zdepapepa

Řemeslně jedna z nejlepších věcí, co kdy vzešla z YouTube. Rozhodně je to jedna z mých top websérií. Skvělá zábava skutečně pro herní nerdy (narozdíl např. od TBBT). Stále si pochvaluji výběr herců i hereček, design lokací, volbu hudby, vzhledu různých vychytávek (tam je vidět, že série pochází od mistra vizuálních efektů Freddie Wonga). Je velice příjemné, že se tu netahá až příliš za emocionální nitku, ale že ani nezůstává nedotčena. Osobně jen doufám, že v příštích dílech uvidíme nějaké crossovery s jinými žánry (nabízí se zejména vzrůstající obliba MOBA her). Jinak na tom těžko co vytknout - je vidět, že když dáte moc dát rozpočet na film do rukou divákům a ne televizním ředitelům, že si zvolí správně.

Další mistrovské dílo z pera Edgara Wrighta. Dal jsem si nyní re-watch, abych mohl komentovat učeně. Stejně jako Shaun of the Dead se jedná o naprosto vypiplaný film, kde každá scéna má svůj význam a zpravidla i svou dohru anebo komickou "ozvěnu". Opět se tu vzdává hold, tentokrát buddy cop filmům a v první polovině také slasherům a klasické evropské detektivce. Drží si to dokonalou nadsázku, skvěle vypointované scény. Všechny postavy si člověk okamžitě zamiluje, zejména díky lidskosti. Na mysli vyvstane zejména paní co informuje ostatní o dvojčatech. Defilé hvězd už je třešnička na dortu. Vzhůru na závěrečný díl Cornetto trilogie.

Zajímavá časová kapsle/kabina, která dokáže člověka vrátit do let 2008-2009. Bohužel od nich už pár let uplynulo a docela klidně by se mohlo točit pokračování, kam YouTubeři došli. Otázkou zůstává, pro koho tento dokument je určen. Pro YT.com neznalou osobu by mohl být obsah matoucí, nezáživný a zejména pro Čechy nevhodný ke ztotožnění se. Pro zaběhlé YouTubery je zase film moc mělký, omílají se tam základní věci. Přesto bych ale dnešním YouTuberům film s radostí pustil, aby viděli, jak to kdysi vypadalo a že ani v současnosti to tak rozdílné není.

Uvidíme, jak se s geniální britskou předlohou poperou Leoš Mareš a Patrik Hezucký. Poprali a oba leží po prvním kole K.O. poraženi. Ti anglofonně zdatnější se u QI budou královsky bavit a určitě se i dozví něco zajímavého. Stephen Fry i nastrčený zábavný idiot Alan Davies jsou skvělá startovní pozice každého dílu a pozvaní lidé už jen navyšují laťku kamsi do výšin. Zamrzí tak pouze fakt, že pořad v našich končinách prozatím není tak známý jako jiná britská produkce. Alespoň tu ovšem mezi hodnotiteli máme převážně ty, co si to dobrovolně našli, protože je to zaujalo, tudíž se hodnocení drží taktéž kdesi ve výšinách.

Jeden z lepších počinů současné YouTube talk-show scény. Zaujme zejména volbou hostů, z nichž většina nejsou zvučná jména nýbrž lidi z běžného lidu. Což je pochopitelně často dáno věkem a nedostatkem velkých zkušeností. Ale jak pravil klasik - není malých herců, pouze malých rolí. Jediné čeho lituji je to, že nejsem dostatečně seznámen s materiálem, v nichž účinkují, ale i to je pozitivní věc - dozvědět se od herců o jejich filmech a (zejména) seriálech. Výtka z doby komentáře je pouze ta, že momentálně převažují muži a přitom mrtvá nevěsta Kamila mi učarovala.

Tento subžánr mám rád, dokonce i britské přízvuky jsou pochopitelně kvalitní na poslech. Bohužel ale pro mě Hazeldinův režijní debut selhává hlavně co se týče délky. Přílišná délka pro mě dala příliš prostoru pro teorie, takže výsledné rozuzlení (které jsem do jisté míry očekával, že to skončí nějakým typickým slovíčkařením toho, co řekl zkoušející, který tam byl jen chvilku), ale přistoupil jsem na hru, ovšem posledních několik minut mi přišlo jako podobný syndrom co měla hra Fahrenheit - fajn psychologicko-inteligentní podívanou přerušily nadpřirozené žvásty a výmysly typu "léčících kulek" pana CEO. Takže při velké fantazii se člověk začne nudit, přeci jen osm lidí je velký počet a ke konci už jakékoliv rozuzlení člověka zklame, protože to nebylo "to jeho". Rozhodně bych to ale nenazval thrillerem, nebál jsem se dostatečně. Ono je otázka udržet napětí jinak než postupnou eliminací postav. Možná to chtělo postavám dodat určitý (byť malinký nebo dokonce úplně falešný) pocit postupu směrem k výsledku. Takhle se lidé plácají na mělčině a většinu času se řeší věc v jednom rozměru. Nepomohlo tomu ani to, že nakonec uspěla osoba, které jsem fandil nejméně, úmyslně nebudu psát která. Vidím také vesele ironický podraz v tom, že po podvodu od samotného CEO, který víceméně v off-screenu posunul hodiny, se nemocný White chtěl zastřelit tou jejich zázračnou kulkou, leč nedostalo se mu té radosti.

Jeden z těch příjemnějších českých amatérských filmů. Má to strukturu, má to nepitvořící se herce, má to dostatek myšlenek pro celých 95 minut, má to některé hodně dobře vypointované vtipy. Absurdní humor pomocí krtků je příjemné osvěžení a tehdy v roce 2005, když jsem na ČSFD teprve začínal, by to bylo za čtyři hvězdy, takhle jen silné tři hvězdy.

Přistupoval jsem k tomuto filmu s určitým časovým zpožděním. Setkal jsem se s názory, jaký je to odklon od Pixarovských filmů, ale tuhle písničku už jsem si vyslechnul ohledně Aut 2. Hned zkraje odbudeme povinné "srovnání" se staršími Tangled a HTTYD - ano, propůjčuje si to určité elementy (princeznový-severský setting, písničky-lehké nadpřirozeno), ale tím srovnání taky končí naštěstí. Kde vždycky Pixar exceloval bylo jednak v animaci - a to tu máme - můžeme slintat nad nádhernými krajinami (díky bohu ne pod sněhem) včetně útrob lesa, můžeme slintat nad realistickými grimasami (vyzdvihuji královniny reakce po konzumaci toho koláče) nebo můžeme slintat nad nádherně se pohybujícími zrzavými vlasy Meridy. Druhak vždycky exceloval v příbězích, které si zadají s hranými filmy - a to tu máme také. Vždyť vzpomeňte - jak často na stříbrném plátně máme pubertální děvče (princeznu dokonce) aniž by v hlavní zápletce řešila chlapy? A tím myslím jak klasické "snažím se získat chlapa" tak novodobě feministické "nepotřebuju chlapa"? A tam si mě film získal nejvíc. Nejvíc se navíc setkávám s rozborem vztahu otec-dcera. Nejsem pubertální děvče, ale film podle mě načrtnul skvělý, nejednostranný vztah matka-dcera, kdy vidíme obě strany konfliktu. Žádná z dvou protagonistek není nikdy v nevýhodě, nikdy není zobrazena jako karikatura, a kdyby se přeci jen nějaké feministky našly ohledně toho, že princezna do určité míry převezme jisté hodnoty, zatne jim tipec fakt, že prakticky všechny scény, kdy královská rodina vystupuje na veřejnosti, by se daly shrnout větou "za vším hledej ženu". Chválím tedy Brendu Chapman, přestože to nebyl 100% její výtvor. Postav v příběhu je naprosto akorát, jsou 3D filmy ale postavy v nich bývají často jednorozměrné, to se tu nestává, hlavní postavy prodělají navíc vývoj myšlení/vztahu víc než kdejaký hraný film. Další Pixarovská parketa je hra s motivy, tématy a symboly. Těmi je tento film naprosto prošpikovaný, aby i po skončení titulků do sebe vše krásně zapadlo. Trochu mě trápilo občasné hraní na fyzickou komedii a gagy, což by filmu trochu ubralo na páře se kterou roznáší akční i dojemné scény. Plus pochopitelně je to další film do sbírky, který je novým intellectual property. Pokud příště Pixar oželí vyloženě Disneyovské prvky (princezny) - ale rozhodně by stálo za to zůstat u lidí s tím novým renderovacím softwarem, písničky nechat do závěrečných titulků, nebo Dreamworksovské prvky (fyzické gagy, pitvoření, snaha o vtip za každou cenu) - konverzačních vtipů není nikdy dost, stejně tak jako situační komedie. Všechny vtipy v Brave nicméně vycházely z lidského humoru, ten se pro tón filmu hodil daleko lépe než nějaká groteska. Volba herců a dabérů perfektní, vrací se pochopitelně i John Ratzenberger. Shrnuto podtrženo - Pixar zase ukázal, že je číslo jedna v oblasti animovaných filmů. Ukázal taky, že nejenom chlapi můžou být hlavními postavami 3D animáků a ukázal taky, že ne každý film potřebuje romantickou zápletku. A já se těším, co nám ukáže příště. 2017 Rewatch Edit: Score je správně lokální a dobové, zpívané písničky taky žánrově sedí. Slapstick gagy OK. Klidně se mohlo jít více do temna, přeci jen ztráty na životech byly téměř nulové a těch zranění taky příliš nebylo. I přesto ale napětí bylo dost.

Silně konverzační zábava. Kdo čekal další 80's pubertální extravagantně laděnou komedii, ten ostrouhal. Koná se podle mě spíš cosi podobného o 10 let mladším Clerks. Klábosení po dobu jedné soboty, vhled do duší mladých studentů. Není náhoda, že tu máme všechny typické archetypy středoškolských let - šprt, sportovec, princeznička, magor samotářka, rebel, drsný ředitel, školník. Sešly se tu ale ne proto, aby vás bavily. Sešly se tu, aby nám John Hughes mohl ukázat, co za těmi archetypy stojí (strach z prohry, nátlak vrstevníků, útěk před něčím nebo za něčím) nebo kdo za těmi archetypy stojí (rodiče, rodiče, rodiče, rodiče, rodiče). Z prostých figurek na šachovnici postavených proti sobě, se kterými tak rádi hýbou komediální režiséři, aby správným tahem polechtali bránici, se tak stávají reálné bytosti s pocity, sny, pochybnostmi, zkrátka se vším, co k dospívání patří, včetně zjištění, že nejsme všichni až tak rozdílní. A to se nemění. A proto má ten film takovou váhu i dnes. Jaký příjemně vtipný sborník pubertálních komedií byl Not Another Teen Movie, tak toto je příjemně inteligentní sborník postav z pubertálních komedií. Měl bych ale jednu stížnost, a tou je naprosto zbytečná přeměna Allison a s ní spojené, pro mě náhlé, zalíbení Andyho.

Snažil jsem se celý film odhalit žánr, ale vzešla z toho taková všehochuť, kde proklamovanou komedii zastínilo drama. Je to už asi taková kletba české kinematografie, když si hraje na něco víc, ale přesto chce dosáhnout popularity kýčů. Kamerou je to zpracované dobře. Zvukově, pravděpodobně kvůli realistické volbě lokalit, už to taková sláva není. Postavy nepobraly příliš rozměrů ani vývoje, většinou jim tvůrce scénáře dal do pusy expozici, což vygraduje do závěrečného monologu ústředního hrdiny. Je tu napsáno, že to byl již třetí filmový počin. Je to vidět. Pokud by někdy byl v plánu remake, rozhodně bych uvítal netlačit tolik na pilu co se týče hereckých výkonů a sdělení, víc bych přidal na technickém zpracování (zvuk, občas násilné střihy).