Veľryba

Jsem někde kolem čtyř hvězdiček. Určitě je to lepší, než přehnaně intelektuálská Fontána, rozhodně ale slabší než hodně psychoidní Černá labuť (kde mimochodem všichni herci vážili tolik, co tady jeden Fraser) a určitě slabší než Requiem za sen. Je na tom hodně vidět, že film má divadelní základ, odehrává se to prakticky celé v jednom bytě. Konverzace mezi dcerou a otcem jsou místy trochu přepálené, měl jsem občas problém jim to věřit. Jinak ale fajn.  Viděno v kině. Počet usnutí během představení: 2. (09.03.2023)

Na pohled odporný člověk, který vás prvními záběry naprosto znechutí si vás skrze dvouhodinové drama nakonec naprosto získá, aby vám připomněl, že lidé často klamou svým tělem. Často odsoudíme krásnou duši na základě nepěkného zevnějšku a naopak. Komorní, tísnivé drama, které vás neutopí v depresi, ale naopak vám dám naději. Úžasná divadelnost využívající prostor malého bytu naplno, tomu jen a jen pomáhá. Nejvíce mě asi dostala scéna s exmanželkou, která pokryla hromadu nuancí a emocí. Avšak gró se nachází ve vyvrcholení cesty vedlejších postav a hlavního hrdiny, což uceluje fenomenální myšlenky o lidech a jejich skutečném nitru. Úžasný kousek, za který si Fraser toho Oscara prostě zaslouží. Bohužel mě to nesmetlo tak moc, skrze typické trademarky Aronofskyho, které mě neoslovují, ale naopak otravují a výřečnost symbolismu, včetně omlácení některých motivů o hlavu mi to lehce táhne dolů. (01.03.2023)

[65%] Neměl jsem od tohoto filmu přehnaná očekávání, nějak jsem se do něj ani nehrnul, ale jednoho odpoledne jsem si řekl, že se na to nakonec vrhnu! No a jak se mi celkově snímek líbil? A jaké jsem měl při něm emoce? No, nevím jak to přesně popsat, film je určitě dobrý, ale nějak hluboko do duše mě rozhodně nezasáhl. Brendan Fraser je ale zde určitě výborný, takže si pochvalu zaslouží právem – vlastně celý film byl postaven na něm a jeho ústřední postavě. Takže jisté konkrétní scény a detaily, jak žije nesnadným životem ve svém bytě, jak se obtížně pohybuje a stravuje – to vše bylo dobré. Další postavy už mě tolik nebavily, včetně té jeho filmové dcery, kterou zde hrála Sadie Sink. Jako jasně, ten vztah mezi ní a jejím tátou, kterého prakticky neznala, byl mizerný – dá se to pochopit, ale ve mně to nic moc nevyvolalo. Třeba ještě ta postava Liz mi přišla ještě v pohodě. Thomas mě třeba už vůbec nebavil. A když se dere film do toho úchvatného finále, tak jisté napětí jsem už cítil, jenže emoce zůstali někde na půli plynu a pak snímek skončil. No, asi to popisuju moc kriticky, mě to celé docela bavilo, ale vyloženě jsem se z toho na zadek neposadil. Na to mi to přišlo moc obyčejné a nevýrazné. Ale to 1 vidění nelituji, Fraser zvládl tuto roli na výbornou, takže asi tak. (08.03.2023)

Další Aronofskyho variace sebedestrukce i snahy o vykoupení, která opět zvládá vyvolat psychickou i fyzickou nepříjemnost, opět je v rámci vztahu k vyprávění důležité vcítění diváka. Aronofsky opět jde pod kůži, opět dokáže diváka snadno rozdělit, výsledkem je ovšem působivá podívaná, která nutně nestojí pouze na Fraserovi, přesto je právě on srdcem celého filmu.... (02.02.2023)

Indickí džinisti sa zvyknú vyhladovať na smrť, tento skrachovanec sa pre zmenu typicky americkým spôsobom rozhodol na druhý svet prežrať (trochu ma mätie len tá diétna kola). Ľudia nie sú úžasní, nie, väčšina z nich sú úplní hlupáci, to sa týka hlavne konzumného západného sveta. Charlie je však ešte väčší blbec ako všetci ostatní dokopy. Utápa sa v dolorizme, stále dookola sa nadchýna tou toľko preceňovanou americkou literatúrou (ospravedlňujem sa Steinbeckovi, Saroyanovi a Poeovi, na ktorých jediných sa to nevzťahuje) a honí si na chlapskom porne. Dcérenka je na facku, žena tiež, jediný sympaťák je podomový kazateľ. A napriek tomu, že Idaho je najbelošskejší štát USA, aj tu sa musela objaviť aziatka. No neviem, neviem, Aronofsky bol už aj v lepšej forme. Záverečná scéna katarzie je bohužiaľ vyložene na smiech. (04.03.2023)