Jan Hus

Otakar Vávra byl zkušený a spolehlivý režisér, původním povoláním architekt a měl smysl pro kompozici, což je na tomhle filmu vidět. Davové scény mu šly od ruky a měl taky podporu vedení Československého filmu, takže na výpravě se nešetřilo a měl k dispozici ty nejlepší herce. Však taky film svým národovectvím dokonale odpovídá tehdejší oficiální ideové doktríně. Ten protiněmecký osten je jasně patrný. Ve stejné době se třeba v Itálii natáčely výborné neorealistické filmy a moderní kinematografie směřovala jednoznačně jinam. Samozřejmě, že se středověkou českou historií tenhle film zas tak společného nemá. Nicméně pokoukání je to slušné. Celkový dojem: 60 %. (16.06.2006)

Tak nám upálili Mistra Jana ... REVOLUCIONÁŘE. Nevadí mi obraz kazatele, modelovaný dobovýma očima a dobovou ideologií. Proč by měl ? Kolikrát už jsme vzali osudy historických či bájných postav do svých rukou a uzpůsobili je k obrazu svému ? Kupříkladu takový král Artuš nebo Robin Hood o tom - potažmo o nás - vědí své. A byl snad středověk skvělým místem pro život ... pokud jste nepatřili k privilegovaným vrstvám ? A čistě mezi námi: S ohledem na dobové zvyklosti nemuseli mít na růžích ustláno ani ti, kdož si tehdy žili na výsluní. Víte ... historie se opakuje - svým způsobem ... honba za mocí a za mamonem je věčná jako lidstvo samo - a tak si dál hrajeme na bohy či alespoň na jejich příbuzné a známé, ti movitější z nás rádi leckoho a leccos uplácejí nebo jsou upláceni nějakou formu odpustků ... a vědomě i nevědomě přičinlivě prohlubujeme příkopy mezi těmi z nás, kdož jsou za vodou - a množinou všech ostatních, kteří se brodí špinavou dravou řekou či jsou unášeni jejím mocným proudem. Jen forma je uhlazenější - umně změkčovaná záchytným sociálním systémem a překrývaná jak reálnými, tak i fiktivními zástupnými problémy ... všech myslitelných menšin, zejména těch, které se umí nejhlasitěji ozvat. Netuším, co nastane, až svou nadbytečnou pílí či naopak přirozenou leností a svými prý pokrokovými ústupky dostatečně rozebereme, rozvrátíme a zavrhneme náš dosavadní způsob života, protože vždycky platilo a platí, že všeho je pouze do času ... v každém případě doufám, že už to nebude moje starost. (08.07.2020)

Chudák Mistr Jan Hus (nebo ještě dříve Ježíš Kristus) on byl vlastně takový obětní beránek novodobých komundírů, jako kdyby zato mohl, že si vybrali právě jeho, kterej se zastával chudých, utlačovaných, kritizoval zlořády, odpustky, chtěl napravit církev, byl to takový reformátor (asi v tom všem později viděli dělnickou třídu bo co), faktem je že z dnešního novodobého pohledu, náznaky pozdějšího komunismu to byly (a to mnohem dřív než třeba známé francouzské "Rovnost volnost, bratrství"), ať je to tak či onak husitství mělo pro naší zem prospěch i neprospěch (to co nám tloukli dlouho dobu ve škole do hlavy jako že je to vrchol českých dějin, tomu se ani nelze divit), v té době pokud mě paměť nemýlí, jsme si také krátce vládli sami, což se nám v historii poté mockrát (možná vůbec) už nepovedlo, názor na onu dobu si pak každý musí udělat svůj. Zpátky ještě k Husovi ti lidé co ho tenkrát postavili na hranici (opomenut tady byl Michal de Causis, který proti Husovi štval už od jeho začátku a později při koncilu patřil mezi nejtvrdší jádro opozice) ti stejní by ho v 50 letech postavili zas, dějiny, revolta se opakujou a opakovat se budou i nadále...Za pravdu boží následuje vždycky jen smrt..Problematika Janu Husa je složité téma, nikdo dnes nemůže říct se 100% platností, co to bylo za člověka a jak to on chudák vlastně myslel, stejně jako razantní nástup husitství, nástup lapky Žižky i úloha Zikmunda atd..Dalším důležitým faktorem je i jak budeme brát posloupně jednotlivé dějiny a osobnosti typu Jiráska, Palackého na jedné straně a Vávru, Nejedlého a Kopeckého na té druhé..Zpět od politiky, film je na svou dobu velmi zručně natočen, mohutná výprava, brilantní kamera, a nádherné barevné kostýmy, stejně tak mamutí megalomanské bitky s mnoha tisícovým komparsem, s herců rovnako nikdo vyloženě nevybočoval, to jsou jen všeobecné kecy, všichni zahráli velmi dobře a dokonce jsem jim věřil i to co povídali:-) Zajímavé komentáře : Sportovec, Radek99, canakja, NeutrinoX.. (11.05.2006)

Scénář k téhle trilogii psaly stránky komunistických učebnic a režimních cenzorů,  historické povědomí drancuje způsobem možná mnohem horším než takový Major Zeman. Otázka je, jestli i navzdory tomu dokáže nabídnout nějaké alespoň filmové hodnoty. Tento první díl jich má velmi málo, až na pár momentů se tu tupé odříkávání povinných dialogů střídá s ještě tupějšími monology, dav se valí plátnem pouze aby se ukázala síla lidu, vše velmi statické, charaktery bez života o ikoně Husa nemluvě. Zahrané na objednávku. O nějakém přesahu nemůže být řeč, s tímhle by zkrátka ani jiný režisér nedokázal za takových podmínek víc udělat. Snad jen obraz středověku je v celé trilogii díky ladovskému technicoloru historii blíže než sychravá Vláčilova černobílá. (02.01.2006)

Dosud snad žádné naše filmové dílo se nesetkalo při své realisaci s tak intensivní pozorností uměleckých a odborných pracovníků i se zájmem široké veřejnosti, jako zamýšlená husitská revoluční trilogie, jejíž první ucelenou částí je „Jan Hus" . Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že v této trilogii jde o zpodobení oné epochy našich dějin, v které se zrodilo revoluční husitské hnutí, jehož historický význam může plně pochopit právě naše současná společnost. Zájem je pochopitelný i proto, že v prvním díle trilogie vytvářejí naši umělci po prvé filmový obraz Mistra Jana Husa, jedné z největších postav našich dějin. Závažnost díla si vynutila i pečlivou přípravu všech jeho složek: na scénáři pracoval několik let spisovatel Miloš V. Kratochvíl společně s režisérem Otakarem Vávrou, pro film byli získáni nejlepší naši herci v čele s národním umělcem Zdeňkem Štěpánkem, který vpravdě mistrovským způsobem vytvořil postavu Mistra Jana Husa. Na Barrandově byly postaveny rozsáhlé interiéry gotické Prahy z počátku XV. století, uliční prostory Kostnice, Betlemská kaple i Týnský chrám, pečlivá pozornost byla věnována i nejmenším podrobnostem výzdoby a zařízení audienční síně na pražském hradě, komnatě v arcibiskupském paláci, prostředí církevního koncilu v Kostnici atd. Autoři filmu se při zpracování rozsáhlého historického materiálu, neomezili na vylíčení osobní tragedie betlemského kazatele a vyhnuli se také úskalí historické fresky, v níž by se pro množství postav a problémů ztrácela ústřední postava. Podařilo se jim vytvořit vzrušující drama člověka, hájícího poznanou pravdu proti obrovité církevní a světské moci i za cenu ztráty života, a zároveň přitom podat obraz složitých a neutěšených politických, sociálních a hospodářských poměrů v českém království na začátku XV. století. Dílo je dokladem potřebnosti historického filmu v dnešní době, neboť řečeno slovy národního umělce Zdeňka Štěpánka — „připomíná našemu národu dobu, která už přes 500 let je jeho hrdostí a slávou, aby z ní čerpal sílu k dalšímu boji za právo, spravedlnost a svobodu všech lidí na světě." Filmový přehled 16/1955 (04.07.2003)