Romance for Bugle
Réžia:
Otakar VávraKamera:
Andrej BarlaHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Jaromír Hanzlík, Július Vašek, Zuzana Cigánová, Štefan Kvietik, Miriam Kantorková, Janusz Strachocki, Jaroslav Rozsíval, Jiří Štancl, Věra Crháková (viac)Obsahy(1)
Byly to pouhé čtyři takty z Herkulových lázní na křídlovku, které přiměly hosta odcházejícího pozdě večer z venkovské hospody, aby si pozorněji prohlédl hráče. Tak se po třiceti letech setkají dva muži, jež před lety spojovala láska k dívce od kolotočů. Někdejší student Vojta, nyní zestárlý ředitel místní školy, žádá Viktora, který se do vesnice vrátil opět s pouťovými atrakcemi, o setkání s Terinou. Viktor ho zaveze k hřbitovu a Vojta se dovídá, že dívka zemřela. Melodie Herkulových lázní, kterou hraje na křídlovku Viktor, vrací hrdiny do minulosti. Jejich příběh se udál jedno prázdninové venkovské léto, plné vůní trav a květin a letních zvuků české vesnice. Student Vojta, který pečoval o velmi starého dědečka, hovořícího už jen s mrtvými, a který čelil svodům divoké Tonky, se setkal na pouti u kolotoče s Terinou. Mezi mladými lidmi vznikla dětsky naivní, ale osudová láska. Do příprav jejich útěku od rodin zasáhla smrt Vojtova dědečka. Student minul schůzku s dívkou, aby v rozhodné chvíli posloužil mrtvému. Terina, šokovaná myšlenkou na Vojtovu "zradu", neměla sílu bránit se Viktorovi, majiteli střelnice, který ji zatáhl jako budoucí ženu do své maringotky. Ráno zastihl Vojta vozy světských již na cestě z vesnice. Bolem oněmělá Terina seděla vedle Viktora, který se po studentovi ohnal bičem. Po létech se Vojta dozvídá od Viktora, že dívka po dvou měsících zemřela na záškrt, a také, že si přála umřít... Film vznikl převodem stejnojmenné básně a získal kromě řady domácích ocenění i Zvláštní cenu poroty a Stříbrnou medaili na MFF v Moskvě 1967 a Stříbrnou sirénu na Přehlídce čs. filmů v Sorrentu 1969. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (160)
Jistě je to film více než dobrý, leč bohužel naráží na mou lásku ke knize. Romance byla v mých scifistických patnácti letech jednou z prvních vlaštovek velké poezie a od té doby až dosud patří mezi mé nejmilejší básně. Filmové zpracování jsem viděl mnohem později a s mými představami si tolik nerozumělo. Hlavně Terina, která má přece býti nevypodobnitelná, je tu vypodobněna až příliš lidsky pro mé zastydle chlapecké sny. Chyba je samozřejmě ve mně - těm, kdo nejsou ke knize fetišisticky vázáni, nelze film než doporučit. ()
Jeden z mých vrcholných zážitků co se týče naší kinematografie. Neopakovatelně působivý a dojímavý příběh, který navíc uchvacuje svou jednoduchostí a spontánností. Vávra dosahuje svého vrcholu v dokonalé symbióze s Hrubínovou básní a vytváří z ní tak čisté filmové dílo, až zůstává rozum stát. Křehká romance zasazená do letní přírody a vděčného prostředí pouti je však jen jednou devizou. Tou druhou je naprosto sugestivní a v našem filmu ojedinělá linie dědečka, u kterého příroda získává jiný, mrazivější dojem. A v závěru jsou tyto dvě naprosto kontrastní pohledy na život spojeny rukou génia. Hanzlík a Cigánová jsou dokonale přirození, ale i tak je mírně zastiňuje výborně vybraný Strachocki ve své "fyzickíé roli" člověka, kterého se již dotýká smrt. ()
Poetika mládí a smrti. Mladické lásky, která zůstává vinou osudu pro jednoho prázdninovou nejkrásnější epizodou, pro druhého měla tragické následky. Odehrává se příjemný románek letní lásky mezi flákajícím se studentem Vojtou (dobrý Jaromír Hanzlík) a dívkou od kolotočů Terkou (Zuzana Cigánová). Balada o velké lásce, nepřejícím osudu, velké žárlivosti, domluvené svatbě a smrti jako konci lásky i vzpomínek. Další zajímavé postavy: kolotočář Viktor (Štefan Kvietik), který si na Terku dělá laskominy a nárok, neukojená Tonka (Miriam Kantorková), která stále svádí Vojtu a dědeček (Janusz Strachocki), který už žije mimo realitu a je odkázán na Vojtovu péči. Příjemně milostné drama, které začalo celkem nevinně. Velmi působivý přepis Hrubínovi básně. ()
Vávra ukázal svou netušenou polohu a natočil skutečně poetický příběh, jemuž vládne mladý Hanzlík. Ve vzduchu je cítit erotično a divák se dostává do svých mladých let. Režisér netlačí na pilu, nechá příběh jaksi plynout, ale pouze k dobru věci. Souhlasím, že se jedná o jeden z Vávrových nejlepších filmů. ()
Musím priznať, že som čakal viac. Podľa obsahu som sa tešil na viac atmosféry a romantiky. Podľa popisu žánrov, zase na viac poetiky. Plánoval som byť svedkom toho, aké je to žiť kočovným životom. Musieť dokázať pravidelne za sebou niečo zanechať. Nechávať si popliesť hlavu a spomienky v nej rôznymi miestami a ich obyvateľmi, ktoré sa strácajú z obzoru ako výhľad z okna idúceho vlaku. Byť tým mladíkom, ktorému zlomila srdce jedna holka žijúca z donútenia týmto spôsobom. Čiastočne to tak aj bolo, ale film by zniesol ešte aspoň 20 minút navyše. A hlavne citlivejší prístup, aby to človeka nenechalo chladným. Veď už len Nohavicova pesnička Potulní kejklíři na mňa vždy zapôsobí silnejšie. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (14)
- Film se natáčel v obci Vysoký Újezd. (troufalka)
- Jaromír Hanzlík uvedl, že roli Vojty dostal proto, že měl velké uši, stejně jako autor scénáře František Hrubín, který Vojtu napsal jako autobiografickou vzpomínku ze svého mládí. Jedná se ovšem o nadsázku a Hanzlíkovu veselou historku z natáčení, režisér Otakar Vávra obsadil Hanzlíka podle typu, který se pro roli hodil. (sator)
- Otakar Vávra považuje tento svůj film za vůbec nejlepší. (Spinosaurus)
Súvisiace novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (viac)
Reklama