Veľryba

Mám radost pokaždé, když mě dění v nějaké komoře vtáhne tak dokonale, až zapomenu, že jde jen o film. A zdejšímu tvůrčímu kolektivu se to povedlo takovým způsobem, že mi výsledný dojem nepokazily ani titulky vygenerované Google Překladačem. Brendana Frasera mám zaškatulkovaného jako komediálního herce, ale tady mě přesvědčil o tom, že by si za svůj výkon nějakou tu cenu zasloužil. Oscar je v mých očích notně politicky profláklou soškou, ale pokud z ní má mít někdo radost, ať je to Brendan Fraser. Milovníci akčnější podívané, by se u snímku asi nebavili, já jsem se ale do příběhu opravdu ponořil a užil jsem si úhlavního pomalého sebevraha i všechny vedlejší, podvyživené postavy. Velmi mě bavila postavou sice menší, ale duchem třímetrová Liz a v roli mrchoidní Ellie se blýskla Sadie Sink. I přes hlubokomyslné sondy se film neroztekl v nudné filosofování nad pomíjivostí lidského života, tvůrci ho naopak skvěle okořenili pizza večerem, jež se zvrhl ve večer pana Creosota, a já jsem valil oči. Nemohl jsem si nevšimnout evoluce, která se nevyhnula ani Heimlichovu chvatu a jsem rád, že si tvůrci našli prostor i pro občasné záblesky jemného humoru. / "Ještě jednou řekneš promiň a vrazím do tebe nůž!" "Moje orgány chrání šedesáticentimetrová vrstva tuku, čeho myslíš, že dosáhneš?" / Poučení: Pokud se rozhodneš pro sebevraždu, uvědom si, že jsou některé metody časově a finančně náročné. 5*- (27.03.2023)

Bylo to senzačně a značně sádelnaté, tukově ponuré, sacharidy nabité a kaloricky zmatené. Vystihuje to taková ta zdlouhavá chvilka, když vám v povzdálí, cestou z vesnické diskotéky, zvrací kamarád do pole a vy nevíte, co s nabytým časem, nebo jestli už samotný večer nebyl ztráta času. Zíráte do kukuřice a přemýšlíte, že kdekoliv jinde by bylo líp. Fraser byl vskutku nechutný, za což si Oskárka jistě zasloužil. Nebo už na něj přišla řada? Čert ví, jak to v tom HolémÚdu chodí, žeano. Pajduláka už tam dostane kdejaký idiot, stačí mít nejistý gender a nelogický názor na svět, popřípadě zahrát idiota nebo jinak opovržení hodnou osobnost a nijak nevybočit z mantinelů scénáristy. Dnešní svět a tupá degenerace zhltne vše. Otylé buzeranty v hlavních rolích i anorektické čůzy, lapené v reflektorech módních požadavků. Nicméně, toto byl lehce nadstandardní výkon jinak podprůměrného komika z devadesátek, který, když člověk vynechá veškerá tupá klišé, zaslouží pozornost. Nemyslím, že bych si to pustil vícekrát. Jsem ale toho názoru, že pozornost si zaslouží.  75% (20.10.2023)

Byly časy kdy mě měl Darren v hrsti a já mu zobal z ruky. Bohužel ty časy zřejmě definitivně odpluly s Verlybou. Nevidím nic převratného na tom sledovat 2 hodiny chlápka co váží 300 kilo a je de facto uvězněn ve svém bytě. Brendan Fraser navíc prakticky nesleze ze záběru. Ano respekt směrem k Fraserovi čím vším si musel projít, aby tohle mohl hrát. A hraje Charlieho bezpochyby výborně. Jenže to je tak asi zhruba všechno. Tentokráte mě výsledek vzhledem k očekávání zklamal. 40% (09.03.2023)

Aronofsky se mi na delší dobu ztratil a přestal jsem mu rozumět. Přehnaná podobenství nebo naopak polopatické obrazy mi k tvůrci zasněnému i nekompromisně realistickému neseděly. A teď předvedl to, co umí nejlépe a spojil to do jednoho celku. Jak nepříjemné výjevy z každodenního rozbouraného života i koloběh momenty, ze kterých mizí důstojnost - a do toho sny, prchavé okamžiky (domnělého) štěstí, jiskry naděje tam, kde by je nikdo jiný nenašel. Nádhera, dojemná pro svou bolestivost a sledovaná se zatnutými zuby. (08.03.2024)

// Můj love/hate vztah s Aronofskym pokračuje, tentokrát je to teda spíš tak na půl cesty. Námět jako obvykle skvělej, pár silnějších momentů, jakmile to ale skončí (přičemž poslední záběr je esencí všeho, co jsem nenáviděl na Fontáně, brrr...) a člověk se nad tím trochu zamyslí, začne se to rozpadat jako vychtěná umělá slzopudící kaše, ve které je všechno tlačené tak strašně na sílu, až to bolí. Řemeslně je to cajk, na víc jak 6/10 se ale nevytáhnu. (09.04.2023)