Válka živě

Film Darka Bajiće Válka živě určitě stojí za pozornost. Je skvělým vykreslením psychiky obyčejných obyvatel během bombardování jejich země, útoku na jejich samostatnost a každodenního ohrožení života. Válka se už pomalu stala všední záležitostí, ale něco podobného nemůže být nikdy normálem. Objevuje se zlost, bezradnost, strach i předstírání, že je vše v pořádku. Hlavní hrdina, producent natáčeného filmu Sergej v podání Dragana Bjelogrlice, je zprvu nad věcí. Hodlá dokončit film a na nic nebere ohledy. Ironicky se tento přístup ukazuje ve filmu Válka živě jako jediný efektivní za daných okolností. Pravda je ovšem skrytá jinde, takové chování je přeci bláhové a nemůže fungovat. Tvůrci nám předkládají opravdu komplikovaný pohled na stejně složitou věc, kde nic není jen černé nebo bílé, a nechávají zde i mnoho prostoru pro diváka, aby si udělal své vlastní stanovisko. Stejně tak se mi moc líbilo provedení takřka živých a uvěřitelných vztahů mezi lidmi ze štábu, kteří se v mých očích stali postupem času skvěle fungujícím kolektivem a zajímavě se vzájemně doplňovali. Film se už z podstaty svého námětu zabývá mnoha zajímavými i závažnými tématy. Vlastenectví - co vůbec ten pojem znamená? A jaká strana je ta správná, pokud vůbec nějaká? Proč vůbec hrdinové snímku Válka živě chtějí točit film? Jaký to má smysl, pokud vůbec nějaký? Tyto dvě otázky jsem si nemohl nepoložit a Válka živě jich klade ještě daleko více. Je to film o hledání pravdy, ale nejsem si jist, zda je i o jejím nalezení. Je vidět, že příběh je inspirován skutečnými událostmi. Chválím kameru i krásnou práci s barvami. Příběh se velmi rychle odvíjí a je svěže temperamentní, čemuž hodně napomáhá nespoutaný střih, který často svižně střídá mezi různými ději, odehrávajícími se v různém čase. Tvůrci si na závěr neodpustili ani perličku, kdy z filmu, o jehož natáčení Válka živě je, udělali film, na který se právě díváte, a který přijel "jeho režisér" Dušan Popovič uvést na festivalu v Athénách 24. září roku 2000. Krásný paradox. (07.02.2006)

Syrové, sugestivní, cynické, absurdní, dojemné. Darko Bajič ve svém hraném filmu o filmu využil podobného principu jako Emir Kusturica ve fenomenálním Undergroundu – mixu nadsázky, podobenství a dokumentárně věrného "sejmutí" reality. Narozdíl od Kusturicovy monstrózní fresky je ale jeho Válka živě spíše komornějším příběhem skupiny filmařů, která se během bombardování Bělehradu pokouší natočit film o světě kolem. Uzavřena v iluzorním bezpečí studia, vedená velmi materiálními pohnutkami. Okolní události ale mění nejen jejich postoj k vznikajícímu filmu, ale především k okolnímu dění. Uvnitř studia se tak vytváří jakýsi model srbské společnosti se všemi absurditami a nesmysly, které cloumou "velkým" světem. Bajičův film přechází od úvodní černě-komediální polohy až k silným dramatickým tónům, které zcela bez hysterie a vlasteneckého patosu dávají nahlédnout na válečnou situaci zřejmě z jediného objetivního hlediska – z hlediska obyčejných lidí. Zpočátku poměrně zřetelné vyznění filmu se v jeho průběhu komplikuje, symbolická rovina jakoby odeznívá, až vše vyvrcholí fellioniovským propletencem, kdy film, který sledujete, splývá s filmem, o kterém se vypráví. Rajič je zjevně skvělý filmař, nadaný talentem točit velké téma s lehkostí, která ho nebalizuje, ale naopak mu dodává na působivosti. Připočtěme si ještě skvělé herecké výkony a výtečný střih a na světě je film, který opravdu stojí za vidění... (19.04.2004)

nevim nevim...nechci ted pomlouvat ani rezii tohoto filmu ani vykony hercu dokonce ani zvuk ci kostymy...tak co vlastne chcu kritizovat...no nelibil se mi tak nejak scenar...jeden clovek, ktery se snazil udelat ten film, okolo ktereho se to mota, prorezimnim zpusobem, je zde byl vylicen jako nejhorci milosevicovsky poskok...a naopak jeho "protivnici" jsou opevovani i kdyz chteji natocit podobnou kravinu s tim rozdilem,ze bude protirezimni...prislo mi to proste prilis vezouci se na modni vlne aneb beda tomu, kdo by verejne prohlasoval, ze ma radsi milosevice, nez americke osvoboditele jugoslavie... (12.11.2006)

Přes jistou nadsázku nejde o nijak zlehčující pohled, naopak hrdinové se smějí zamýšlet na životními hodnotami, vlastenectvím …Film o filmu, který se mi od prvních minut líbil, dík zápletce a neuvěřitelně přesnému hereckému obsazení jsem měla potřebu ho hned vidět znovu, a u kterého se bavím opakovaně. Skvělý Dragan Bjelogrlić, který kdykoliv se podílí na scénáři a produkci, se mi zdá pak ještě lepší jako herec.90% (04.01.2008)

Zezačátku to byl pro mě trochu chaos. Ale život a práce ve válce, to asi chaos být musí. Časem jsem se v tom zorientovala a poznala film natočený o vážných věcech bez nějakého zjednodušování nebo zbytečných výmyslů a přitom s nadhledem. Navíc se mi líbí filmy o natáčení filmů a tenhle je obzvlášť zdařilý. (10.03.2006)