An Evening with Kevin Smith

Patřím k lidem, které baví Smithovy filmy, jen je nebaví natolik, aby je uctívali či dávali zde plná hodnocení. Nicméně to mi nebrání dát plné hodnocení zde. Kevin mi přijde jako opravdu normální, zábavný týpek, který ze sebe souká jednu vtipnou historku za druhou, umí lidi rozesmát a sem tam je dobře i odpálkovat, pokud jsou drzí. A to se mi na něm líbilo, uvolněnost, ochota vyprávět, co vše zažil s různými celebritami, (Prince, Burton) fakt, že si umí dělat srandu sám ze sebe… Hlavně díky tomuto "večeru" jsem zjistil, že pravděpodobně nejlepší film jeho kariéry jsem zatím neviděl, tak si ho konečně musím sehnat. Pokud vám Smithovy filmy něco říkají a neuráží vás sprostá slova, tak ZDE si můžete přehrát (byť rozkouskovaný, ale celý) večer s tímto fajn chlápkem. 90 %. (07.08.2012)

Kevin Smith JE bůh, v téhle one man show to dokazuje s velkým přehledem. Jeho bavičský repertoár jakoby neznal mezí, nejenom že dokáže okamžitě reagovat i na někdy hodně ujetý dotaz, ale navíc to udělá stylem neskutečně vtipným, odzbrojujícím a nebyl by to Silent Bob, kdyby nešel pro nějaké to fuck příliš daleko. Smith se hlavně nebojí udělat si srandu i sám ze sebe, především ze své ne zrovna atletické postavy, či vylíčit některé hodně intimní věci ze svého života. Téměř každá historka, kterou rodák z New Jersey pronese je jedinečná a plná zajímavostí jako např. psaní scénáře nového Supermana nebo točení dokumentu pro Prince, který nakonec nikdy nespatřil světlo světa. I přes ty skoro čtyři hodiny stopáže vyprávění kultovního režiséra nenudí, naopak je výsostně zábavné a já při některých hláškách dostával oprávněně záchvaty smíchu, jaké jsem nezažil už hodně dlouho. Pro každého smithofila povinnost! In your writing...do you take any of your own life experiences and put them in? Yes, one time me and my friends were running from this huge rubber poop monster. And then we tried to sneak into Miramax Studios, you know...fell onto the set of Good Will Hunting II. (20.06.2008)

Pan docent, který nás učil Mechaniku, tvrdíval, že čeština je neuvěřitelný jazyk. Řeknete si třebas jen tak samo o sobě: "Hovno!" a kolikrát je to vtipné. Kevin Smith si asi myslí, že i angličtina je takovým pěkným jazykem. Jenže to se mýlí. Být mým společníkem v hospodě, snad by brzo vycítil, co rozesměje mě a královsky mě bavil. Takhle vycítil, co baví obrovské, americké, estrádní publikum složené z nekritických obdivovatelů jeho filmů a jede po té koleji až do řiti. Ne, to nebyl z mé strany vtip. Dokoukána první hodina - pak jsem si naordinoval pro nezdravé zívání předčasný konec. (10.12.2009)

Příjemné, místy až hospodsky laděné povídání o Kevinu Smithovi, jeho filmech a osobních příbězích s tím spjatých. Kevin Smith ukazuje, že je opravdový bavič, dostává se do řady nepředvídatelných situací, z nichž umí vždy elegantně a vtipně vybruslit (např. způsob jakým se vypořádal s požadavkem, aby předvedl taneček z filmu Jay and Silent Bob Strike Back byl opravdu výborný, byť veskrze jednoduchý). Po několika desítkách minut také dospějete k závěru, že Kevin Smith je mnohem sebevědomější, než za jakého se vydává. Samozřejmě určitá míra suverenity je nutná pro to, aby byl vůbec schopen mluvit o věcech, o kterých mluví (často hodně sexuálně explicitní s tunou homosexuálního podtextu), ale stejně pro mě osobně to znamenalo malé překvapení... 8/10 (20.01.2014)

Jak je Smith špatný a toporný (ne)herec, tak o to více je vtipný i nadaný vypravěč. Akorát se někdy snaží být vtipný za každou cenu, ale musí se mu nechat, že když už je vtipný, tak je vskutku vtipný. Čili ty bezmála tři a půl hodiny v jeho společnosti nenudí; jakkoli se to dalo sestříhat do podoby dvojhodinového „best of“. První co by se mohlo vyhodit jsou zbytečné předělové pasáže s názory z davu „proč přišli“. Nejvíce na škodu ovšem není ani tak stopáž jako spíše „dude and pussy“ publikum. Na některých štacích je ta mládež skutečně otravná až nesnesitelná a jak ze špatné teenagerovské komedie; nad reakcí toho stáda po Smithově zmínce o pivu znechuceně kroutím hlavou ještě nyní. (08.01.2014)