa opět nešetří svou poetikou, kterou podtrhují hrátky s kamerou a neustále se opakující hudební motiv. Ten je velmi vtíravý. ()
Tak takyto normalizacny priemer beriem, Kachynova Laska 1973 ma teda nijka neoslovila, toto je vyrazne lepsie. Pribeh mladeho dievcata na pozadi neprijemne drsneho postavenia robotnikov kdesi v 19. storoci. Hausńerova odviedla slusny herecky vykon a Smeral /Smesny Pan, Kladivo na Carodejnice, Cintamani a Podvodnik/ tiez, hoci po roku 1969 uz nic dobre a zapamataniahodne nenatocil. 59 % ()
Kachyňa byl patrně kouzelník. Komunisti si u něj objednali film o dělnickém hnutí a on natočil poetický příběh sirotka, který se zamiluje, největší sex je pro něj logicky držet kluka za ruku, teskní po mrtvích rodičích a nečeká ho dobrý konec. Stranické vedení v té době ještě ani nesedělo pod kaštany se zakládací listinou a proto zde nefiguruje. Kameraman odvedl skvělou práci a Brigita Hausnerová též. Stávka tkalců je až v závěru a její politický podtext tu není rozebírán. Není to hvězdné Kachyňovo movie ale velmi slušná záležitost to je. S podobnou sociální tématikou se mu povedla lépe Kráva. ()
Reklama