InJo

Veselovský je česká moderátorská špička (Drtinová je taky jasný nadprůměr, ale na svého mužského kolegu v mých očích nemá) a DVTV je pro mě prototypem kvalitního seriózního publicistického pořadu, přestože pravidelným divákem (zatím) nejsem (díly si vybírám na základě konkrétních hostů a témat). 80 %

Nepamatuju si, že bych někdy viděl akční film, při jehož sledování bych si přál, aby v něm nebyly akční scény... Taky si momentálně nevzpomínám na film s hůř natočenou automobilovou honičkou (taková chaotická režisérsko-střihačská prasečina se v "áčkové" produkci opravdu jen tak nevidí). Zpočátku mě celkem bavila alespoň ta ohraná zápletka, ale když padoucha okamžitě odhalí každé malé dítě, přičemž jeho totožnost má být šokující pointou, to už je pak opravdu těžké najít něco, co by se dalo s chutí pochválit. Podprůměr v každém ohledu a vlastně úplně stejně zbytečné pokračování jako byla dvojka... 40 %

Závidím těm, kteří v tom vidí mnoho myšlenek a pocitů... :) Oceňuji pěknou kameru, postavu tety Wandy a lákavě načrtnutá témata (např. zásadní kontrast povah hlavní dvojice), z nichž ale snad žádné podle mě nebylo využito naplno. Nemám nic proti pomalému minimalistickému artu (i když přiznávám, že moje krevní skupina to zrovna není), ale Ida mi nikterak silný divácký zážitek bohužel nenabídla. 60 %

"Vžij se do mojí situace." - Věta, která ve filmu nejednou zazní a která je klíčová pro jeho docenění. Empatie je velmi důležitá charakterová vlastnost a tenhle snímek prověří, jak moc ji v sobě máte rozvinutou. Dva dny, jedna noc je snímek zdánlivě nesmírně obyčejný a civilní (což ale byl ze strany tvůrců nepochybně záměr!), ale to, jak chytře a procítěně zrcadlí určitou část současné sociální reality (problematika shánění a udržení si zaměstnání), si zaslouží velké uznání (a snad i nějaké to ocenění). 80 %

Solidní podmořský mix Vetřelce a Věci (všechny hlavní motivy filmu jsou obšlehnuté z těchto snímků). George P. Cosmatos nikdy nebyl velký režisér, ale minimálně v 80. letech točil řemeslně obstojné, na nic si nehrající žánrovky. Zamrzí slabší triky (proto zde platí dvojnásob, že je lepší, když příšeru vůbec nevidíme) a některá obligátní klišé, ale nadšenci do sci-fi hororů by i tak tuhle u nás prakticky neznámou záležitost měli vidět. 60 - 70 %

Závěrečná půlhodina posledního Poirotova případu je skutečně něco skvostného a na poli staromilských konzervativních detektivek nevídaně odvážného a unikátního. Tolik zvratů, a přitom snad ani jeden z nich nepůsobí vyloženě hloupě (i přestože hlavní padouch se dle mého názoru dá odhalit, jedná se o skvěle napsanou a dokonale využitou postavu). Ani první hodina není špatná, i když nářezovosti finální třetiny se rovnat opravdu nemůže. Každopádně ale rozloučení ve velkém stylu.

Tohle je vážně film? Tipoval bych to spíš na podprůměrný devadesátiminutový videoklip, dělající (medvědí) službu Frankie Goes To Hollywood. Horší hudební dramaturgii (pouštět jeden song pořád dokola po celou stopáž!) si snad ani nejde představit. Ale chápu, že ve své době to muselo zdejším lidem připadat asi dost cool. 40 - 50 %

Na Magnuskovy poměry vlastně dost dobrý, respektive málo špatný a nechtěně směšný. :)

Takhle nějak by dopadl seriál 24 hodin, kdyby jeho scénáristé byli úplní idioti, kteří nemají žádnou soudnost (hlavní hrdinka zvládne a přežije asi úplně všechno) a hlavně neumí vymyslet skutečně překvapivé a přitom aspoň trochu smysluplné dějové zvraty (a to rozhodně netvrdím, že 24 hodin je bůhvíjak realistický seriál). 40 - 50 %

S01: 80 %; S02: 80 %; S03: 70 %; S04: 80 %; S05: 80 %; S06: 80 %