Tosim

Tohle bude asi opravdu citové vydírání. No tak si to představte: Goro (pes) jde za svou paničkou (ženská) přes všechny japonské ostrovy, furt to natahujou, aby byl divák dojat a i když je blízko ní, ani s tou svou píšťalkou, kterou můžou slyšet jen psi, ji on neslyší. Přitom: za své dlouhé cesty (137 min) ho mohli a) přejet autem, b) sežrat, 3) mohl ho pokousat nějaký jiný hodný pes (např pitbul) apod. apod. Je to prostě protahované ad absurdum, uslzená píseň a ubrečená Japonka...a teď mi vysvětlete, proč jsem k tomu sedal každý den, abych slzel, zrovna, no zrovinka JÁ?! :-D

Richard Donner je zkrátka machr. Potěší i "kolečko" Patrick Stewart v nezvykle záporné roli...

...chjo...film má snad dvě linie, srandovní a akční a to měly tyhle filmy snad vždycky, ne? tedy možná, možná kromě jedničky. Nejslabší díl to je, ale nijak diametrálně se neliší. Jo a Jet Li je šašour a nic jiného...

Tenhle snímeček mám moc rád - je v něm tak akorát strachu a smíchu zároveň, Winona je božská a celou dobu mi příjemně mrazí v zádech - a dokonce mi vůbec nevadí, že film vypadá opravdu nechutně osmdesátkově! :-)

Limo, ty to bereš pořád z hlediska těch interpretů! ;-))) Nápad je to dobrý, ovšem jenom z toho se nedá vyjít, že...poslední hvězdičku dávám za některé písně a Jirku Schelingera.

Hvězdy si neustále stěžovaly, že na koncerty chodí čím dál víc lidí až Brian Epstain jednou prohodil: "No tak nezbude, než hrát na stadionech!" Ovšem nejdřív se museli najít průkopníci, kteří by byli první... ;-)

Skorem brilantní. Hlavně scény se sniperem posunovaly příběh dál, naprostá absence hudby jen zvyšovala účinek filmu. A poslední věty obou hlavních postav snímku vše bez dlouhých průtahů vysvětlily... Jenom by mě zajímalo, zda Boris Karloff opravdu hrál sám sebe...

Tohle víc připomíná humor Monty Pythonů, i zápletka s Ringovým prstenem je dobrá, nicméně zpracování toho všeho je horší a co víc, mnohokrát neskutečně utahaná...

Mám zato, že kultovní knihy by si měli zfilmovat ti, z jejichž země dílo pochází. A tak tito Tři mušketýři pro mne navždy zůstanou tou nejskvělejší adaptací Dumasova románu. Mám absolutní zážitek z boskovického kina, z mých deseti let (tohle už mohly překonat jen mayovky ;-) kdy nám promítali oba díly v kuse a já se strašně divil, že už je tak pozdě---zkrátka uteklo to jako voda a já se ani na chvíli nenudil...navíc je to nejspíše jediný snímek limonádografa Borderieho, který se poved. P.S. Gérard Barray je mi jako D´Artagnan mnohem více sympatický, než rozevlátý a neučesaný Michael York.

Je samozřejmě jasné, že Angelika evidentně je neukojená nymfomanka, ovšem zarážející je, že existují i neukojení diváci(čky), které stále další a další snímky z téhle ságy uspokojují. K dobru (a hvězdičku) jim leze přičíst to, že tyhle filmy byly lepší, než současné telenovely - i když asi to není jejich zásluha. Je to trošku rozporuplné, nemyslíte? Na druhé straně trocha toho půvabu, dobrodružství a krásně starého feelingu se dá v dílech, jako jsou tato, snést... :-)