Gilmour93

„My eyes are ceramic. Caught a bazooka round at Little Big Horn. Or was it Okinawa? The one without the Indians.“ Geniální joke občas proložen zcela infantilním, naprosto skvělý L.Bridges, který s přehledem zastiňuje Sheena a spol. a památná scéna s rozpálenou pupíkovou plotnou Valerie Golino, po které vždycky dostanu chuť na… omeletu. Blyštivá homoerotická komerce s Maverickem dostala, co si zasloužila..

„Rejoice O young man in thy youth..“ Od první minuty je zřetelné, že Stone přesně ví, o čem točí. S občanskou válkou v četě vzrůstá počet nepřátel a tváři v tvář tomu každodennímu šílenství je nutno učinit rozhodnutí, na čí stranu se postavit. Adagio for strings od Samuela Barbera vás chytne za srdce, stejně jako osud otcovského seržanta Eliase a vy se v tom válečném světě nenávratně pokřivených lidských hodnot a temných niter vyplouvajících na povrch musíte chtě nechtě ztotožnit s nápisem na Taylorově přilbě (when I die bury me upside down so the world can kiss my ass).

Orel ztratil nejvíc času, když se učil od vrány.. Jarmusch se pustil na neoranou půdu existenciálního westernu a vznikl z toho takřka astrální zážitek podněcovaný rušivými kytarovými grify Neila Younga. Postřelený účetní Blake a vyobcovaný indián Nobody si totiž mají na své desperátní cestě prokládané poezii i černohumornými hláškami hodně co nabídnout (pochopitelně kromě tabáku). Na Henriksenově teorii o náhle zhaslém slunci něco bude..

Popcorn zalitý zředěným rumem. Deppovu THC kreaci na piráta neshledávám příliš zábavnou, stejně tak celý tento spektákl cílený druhému stupni základních škol. Nicméně Disney našel volné místo na trhu a zdárně porodil do vod Karibiku dojnou krávu. Lidé na to chodí, další díly se točí, suvenýry s motivy Jacka Sparrowa se prodávají, tak co tady vůbec kysele kafrám..

Gotham Nightmare Before Christmas.. Mrtvolné make-upy, cirkusáci, grotesknost, zasněžené hřbitovy, atmosféra vánoc na šibeničním vrchu a kočka, co chce sprovodit ze světa přerostlou myš s křídly. Pokračování Batmana trpí na absenci jakékoliv dech beroucí scény, burtonovsky tradičně do detailu precizní, ale samoúčelnou formu a nevýrazné padouchy. Tučňák v zaprděných podvlíkačkách ať se vrátí zpátky do kanálu - mně chybí Jackův kyselinový úsměv od oka k oku a tance s ďáblem za bledého svitu měsíce. Je tu nějaký muž, který by se nechtěl stát chovatelem koček, když by mu na klíně vrněla M.Pfeiffer..? Mňau..!

Depp jako podivín s bledým make-upem je opět zde. Pokud jste závislí na čokoládě nebo filmech Burtona opakované sledování tohoto barvami hýřícího cukrkandlu vás alespoň z jednoho vyléčí. Dle mého názoru hodně přeceňovaný film a navíc přece nemůžu schvalovat násilí na dětech (ač jsou to spratci sebevětší) prováděné karamelovým sadistou Willy Wonkou.. Je mi líto, temnější Burton se rozplývá na jazyku líp.

Je snadnější natočit průměrný film o někom dobrém, než dobrý film o někom průměrném.. Geniální Landau v nezapomenutelném souboji s hlavonožcem a vlastní zašlou slávou. „Cut! That was perfect!“

„Tell me something, my friend. You ever dance with the devil in the pale moonlight?“ Brilantní ústřední hudební motiv Elfmana, Bat-Signal protínající oblohu nočního Gotham City, nesmrtelný škleb nového Já Jacka Napiera a špetka filozofování netopýřího muže („I made you, you made me first.“). Vizionář Burton názorně ukázal, jak by mělo vypadat převedení comicsu na filmové plátno. Jedna perlička na závěr: Pro roli Batmana byl zvažován i Bill Murray. Ano, čtete dobře, Batmana..

Člověk by řekl, že má M.Pfeiffer smůlu na chlapy, když se jí pořád mění na vlky.. Nadprůměrný thriller s romantickými prvky, kde si Nicholson při natáčení scény zakousnutí srnky musel připadat jako Lugosi v souboji s chobotnicí.. Zapamatování hodnou scénou s možným využitím v praxi budiž Jack a jeho nerespektování funkce pisoáru: „I'm just marking my territory..“

John McEnroe kdysi řekl, že největším nepřítelem tenisty na kurtu je rozhodčí. Největším nepřítel Sandlerových komedií je nevyvážené tempo a mnohdy bohužel i on sám.. Naštěstí Anger Management polívají živou vodou Turturro, jehož prudký Chuck se zajímavým původem napůl Ital, napůl Ir, napůl Mexičan a možná Žid je naprosto kouzelný, "brazilská buzna" Guzmán, rozněžnělý Harrelson, či první a druhá meta bostonských Red Sox na Heather Graham. Ve věci "neveřejného" vyznání lásky na baseballovém stadiónu Yankees nevidím na rozdíl od jiných zde sebemenší důvod ke kritice, neboť se nebralo ani na vteřinu vážně. Řekněte, nebylo by hezké, kdyby se při živém přenosu čt z poslanecké sněmovny ti rozvášnění hoši, kterým na nás tolik záleží, chytli za ruce a napříč politickým spektrem si společně zanotovali: I feel pretty / oh, so pretty / oh so pretty and witty..