Reklama

Reklama

Cesta z města

  • angličtina Out of the City
TV spot

Obsahy(1)

Programátor Honza trávi väčšinu svojho času vo virtuálnom svete a aj keď ide so svojim synom na výlet do prírody, nezabudne si pribaliť notebook a mobil. Víkendový pobyt v malej podhorskej dedinke sa premení na niekoľko týždňov, počas ktorých sa Honza zoznámi s miestnymi obyvateľmi a spoznáva čaro života na vidieku. Keď je nútený vrátiť sa do civilizácie, zisťuje, že to, čo našiel na dedine, mu mesto nikdy nedokáže dať... (RTVS)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (399)

rakovnik 

všetky recenzie používateľa

Jak já jsme cítil s hlavním hrdinou! Kolik z nás by ji rádo podstoupilo a dotáhlo do konce? Kouzelné prostředí podzimního Rabštejna, v němž žijí postavy a postavičky filmu, podávané mistrně režisérem Vorlem. Hanák s Polívkou se skvěle do svých rolí hodili. Přesto už dlouho nemám chuť film opět vidět... ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Krásné, poetické, sklepácké, Vorlovské. Měl jsem stejný zážitek jako u Kamenného mostu (4.4.2012). ----  (Viděno znovu 10 let poté 5.2.2022)... Remasterovaná verze. Všechny záběry na nahé postavy měl kdosi potřebu rozostřit. Ještě bych to chápal (i když i tam je to o ničem) u Honzova nahého syna koupajícího se s Honzou v potoce jehož pidi pindík by možná dle dnešních měřítek mohl vzrušovat pedofily sjíždějící Vorlovy filmy, ale proč rozostřovali nahého T. Hanáka, nebo B. Nimcovou nechápu. To už se ve filmu nemůže ukázat krásné nahé lidské tělo? Kam jsme se to proboha dostali?  A přitom podříznutý krvácející vepř na zabijačce nevadí...  Nechápu, fakt nechápu dnešní dobu. Za tohle by měl někdo dostat tečku  a samorostem po hlavě ! Mimochodem ten tehdejší odhad doby kdy lidi budou bavit jen počítače se tzehdá docela vydařil... Tehdy  hláška ,,kopjůtr nepodojíš" působila srandovně, ale dnes je to čím dál aktuálnější narážka. Zkuste sehnat zedníka, elektrikáře nebo instalatéra. Učiliště se zavírají jedno po druhém, každá druhá škola je zaměřena na IT. Až jednou prdnou trubky třeba od WC, bude mít sice doma každý svoji počítačovou síť a wifinu, ale roury mu neopraví nikdo... * * * * * ()

Reklama

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Zdali ještě někdy uvidím Vorlův film kvalitou srovnatelný s Kouřem? Z následujících jeho děl obě viděné (toto a Kamenný most) naznačují, že se autor začal bát svého talentu, jenž, ač stále patrný, je drasticky potlačen. Věčná škoda. Přitom Cestě z města by možná stačilo nepřeslazovat (přeslazuje se ale strašně) a sevřít tvar (ovšem rapidně). Jinak pěkná barevná písnička prokládaná sklepáckou (místy až sebecitační) podvratností (i sebepodvratností – Markéta učí Hanáka kosí nářečí?), kterážto kombinace má nakročeno k čemusi velkolepému, jak naznačuje impozantní homobělouš v hospodě. Zajisté zde nevidíme „obraz venkova“, nýbrž více méně podařenou křupanskou typologii, v níž se mísí realističnost s krutou nadsázkou, sympatie s odporem – křupanovy tlachy (Polívka) je třeba vzít vážně, ale musíte je odpárat od jejich nositele – pak se vám zjeví jejich pravda; to vše zasazeno v kontrastu s tímž světem podle staré bylinkářky a její vnučky. Namnoze se spoléhá na obrazové estetično, přičemž je silně zdůrazňován ten druh estetična, který zosobňuje právě Markéta a její dědictví. Za úžasnou scénu v kostele, která ospravedlňuje vše, co Vorel v tomto filmu předkládá, přidávám hvězdičku. Zde také vrcholí písňová složka, pak už to jde s kopce. Tématicky tento film navazuje na filmy civilizačních krizí muže středního věku z 80. let (tematicky nejblíže mu je Olmerův Co je vám doktore, ale připomínám i dosti odlišný Kleinův Vážení přátelé ano); rozdíl je v tom, že zde je krize uvědoměna teprve v přímé konfrontaci s tím, co má přinést obrodu, resp. se ztraceným rájem; naopak shoda se všemi rozličnými předchůdci je ve výskytu krásné mladice, s níž jsou spojovány hrdinovy naděje (v tom se vymyká jen právě Kleinovo opus) a v tom, že obroda tkví v obratu k jisté protisystémové pravosti či přirozenosti, přičemž u obou jmenovaných filmů jde stejně jako zde o návrat k zanikající životní formě. Podobně jako u obou Olmerových filmů (narozdíl od obou Kachyňových a samozřejmě Kleinova) je obrat přímo těsně spjat s onou mladicí, kterýžto motiv Cesta z města završuje, vždyť Markéta (jako nositelka jisté pravosti a přirozenosti a jako dědička starých forem) tento obrat (vůbec uvědomění jeho potřeby) teprve přináší. (V Markétě se také spojuje andělskost Krajčovičové v Co je vám doktore s magickou suverénností a jistou sebestylizací téže v Jako jed). Podstatným rozdílem oproti všem předchůdcům je také to, že tento film se nepřetržitě takřka celý odehrává v onom nečekaném azylu, což je ovšem kompenzováno vymoženostmi v 80. letech ještě neexistujícími, jako je mobilní telefon, mobilní osobní počítač a nemožnost nebýt on-line. Všimni si, jak Hanák není schopen v objeveném venkovském prostředí ("to je krása!") existovat, aniž by si vše nenahrával na turistickou kamerku. Zajímavé je, že vězeňské pracovní vazby jsou v kapitalistické soukromé firmě pojímány coby samozřejmá morální povinnost docela jako v socialistickém státním podniku. Příklon k čemusi původnímu, moderní civilizací likvidovanému, je však podstatným prvkem a látkou také v Kamenném mostě, přičemž v obou případech ukazuje Vorel to „prapůvodní“ v jisté jeho velkolepé kulturní formě a magické zakotvenosti, nikoli jen jako nějakou nespoutanou přirozenost nebo všední pěknost. Obsazení některých rolí budí rozpaky: Především mít ve filmu Suchařípu a nevyužít ani zlomek jeho osobitého potenciálu je napováženou. To se ovšem dá přejít. Co se však nedá přejít (ani strávit) je beze zbytku využitý "osobitý potenciál" Luby Skořepové, který sráží celý film o úroveň níž. Což naštěstí vyvažuje Markéta - čarokrásná a typově dokonalá (hlavně její dikce je velmi výstižná – nikoli neuvědomělý „archetyp“ jako v obou Olmerových svěrákovkách, nýbrž slečna ten svůj archetyp uvědoměle volící a oblékající). Obzvláště přesvědčivě jsou provedeny postavy marginální, jednak bývalá manželka a mladistvý gambler, jednak bezejmení představitelé lidových vrstev. Značná škoda je do zbytečné roličky odklizeného Vávry. Pokud jde o zvěř, nejdříve kolize srny s autem, pak moucha rozmázlá na monitoru; pes, který na začátku stojí na stole u klávesnice, dopadne jak dopadne, takže nakonec vše řeší kotě – jeho nástupce. Skřítek přítomen i zde. Má ve Vorlových filmech nějaké zvláštní poslání? Snaží se Vorla, pardon Hanáka, vracet na cestu pravou, otevřít oči? Dává znamení? Střeží? Nebo naopak škodí, saje, poutá? Skrývá se, potvora. A Hanák furt hraje v těch reklamách. /// (Dodatek v září 2013: Když jsem loni psal tu větu o finální scéně (bruslení), byl jsem ještě mladej a blbej. Až s odstupem jsem pochopil, že to tak má být a tečka.) () (menej) (viac)

Had6 

všetky recenzie používateľa

Tady to je maličko úlet. Prostě mi nějak tento film k partě Hanák, Vorel a spol. nesedí. Nějak jsem se do toho nemohl "vkoukat". Sklepácké počiny mám velice rád, ale tentokrát to u mě nějak nefungovalo. Je to ten typ filmu, na který se podíváte a za týden už ani nevíte, že jste ho viděli. Prostě nezanechá hlubší stopu. A na to já od výše zmíněné bandy nejsem zvyklý. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Film, který předčil všechna má rozporuplná očakávání. Nejsem milovníkem ani romantických komedií a už vůbec ne rádoby dobrodružních story po česku typu Hop nebo trop... ale tohle se povedlo! Krásný příběh s útěkem z přetechnizovaného světa skrývá v sobě nadčasový příběh, který se s vývojem doby za poslední léta stává pořád více aktuálním, třeba taková scéna v hospodě o prorokování virtuálního světa již v roce 2000(!) působí po letech až neuvěřitelně reálně. Kouzlo vítězství mezilidských vztahů a krás přírody a venkova nad kariérou a bohatstvím pohladí, stejně jako nádherná umělecká stránka filmu... velice dobře propracovaný vizuál (kamera, přírodní detaily, krásné barvy) i scénická hudba včetně několika milých písniček a zajímavých "artových" scén (například kostelní mše nebo hospodská písnička s Leošem Suchařípou). Neřeším, zda to překonalo Vorlův slavný debut Pražská pětka, vzhledem k dost odlišnému tématu to vůbec nevnímám jako podstatné. Sklepácký humor Tomáše Hanáka a Milana Šteindlera podle možností zapasoval i do tohohle filmu, doplnila je krásná nekoukaná dívka Markéta (Barbora Nimcová), již zmíněný kultovní Suchařípa nebo typicky roztomilá bába Luba Skořepová. Jediné, co mi spočátku vadilo, bylo až přehnaně drzé a vulgární jednání kluka, ale postupem děje vše dostalo svůj smysl... třeba scénka s lehce poťouchlou písničkou Dva skřítci jdou lesem, kde si táta se synem tak trochu vyřizovali účty i svou fantazií, neměla chybu! Opravdu jsem nečakal tak krásný a kvalitní film s tímhle obsazením a s problematikou současnosti... 90% ()

Galéria (35)

Zaujímavosti (18)

  • Autorem soundtracku je Michal Vích, ve filmu se objeví v malé cameo roli jako varhaník v kostele nebo člen kapely na pohřební hostině. Napsal hudbu i ke staršímu snímku režiséra Kouř. (Vojcl)
  • Když se traktorista dozví o profesi hosta, má skoro dokouřenou cigaretu. Následně si dá panáka a rázem je cigareta napůl dokouřená. (Ozzy88)

Reklama

Reklama