CODA

Nedovedu si představit lepšího nominanta na Oskara - na počest koukáme v den, kdy byly nominace vyhlášeny. Srdečný příběh ze života. Herecky naprosto přirozené, vkusné nahlédnutí do světa neslyšících, hudební čísla skvělá, délka naprosto odpovídající, několik scén, které zapůsobí přesně tak jak mají - vyrazí dech, vyždímají emoce, člověk zůstane s otevřenou pusou. Držím pěsti v boji o "panáčka". (08.02.2022)

Milý a příjemný film. Ze začátku jsem očekávala něco ve stylu Glee, protože to tomu trochu napovídalo, ale druhá polovina filmu krásně otočí z romantiky a pohody do dramatična. Najednou si divák uvědomí, jak těžké to Ruby má a jak sobecky sek ní její rodiče chovají. Je to moc povedený film, který mě chytl u srdíčka, dojal mě k slzám a krásně se na to koukalo. Rozhodně je to jeden z filmů, ke kterým se ráda v budoucnu zase vrátím. (17.01.2022)

Ano, to se mi líbilo, především zkoušení u Mr. Bernarda Villalobos. Problémy hluchoněmých rybářů, které tvoří rámcový příběh,  byly pojednány možná až v příliš romantickém a naivním spektru (viz správně Matty). Ostatně ke štěstí stačí málo, když někdo řekne že Both sides now je excelentní píseň, už mě má v kapse. Minulý týden byly volby; padesát let nevolím, ale kdyby to prohlásil lídr nebo lídryně nějaké strany, tak ji poběžím volit. - Problémy filmových remaků  mě netrápí. Pro myšlenky a ideje neplatí žádné licence (podobně jako pro rozmnožování). Dej se do práce, a ukaž co umíš! - Chcete-li se podívat na skutečně pozitivní film, v němž se zdaří vše, na co sáhne(te), vida zde je. (02.10.2022)

Jestli hodlá Apple čas od času vystřelit s takhle procítěným dramatem, tak se mu budu snad upisovat častěji než jen skrze ojedinělé příležitosti mít službu na pár týdnů zdarma. Film o neslyšících jsem doposud snad žádný neviděl a z těch pár hudebních co už ano, je tenhle rozhodně na vrcholu. Dominic Toretto by se tady měl učit, co znamená slovo rodina! [viděno na Apple TV+ 5.2.2022] (05.02.2022)

Americký nezávislý remake úspěšného francouzského filmu - a přesto jsem byl dojat. Osobně nechápu tu úpornou potřebu Američanů remakeovat úspěšné neanglicky mluvené snímky (jaky by nestačilo originální film kvalitně nadabovat), když kvalit originálu bývá málokdy dosaženo - tady jsem ale narazil na světlou výjimku - americký remake je subjektivně povedenější než jeho francouzský předobraz Rodinka Belierových. Důvody shledávám dva - jednak že jde o remake v intencích poetiky americké nezávislé kinematografie, který mi jakožto ,,žánr" sedí a mám ho rád, přesně tyhle typické Feel-Good Movies, a jednak taky proto, že narozdíl od frankofonní hudební oblasti mi je ta anglosaská anglicky zpívaná hudba mnohem bližší - a když na americké střední škole děti ve sboru zpívají písně od Davida Bowieho, je to i kus mého hudebního vkusu a mé hudební historie...narozdíl od francouzského rocku a popu... A když už se bavíme o hudebním filmu, nebo filmu inspirovaném hudbou, nelze se ubránit srovnání s šest let starým snímkem Whiplash, který se mi subjektivně moc nelíbil a dodnes jsem nepochopil ten hype kolem něj, navíc jsem ho vnímal spíše jako snímek skoro sportovní, ten souboj mezi učitelem hudby a jeho studentem, hudební výkony založené na drillu a tvrdém tréninku, bez emoce a prožitku, pak V rytmu srdce je jeho pravý opak - krásný a čirý snímek o HUDBĚ, ale i o jinakosti, obtížném období dospívání, emancipace dětí od své rodiny...a také o lidských handicapech a tělesných i sociálních omezeních...a v neposlední řadě film velmi humorný, kdy se o komediální rozměr stará především rybářská neslyšící rodinka v čele se svérázným otcem... (17.09.2021)