Dívka v modrém

Lidé v roce 1939 zřejmě ze všeho nejvíce potřebovali zapomenout na své problémy a tak se točily podobné roztomilé filmy, mezi které bych "Dívku v modrém" rozhodně zařadil. A i přesto, že je film už 72 let starý, pořád ještě krásně funguje. Hlavně díky krásně roztomilému příběhu, který dokáže tak hezky pohladit na duši. Krom toho bych rád vyzdvihl výkon Lídy Baarové, která v roli komtesy Blanky předvedla opravdu něco... až neuvěřitelného (hlavně její krásná barokní čeština). Moc hezký, milý a pohodový film, rád bych se na něj podíval znovu! :) (02.01.2011)

Jedna z nejmilejších starých českých komedií, v níž vyniká nejen Oldřich Nový, ale zejména Lída Baarová. Ten příběh už znám skoro nazpaměť a přece se na něj vždy rád podívám. Když se doktor Karas zamiluje do obrazu (podobně to nejdeme v Pygmalionu), rozhodnou se jeho dva kamarádi využít nápadné podoby Blanky z obrazu s jejich kamarádkou Vlastou, jež se zhostí velmi zdařile úkolu představovat dívku ze 17. století. Trik naivní, ale diváka pobaví, stejně jako třeba František Kreuzmann převlečený za pěvce - mušketýra a další pánové, které se do Blanky - Vlasty zamilují...Pěkné výkony i od Nataši Gollové, A. Nedošinské či krásně naivní a nesmělý part slečinky - S. Langové... Tohle se nadmíru povedlo a zůstalo to ve zlatém fondu naší kinematografie. (18.01.2016)

Film jsem si pustil na návštěvě z DVD, když v TV nebylo nic ke koukání a frčí ta Baarománie. Po jeho shlédnutí jsem se začal shánět po popelu, který bych si nasypal na hlávku. Film jsem zcela jistě musel vidět (kdybych byl fanda, mohl bych třeba i 55krát), ale hanba mne fackuje, že jsem ho hanebně nedocenil. Prozřel jsem až nyní. Překvapilo mne s jak nepatrnými prostředky (z dobového reálu vybočoval jen kostým LB – beztak z fundusu) natočili vlastně scifík s roztomilou milostnou zápletkou a předvedením tehdejších filmových hvězd. Všichni hráli adekvátně svému věhlasu, mělo to šmrnc bez pathosu, který nám nyní připadá směšný. Vznikl naprosto moderní film, který je možné sledovat i dnes bez shovívavého úsměvu se kterým někteří shlíží na činnost „primitivních“ předků. Prostě stal jsem se fandou tohoto filmu. Přidám zajímavost (než mi ji schválí či zamítnou): Hospodyně paní Nedošinská, ke konci filmu, kdy se nabyvatel zámku přišel podívat se na obraz a oživlou dívku, říká panu Novému: „...šel nahoru“, myšleno do knihovny. Dopustila se tím faux paux, protože svému zaměstnavateli tzv. „onkala“, co je v tomto vztahu nanejvýš nevhodné (oslovení leda pro služku či obecně podřízeného). Jedině správné bylo užít uctivějšího tvaru totiž „...šli nahoru“. Nyní bychom to chápali jako rozdíl mezi tykáním a vykáním. Zdroj: Fandovství oné doby, jinak PhDr.Jiří Stanislav Guth-Jarkovský - Společenský katechismus (25.01.2016)

"Uvažte, taková mladá dívka, no tak, řekněme 318 let stará mladá dívka, nemůže se mnou bydlet. Co by tomu řekli lidé? Co by tomu řekl Památkový úřad?" Tak co by tomu řekli lidé, mě nikdy nezajímalo a památkovej úřad si může kdákat, co chce. Mne komtesa Blanka z Blankenbergu zkrátka okouzlila a pokud by to bylo vzájemný, tak bych si do toho nenechal mluvit ani Ústavem pro studium totalitních režimů. Jenže než tohle dojde tápajícímu Dr. Karasovi, tak vznikne spousta zábavnejch scén, při kterejch se vždycky skvěle pobavím a nechám se příjemně hýčkat dokonalou krásou feudální staročeštiny. (25.10.2016)

Milá prvorepubliková komedia s tajemným podtextem... Moc se mi líbí celková atmosféra filmů, která chvílemi nahání až strach. Známé, ale kvalitní herecké obsazení spolu s neobvyklou dějovou zápletkou dělá z tohoto filmu nezapomenutelný kousek. Mně osobně moc nesedí postava Blanky a její ztvárnění Lídou Baarovou, i tak řadím tento film mezi ty velmi dobré. (24.08.2009)