Šógun

Jsem v menšině, ale mě tenhle totální hype poněkud minul. Ano, je to skvěle natočené a zahrané a je na tom vidět rozpočet. Příběh ale pro mě byl kolikrát zmatečný. Značně podivná pravidla tehdejší japonské společnosti nebyla často uspokojivě vysvětlena. A když to občas nechápete a je to přehnaně vážné, sem tam se smějete i tam, kde to vtipné být nemá. (07.05.2024)

Dokoukáno, dobojováno. No, těch bojů mohlo být více, ale co...bylo to komorní, detailní a precizní. Sanada, můj letitý oblíbenec, výborný. Stačil trochu jiný pohled, nepatrný pohyb koutku úst, bylo to dokonalé. Precizní Japonsko své doby a těžký život v něm, předložený do posledního, bravurního  detailu. Krásná Mariko a těžký život žen. Na Cosma Jarvise jsem si zvykala , pořád mi připomínal těžkopádného medvěda troch cinklého mírnou retardací, leč v posledním díle si to napravil. Celkově skvělý zážitek. (29.04.2024)

Shogun bohužel nakonec nesplnil mé očekávání. Po vydařené první polovině scénář sklouzl k nelogičnosti a plytkosti. Postavy dokonce mezi sebou ztrácely kýženou chemii a vyústění celého příběhu by si zasloužilo rozhodně větší péči. To celé ve mě zanechalo jakousi hořkou pachuť nenaplněného potenciálu, což mě bude ještě dlouho mrzet. Pro historické počiny mám slabost, ne jinak je tomu u historických asijských filmů, Shogun měl však velkou výhodu v kontrastu západní a východní civilizace. Východní filozofie, však mnoho nepřinesl, jak je tomu zvykem a pletichaření bylo poněkud neohrabané. Na druhou stranu mě těší opětovná vlna zájmu o tento žánr, který byl až moc dlouho upozaďován. Navíc v této době paskvilů je Shogun přeci jen perlou v bahně, i když se smutným dozvukem. (24.04.2024)

Po skončení mi přece jen zůstává na jazyku lehká pachuť nevyužité šance. Přes výtečný úvod seriál začne ve druhé polovině zabředat do pro mě nekonečného množství konverzaci a intrik a to já v takové míře zas až tolik nemusím. Takže jsem se ve finále nakonec musel dost přemlouvat za ty čtyři pecky, za které nakonec může skvělá výprava a úžasně charismatický Hirojuki Sanada v hlavní roli. (23.04.2024)

Na seriál jsem těšil, Japonsko můžu a i když tu historii znám zejména z hollywoodských (historických) filmů a nikdy jsem nečetl knihu o japonské kultuře, vlastně mě tam z těch kulturních propriet nic nepřekvapilo a nějaká osvěta pro diváka na západ od Japonska mi přijde spíše dost smutná. Co je však pro mě osobně smutnější, tak je ta přehypovanost Shoguna, samozřejmě chápu, že na západě seriál oceňují za to, že si jako vždy výborný Hirojuki Sanada z pozice producenta pohlídal, aby kniha a v ní obsažené japonské zvyklosti nebyly sesumírovány do obvyklé americké vyprázdněnosti...ale za mě to bylo na úkor zábavnosti a čekal jsem něco asi jiného. V prvních dílech jsem ještě měl tu naději, že nás čeká něco velkolepějšího (příslib tu je) a ačkoliv jsem utvořil pěkný vztah k hlavní dvojici postav (hlavně Júka Kóri je úžasná), v druhé polovině jsem však místy i nudil. Překvapivě mě zklamala i vizuální stránka seriálu, ačkoliv výprava byla nepochybně velkolepá a exteriérová, na velké televizi to na mě na rozdíl od některých jiných seriálů působilo přespříliš cgi a špatně barevně filtrované se silným filmovým zrnem (což jako purista nemám rád a dávám si velký pozor na nastavení zobrazení televize). Nejspíš si i doženu nějaké behind the scenes, abych se dozvěděl, co byl záměr a co bylo jen trikově přestřelené. 90% je za mě moc, spíš taková fajn sedmdesátka. (25.04.2024)