Vražedné stíny

Je to prostě krása, když se vražedná debilita scénáře, jehož předlohu snad napsala samotná Žena a život, hravě snoubí s nekrózní dramatizací, zabijáckou topornou strojeností, terminálně degenerujícími dialogy a smrtícím strukturálním kýčem na úrovni slohu třináctiletého oligofrenika. Paní asi nejdřív chtěla „napsat“ Padesát odstínů žluklé rybiny, jenže pak ji pošla nejoblíbenější kočka, a otřesena tou nespravedlivou, nekompromisní pomíjivostí života ztratila chuť na protahování karpálních tunelů a začala fantazmagorizovat směrem k lobotomizovanému napínači pro hospodyňky v přechodu. Tohle by qůli obav z rakoviny prdele snad normálně nikdo nepoužil ani jako hajzlpapír, ovšem „autorce“ se zřejmě povedlo zručně vycévkovat senilnějícího vetchého soudruha Svobodu, jenž to hovno akorát rozmazal a osadil do něj prkenného Vetchého neherce na pěst, Vašutův mimický zánět prostaty a další vyčpělé archiválie, které ke vší té podkladové hrůze ještě povodil s retardovanými replikami na dikčně bizarních rtech téměř k dokonalosti terapeutického dramatického kroužku léčebny pro drogové závislé. Kurva, Bubáku, kde jsi? Začínám mít Strach pustit i veřejnoprotiprávní televizi! (10.03.2022)

Režisér Svoboda přišel s další temnou krimi o policajtovi, který je nespravedlivě obviněn z vraždy kolegy, protože to je komplot a všechno je zkorumpované, bezvýchodně nespravedlivé až to bolí... ano bolí, hlavně tragický výkon Vetchého, který celý první díl ukazuje, jak ho ta herecká šichta nebaví. Druhý díl je o milimetr zajímavější, ale ikdyž to je technicky solidní, obsazením výborné ( ale herecky je perfektní jen Donutil , Vašut aspoň pobavil vzpomínkou na Pěsti ve tmě), tak scénáristicky bída a navíc mne neskutečně do běla iritovala nelogicky jednající a mluvící postava, kterou jsem si pracovně nazval šedivý květák. (28.02.2022)

Jestli se dá s nějakou kritikou níže souhlasit, pak jistě s tím, že se režisér Svoboda začíná trochu opakovat. Podobná zápletka, s vysoce postavenými hráči v pozadí, byla nastíněna již třeba v o dva roky starším filmu Vysoká hra. Tady je ale problém, že nám řada věcí zůstane neosvětlena, stejně jako policistovi, takže jediné, co se fakticky dozvíme, že on není vrah. Jenže to divák věděl od počátku. Tudíž první díl diváka navnadí a ve druhém sledujeme jen slabý odvar prvního. Ondřeje Vetchého mám rád, ale pravda je, že tentokrát to neměl jednoduché. Jeho úkolem bylo ztvárnit policistu, který chvílemi působí jako hysterka, což se částečně dá omluvit situací, která se mu děje. Na druhé straně je asi policajt zvyklý na ledacos a něco by měl vydržet. (07.03.2022)

První díl navnadil na super film. Druhý to vše pohřbil naivním, nelogickým a místy až snad hloupým scénářem... Jako i ta tajemnost s pozadím musí být logická a nevytržená z kontextu... Postava paní doktorky dělala na můj vkus velké a málo uvěřitelné veletoče jen proto, aby se nakonec tablet nedostal k Vetchému. To šlo ale zařídit ve scénáři jinak. Uvěřitelněji. Hackerka a soukr. detektiv měli našlápnutý potenciál minimálně na dalších 10 samostatných dílů. Za mě 3* z 5. (27.02.2022)

Mám z prvního dílu dost rozporuplné rekace. Začátek dobrý ale.... POZOR SPOILER: Popravdě řečeno mi připadá linka, kdy někdo ukradne policistovi v rukavičkách pistoli, aby si s ní pak počkal na kolegu, který vyleze někam do patra opuštěné a nezajištěné haly a tam ho s ní zastřelil a pohodil ji, dost přitažená za vlasy. Ondra Vetchý je špičkový herec, ale tady to trochu přehání. Stejně tak Vašut hraje takovýho gaunera, že by byl proti němu Krejčíř učiněný beránek. K tomu se navíc pojí technické nesmysly (např. scéna v sanitce či balistická expertiza). Nejsem žádný odborník, ale Donutilovy dedukce při rekonstrukci bych vyvrátil i já. To nemohl pan Svoboda najmout nějaké technické poradce? Navíc se celý příběh neuvěřitelně vleče, druhá půle by se dala bez problému o třetinu zkrátit. (20.02.2022)