Insidious: Červené dvere

Už od tretieho dielu nastal pád tejto značky do prízemia (zatiaľ nie suterénu) hororového žánru a stal sa len prostriedkom na ždímanie peňazí pod hlavičkou značky, ktorej základy položil James Wan. S pôvodnou značkou Insidious má však tento, ale aj predchádzajúce dva kúsky, spoločné len postavy a motívy astrálneho cestovania. Posledný (snáď už definitívne) film série má však pramálo spoločné už aj so samotným žánrom hororu. Ak naň však nazerám nie ako na horor ale ako na temnú rodinnú drámu skúmajúcu vzťah otca a syna využívajúc k tomu prvky pôvodného Insidious, moje dojmy sú o niečo pozitívnejšie ako tomu bolo napríklad v prípade predchádzajúceho filmu (posledný kľúč), ktorý bol vyslovene len nefunkčným hororom. Za návštevu kina však nestojí, ide skôr o televízny film na upršané nedeľné popoludnie. (07.08.2023)

Svet Insidious je definitívne mŕtvy. Dva filmy bez pôvodných postáv z rokov 2015 a 2019 boli podpriemerné až biedne. Tentoraz sme sa dočkali návratu starých známych a tí definitívne potvrdili, že námet je už jednoducho vyčerpaný. Drtivú väčšinu času sledujete dvoch vysokoškolákov v reálnom svete. A len občas nakuknú tam, kde všetci chceli, aby sa dej odohrával. Veľké finále je opakovom veľkosti, nevytvára žiadne obavy a jeho rozuzlenie je na úrovni škôlkarskej fantázie. Nakreslil som bubáka? Tak ho začmáru a je hotovka. Je to celé v podstate o tom, ako moc Vám život poserie, keď zažijete hororovú "nehodu". Rozbije Vám to duševnú pohodu a vzťahy. Vymeňte bubáka za autonehodu a dostanete totožný film. (02.08.2023)

Tak nějak nevím, kde začít, tak to vezmu od konce. Je tu fajn napojení na předchozí filmy a pěkně je rozšiřuje, což b,y se vlastně dalo říct, že tímto tento film je. Je to jen takové rozšíření toho, co jsme viděli. Nic nového nepřináší a to ani v oblasti žánru. Hlavní zápletka je nenávist syna k otci a její řešení spočívá v tom, že někdo někomu neřekl pravdu, což jsme poslední dobou viděli snad v každém druhém filmu. Atmosféra celkem dobře budovaná, s jedním nečekaným jumpscarem. Ostatní byly lehce předvídatelné. Jako zakončení série toto ale funguje a zůstal bych u toho. Pro mě nejslabší díl série. 5/10 (09.07.2023)

Že je Insidious universe nenávratně ztracen svoiji kvalitou bylo jasné už v minulém díle a jen mále procento šance jsem dávala tomuto novému kousku pod taktovkou Wilsona na jeho vzkříšení. Bohužel, jak se čekalo, opravdu to nedopadlo. Tudíž moje intuice ani na to nejít do kina byla správná, protože by to byla v dnešní době škoda peněz. Zajímavé aspoň bylo sledovat dnes už vyspělou postavu syna a vědět, že nebyl nahrazen někým jiným mu podobným, takže i ty flashbacky hezky korespondovaly. Kdo by to řekl, že už je to třináct let co jsem se u prvního dílu málem po***** strachy. Tady ale ani příběh, ani ta hororová stránka už vůbec nefunguje. Parazitujeme samozřejmě na traumatech z minulosti, takže se nešetří motivy, které už jsme mnohokrát viděli. Nezachrání to už ani Wilson ani Byrne. Lekla jsem se možná dvakrát, ale už začínám být alergická na to, jak jsou ty nové přírůstky strašně zapomenutelné. Za pár dní z něj nebudu vědět ani ň. (22.09.2023)

Pro sérii Insidious mám slabost. Stejně jako sérii V zajetí démonů. Trojici Wan, Wilson a Whannell mám prostě rád a i když jsem po čtvrtém Insidious říkal, že bych to nechal být, tak jsem vlastně za pětku rád. V horkých dnech jako panovalo kolem premiéry bylo neskutečně parádní si dojít do sálu a užít si tenhle horor v Dolby Atmos. Insidious pět se vlastně vrací k původním dvěma dílům od Wana a u každého pokračování se mi strašně moc líbí ta nitka zpátky na sérii. A těch má Red Door hned několik. Strašení možná přichází trošku později, ale i to není úplná novinka v téhle sérii. Na konci vám pak zase nenechá vydechnout. Já jsem byl vlastně spokojený. Bavil jsem se, bál jsem se a film si užil. Navíc finále je opravdu hezkou nostalgickou tečkou. Teď bych už ale možná opravdu nechal sérii přeci jen být. (75 %) (10.08.2023)