Réžia:
Darren AronofskyKamera:
Matthew LibatiqueHudba:
Rob SimonsenHrajú:
Brendan Fraser, Sadie Sink, Hong Chau, Ty Simpkins, Samantha Morton, Sathya Sridharan, Huck MilnerObsahy(2)
Charlie vedie online kurzy štylistiky na univerzite. Snaží sa svojich študentov naučiť písať jasne a presvedčivo. Len tak môžu svoje myšlienky efektívne predávať ďalším. Chce, aby boli úprimní a autentickí. On vidí svojich študentov vo svojom notebooku, ale oni jeho nie. Vyhovára sa na pokazenú kameru, ale v skutočnosti nechce, aby ho videli. Má totiž takmer tristo kíl, je osamelý a pod ťarchou vlastných tráum sa len zložito vyrovnáva s minulosťou. Uzavrel sa vo svojom byte a stresové situácie rieši prejedaním. Hoci jeho zdravotný stav je čoraz horší, odmieta ísť do nemocnice a spolieha sa len na svoju kamarátku Liz, ktorá je ošetrovateľkou v nemocnici. Liz neustále v sebe rieši spor medzi jej povinnosťou rešpektovať želania priateľa a jej túžbou udržať ho nažive. Napriek svojmu psychickému a fyzickému stavu však okolo seba naďalej šíri nákazlivý optimizmus a v ľuďoch vidí len dobro. A snaží sa nájsť cestu späť k svojej dospievajúcej dcére Ellie, ktorú spolu s jej matkou pred ôsmimi rokmi opustil. (ASFK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (440)
Aronofsky se mi na delší dobu ztratil a přestal jsem mu rozumět. Přehnaná podobenství nebo naopak polopatické obrazy mi k tvůrci zasněnému i nekompromisně realistickému neseděly. A teď předvedl to, co umí nejlépe a spojil to do jednoho celku. Jak nepříjemné výjevy z každodenního rozbouraného života i koloběh momenty, ze kterých mizí důstojnost - a do toho sny, prchavé okamžiky (domnělého) štěstí, jiskry naděje tam, kde by je nikdo jiný nenašel. Nádhera, dojemná pro svou bolestivost a sledovaná se zatnutými zuby. ()
Tak přesně tohle se vám, kluci, přihodí, když budete prcat chlapy a furt dokola číst tu Melvillovu přeceňovanou kudlankovsko - narkoleptickou sračku! Poslední vepřový týden Brandoráda Prasera je jedním z mála filmů houbičkového artisty Darrena, u jehož sledování neobrostete esotericko - psychodeliktickým mechem, a ani nemáte nutkavou potřebu v pravidelných intervalech zvracet pseudoyntelechtuálně nestravitelné kusy Schopenhauera nebo poťouchlé zbytky biblických metafor. Přisuzuji to zejména tomu, že mu autor vcelku solidní divadelní hry i scénáře nedal prostor příliš fetovat a projevovat obvyklou metadonovou „tvůrčí kreaturivitu“, a především veskrze dokonalé a až uhrančivě odpudivé kreaci samotného, dnes už i civilního keporkaka, Prasera, jehož jsem vždy považoval za skvělého kašpara, a je věčná škoda, že nezvládl přechod a vyžral se z mumijního fešáckého lumena skoro na porážkovou váhu hrdiny tohoto kusu. Ale aspoň na něj nemuseli patlat moc silikonu a role na tělo se pro něj zjevně pořád najde. Až mi bylo líto, že to pro podtržení té obskurní chrochtavé atmosféry nenatočili v 5D a projekce nepřenášela i otřesy sténajícího sedacího nábytku a pachy žluklého potu a tříselných mykóz. Jelikož neurazí ani samotný psychologicky solidně propracovaný příběh moderně náhle zbuznělého intelektuála, jehož religiózně rozpolcený klystýr pošel na anorexii, a on se na protest rozhodl užrat xmrti, přičemž kvůli neutuchajícímu životnímu optimismu nevidí, že je jeho homozanedbávaná dcera odporná charakterová mrdka, uberu pouze 1,5004243582 hvězdy za předchozí Darrenův audiovizuální terorismus a docela spokojeně se odeberu na posezení sežrat nějaký ten maxikyblík z Kentucky. ()
Neviem či už aj D. Aronofsky musí spĺňať kvóty alebo sa už všetci načisto zbláznili... Prečo musí film začínať scénou, kde sa 300 kilový chlap ukája nad pornom v notebooku? (to som plánoval pustiť ako rodinný film, takmer prúser jak sviňa) V polovici filmu zistíme, že hlavný hrdina opustil manželku a dcéru kvôli chlapovi??, potom počúvame ako ho mal rád, ako sa s ním miloval...ok, dalo sa to prežiť, ale prečo mám pocit, že takmer každý nový film musí človeka niečím vytočiť? Nemohol to byť tak trochu "obyčajný" film o tlustom chlapovi?, nie on musí byť aj tak trochu buzerant, aby to nebolo také jednoduché... Posledné roky mám pocit, že filmový priemysel poriadne padá na hubu. Nájsť dnes kvalitný film, ku ktorému sa budete s láskou vracať a opakovane si ho púšťať je skôr výnimka. Whale je presne ten prípad, film, ktorý stačí vidieť iba raz. Oscar pre B. Frazera zaslúžený, ale film sa z toho dal vytrieskať určite lepší... 60%. ()
Aronofského růžovoučký svět nesdílím. Ve velrybím světě jsou všichni citliví, chápaví, touží si navzájem pomáhat a jen Ellie je celkem reálná puberťačka. V tomhle filmu plném málem svatých působí Ellie vlastně nepatřičně, i když je jediná, kdo mě neštval. Po hektolitrech melodramatických keců zalitých sladkou limčou „všichni se máme mocinky moc ládi, ťudliky, šmudliky, ňufiky, duha je všude kolem“ jsem byla připravena na nejhorší. Tedy domnívala jsem se, že na to jsem připravena. Ale na závěrečný gejzír patosu se fakt připravit nedá. To se musí vidět, to ani nejde popsat. Spielberg má přemožitele, Ryana zachraňovali prakticky ve strohém dokumentárním stylu proti téhle taškařici. Doufám, že příště natočí Aronofsky pokračovaní, ve kterém se v souladu s nejmodernějšími trendy dozvíme, že Charlie byla původně černošská nebinární věc. Pak už to bude konečně dokonalé. ()
To, že film režíruje Darren Aronofsky, může už kdekoho připravit na fakt, že zde se dočkáte ryzího lidského martýria. Náročný film na emoce, ale od začátku ho nelze sledovat jinak, než s čirým zaujetím. Brendan Fraser tu totiž vypadá tak, že byste ho skoro nepoznali. Navíc tu hraje jako Bůh (nebo jako Ďábel, záleží z jakého úhlu na to koukáte), což byste od něj prostě také jen tak nečekali. Velryba je ukázkový film. Připomíná, že filmy tu jsou pro nás od toho, aby z nás vycucli emoce. A když to dokážou, máte o zážitek postaráno. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (19)
- Prvý digitálne natočený film Darrena Aronofského. (Arsenal83)
- Kvůli obrovské váze své postavy si Brendan Fraser (Charlie) musel pro roli obléknout těžký protetický oblek, který nosil celé hodiny. Členům médií, kteří se zúčastnili Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, řekl: „Vyvinuly se mi svaly, o kterých jsem nevěděl, že je mám. Na konci natáčecího dne, když to ze mě sundali, jsem se cítil, jako kdybych vystoupil z doku na loď v Benátkách. Ten pocit houpání na vlnách. Donutilo mě to ocenit ty, jejichž skutečná těla jsou podobná. Musíte být neuvěřitelně silný člověk, duševně i fyzicky, abyste mohli obývat takovou fyzickou bytost.“ (Struhy)
- Pro tuto roli strávil Brendan Fraser (Charlie) každý den čtyři hodiny nasazováním protéz, které vážily až 300 liber (136 kg). Několik měsíců před začátkem natáčení se také radil s organizací Obesity Action Coalition a spolupracoval s tanečním instruktorem, aby zjistil, jak se bude jeho postava s nadváhou pohybovat. (classic)
Reklama