kingik

Myslím, že nejrozumnější by bylo přehodit pytel přes Kořínkovou, aby se divák ujistil, že je televizní obrazovka plná krásných, sympatických a neotravných hereček, které mají normální barvu hlasu. A nejsou majitelkami ufňukaného hlasu, který vyvolá dojem permanentní rýmy. Taky vám rodiče vštěpovali, že Bakaláři byl kvalitní pořad plný vtipných, úsměvných povídek? Já už si to tedy vůbec nemyslím. Na jednu ucházející povídku připadá deset nemožných. Tahle je ovšem vrcholem scenáristické marnosti, stupidity a prázdnoty. Co toto vlastně bylo? Nějaká afektovaná pizda si stěžuje, že nemá nic na sebe. Bylo tehdy v obchodech nějaké kvalitní oblečení?! Z dobových fotografií samozřejmě vím, že nebylo nic, takže pytel byl šik. Takový nápad neměl ani Lagerfeld. Kdyby alespoň tu manželku hrála jiná herečka. Blbě obsazená Kořínková kazí dojem, Štěpánek relativně taky nepředvedl to, co bych si představoval. Chápu, že mu bylo trapně za tvůrce, tak to odehrál bez zájmu. Celá pointa je nulová. To se ani pointou nazvat nedá. Zakončení přímo zoufalé. Dietl s Dudkem se neměli jak vytáhnout. Ovšem to je neomlouvá, protože sračku ponořili do nekoukatelné sračky. Jak to tak vypadá, s Bakaláři končím. Všechno natočené mimo dobu, to bych musel být dinosaurus, abych se vcítil do té naivní doby, dobrá, dalo by se to překlenout, jenže ke všemu je většina povídek o hovně. A to už se jaksi překlenout nedá. Povídka "Pytel" byla na pytel, jenže to je slabý výraz. Úděsná - to je přesná definice. 0%

V hlavní roli Josef Bláha a jeho grimasy. A to jich vystřídá pěkné množství. Takže už vím, kde se Jim Carrey inspiroval. Co jiného si lze ze slabého námětu zapamatovat? Tak s tímhle faktorem už to bude podstatně horší. V bakalářské povídce se objeví celkem pět herců. Dialogů je pomálu. Jede se vlakem na Slovensko. 80% se odehrává v lůžkovém vagonu určeném výhradně pro ženy. V něm dojde k frapantní situaci. Bláha v něm má dovoleno přespat, ale jen pod podmínkou, že se nesmí před ženskými, co v něm cestují a budou cestovat, prozradit. Načež Bláha vstoupí do kupé, v němž už chrní Kreuzmannová, ulehne, jenže poté sem ještě přijde Urbánková, která prezentuje socialistickou erotiku. Ve tmě si nevšimne ležícího nocležníka. Počne ze sebe sundávat nemožné hadry, zřejmě tehdejší super Gustáv Gucci, když v tom tenhle pokus o striptýzovou scénu, zarazí Bláhův smysl pro zachování dekorum. Divák byl sice ochuzen o bobra, v té době ještě ne zcela vyhynulého na území ženského těla, nepřišel však o pokochání se tehdejším otřesným pánským pyžamem. Příběh působí realisticky, ačkoliv benevolence průvodčího, co nechal přespat mužského pasažéra v ženském kupé, nebyla tak moc uvěřitelná. Povídka je zakončena pointou, která dějově řídký příběh chtěla vylepšit, což se i stalo. Dietl s Dudkem měli smůlu v tom, že jim byl k realizaci zaslán příběh, který se klidně mohl přihodit, ale na zfilmování nebyl zrovna ideálním materiálem. Což se i po mém zhlédnutí potvrdilo. 20%

Série záhadných vyvraždění celých rodin a zmizelých dětí pokračuje dlouho očekávaným druhým dílem. Když se na vás nalepí strašidelný bubák Bagul, budete srát mogul. Samozřejmě jen v tom případě, dopřeje-li vám pokakaný zážitek režisér a scenáristé. A tvůrci pokračování tak nějak pokakali (v tom horším slova smyslu). Scott Derrickson, lepší a zdatnější režisér, přepustil režijní sesli průměrně zdatnému Ciaran Foyovi. V nezměněném scenáristickém tandemu tvořeném s osvědčeným kolegou C.Robertem Cargillem dal vzniknout kříženci Kukuřičných dětí a Hellraisera (není to náhoda, jeden díl série Hellraiser má Derrickson i na svém režijním kontě). Nečekejte nic propracovaného. Po odchodu Ethana Hawka, už neměl pokračování kdo herecky "ošéfovat". Je nutno přijmout fakt, že v hlavních rolích je k vidění Shannyn Sossamon, která je spíše vděčná za to, že si na ni ještě někdo vzpomene, po jejím boku je k vidění mírně otravný James Ransone v roli soukromého detektiva, jenž je na stopě celé záhadě. Ta ho dovádí až k matce dvou nezletilých synů, jimž hrozí potenciálně velké nebezpečí. Jeden ze synů totiž začal komunikovat s přízraky ztracených dětí, kteří mu noc za nocí pouštějí na staré promítačce, za doprovodu hudby ze starých gramofonových desek, pásky, na nichž jsou zaznamenané vraždy jejich rodičů. Zpracováním se film blíží počinu, co je za normálních okolností určen rovnou na dvd. Do kin se film až tak nehodí, i když byl do nich distribuován. Vizuálně příliš nezaujme, dospělí herci jsou celkem průměrní, režie si vypomáhá slabým střihem scén, které často budí dojem slabé návaznosti jedné na druhou. Nejvíce pokračování oslní v pasážích, kdy se malý klučina konfrontuje s drastickým obsahem pásek a dětmi, které ho nutí k masakru. Pasáže, ve kterých je matka ohrožena násilnickým manželem, děj podstatně brzdí a hororově nijak nepůsobí. Zlověstný bubák Bagul je na scéně dost málo, divák si ho vůbec neužije. Kukuřičné pole, parta zle naladěných dětí a žací vražedný nástroj silně evokují sérii Kukuřičné děti. Derrickson v předchozím případě film svojí režií tahal z béčkovosti, Foy jej do ní zvolna noří. A jestli máte alergii na to, když je poslední záběr v hororu prudce debilní, tak tady vás to opět nemine. Vypadá to, že po diváckém nezájmu, se už dalšího dílu nedočkáme. Tohle levně vyhlížející pokračování je o poznání méně zajímavější než jeho kompaktní předchůdce, který alespoň v něčem překvapil. V pokračování se také našla pozitiva, film je v lecčems i sympaticky mrazivý a strašidelný, ale předpoklady extra kvalitního pokračování určitě nebyly naplněny. 60%

Sedm let prcání (s úchylem). A za odborného dohledu Saši Sifilidise. Je alkoholi(c)ky dokázáno, že Rum způsobuje dobrou náladu. Tudíž každá flaška Rumu, která u tohoto filmu padla, znásobuje dobrý pocit z dobře odvedené filmařské práce. Vědí to i filmoví akademici, kteří si v podroušeném stavu nestačili všimnout nesmyslných chyb, kterých má naivně blbý scénář nepočítaně. Film je natočen typicky hnusným artovým stylem, kdy je zbaven jakékoliv drastické scény. První hodinu (není to ani celá hodina, ale snažím se najít pozitiva) sledujete škaredou Piču a jejího Kreténka, kterak sedmým rokem živoří v Pokojíku bez oken, ale s televizí, do něhož pravidelně vstupuje jejich únosce, aby do té cuchty strkal ptáka. Ve filmu žádná šukačka k vidění není, ale jelikož mám bujnou představivost, viděl jsem mrdačku. V tomhle filmu si toho vůbec hodně musíte domýšlet a představovat, takže představa sexu už nijak tu artovou konzervu nepojebe. Jediný, kdo nepožil Rum, je Kretének, i když má pirátské jméno Jack. A tenhle pětiletý blb, co vypadá asi na deset let, má dost problém rozlišit realitu od fikce, takže své Piči dost oponuje, když mu vysvětluje, že za zdmi jejich vězení je jiný svět, než jaký zná z televize. Není však vůbec jasné, proč únosce dopřává těm dvěma televizi, baví se s Pičou, ale Kreténka, jehož je biologickým prcálistou, zná snad jen z vyprávění. Ten je totiž v době jeho návštěv vždy zalezlý ve skříni. Sedm járů v jedné cimře jen se světlíkem je dlouhá doba. Bujné Kreténkovo háro by tedy teoreticky a z lékařského hlediska nemělo být hárem člena Kelly Family, přirovnání "máš zubů jako žralok" by jistě také vzalo za své a zdravá tělesná konstituce je také diskutabilní. Nicméně ve filmu je Brie Larson jen nenamalovaná a neučesaná, čestně jí ovšem vypadne zub, Jacob Tremblay hází hřívou jako by dělal reklamu na Pantene a oba jsou zdraví a imunní i proti Zemanově viróze, kterou zřejmě neměl (jen) z Rumu. Jacob Tremblay připomíná děvčátko z francouzské komedie "Uprchlíci" (Pierre Richard &Gérard Depardieu). Ani tak nerušily herecké výkony, jako nepochopitelné kiksy ve scénáři, kterých si všimne snad každý normální a příčetný divák: za celých sedm let se Piča pokusila z vězení vymanit pouze jednou(!), jak a kde rodila, při naplánovaném útěku, který je jedním z lepších momentů filmu, mohla únosce atakovat zezadu, když pronášel dveřmi koberec, v němž byl zabalený Kretének, přesto to neudělala, proč po jejím zmizení po ní nikdo nepátral (ve filmu o pátrání nepadne ani slovo), jak je možné, že policistka, která najde Kreténka, co se dostal z osidel únosce, ihned, jen z kusých informací věděla, že byl unesen, o únosci není nic bližšího známo a co se vlastně s ním stalo (po zadržení o něm v ději nepadne už ani slovo). To byl jen výčet největších nepodchycených kiksů. Asi po hodině mohl film skončit a dal bych mu solidních 60%. Jenže to neudělal a přede mnou byla úmorně natahovaná druhá hodina, v níž se dva unesení snaží zapracovat po letech v izolaci do normálního života. Od druhé hodiny se především hraje na nezáživnou psychologickou notu, film se vleče, nic zajímavého už se v něm neodehraje. Konec je naprosto stupidní. Zážitek pro klaustrofobiky a agorafobiky se nedostavil. To už si z tohoto hlediska více přijdete na své u filmů 8 hrozných, Úkryt, Oldboy. Za pár (za)jímavých, celkem slibných momentů z první půlky filmu, uděluji hvězdičku. Druhá hodina byla mimořádně příšerná. Scénář hnus, režie ne úplně katastrofální, i tak z ní ale byl často cítit amatérismus.Tahle nepovedená Natascha Kampus by fakt zasloužila flašku Rumu. Však jsem také už jednu poslal filmovým akademikům, aby raději nevystřízlivěli a nezjistili, jakou dementní slátaninu oskarově ocenili. 20%

Děsí mě představa, že bych měl někdy v budoucnu vidět nominované art sračky: Dost špindírů, Steve Blowjobs, Sázka na prostatu, Rum, Bukkakeslint aj. Večer ve znamení ukřivděných černochů, ubreptaného Chrise Rocka, Fuky překládajícího jak o život a Michailidise, kterému by se po jeho nehynoucích superlativech na každou nominovanou pičovinu patrně líbilo i zfilmované hovno. Bylo to dlouhé, byl to maraton a důstojná oslava filmu. 60%

Nedá se svítit, Keanu. I ty už máš film zralý na černá čísla. V tomhle filmu se podivně a nezáživně melou a bijí dvě dějové linie, o nichž jen scenárista ví, proč ve filmu jsou. Není jasné, proč je film veden ve dvou paralelních story. V jedné linii Keanu Reeves s prakticky koženým ksichtem vyšetřuje vraždu svého policejního parťáka, o kterém se dozvídáme, že nebyl příkladným policistou. Tahle dějová linie je tvořena z několika záhadných úmrtí (mimo záběr), se snahou rozdat si to s Mirou Sorvino a s návštěvami šéfa kriminálky v jeho kanclu. Tak nějak pořád dokola. Dalo se u toho nudou pojít. Druhá linie je o silně náboženské mladé ženě, která výhradně mluví rodnou španělštinou. Tuhle linii tvoří seznamování se s jejím početným příbuzenstvem, záhadné těhotenství, přeludy, modlitby a také setkání s malou holčičkou, kterou si nikdo nevyzvedává ze školy. I zde je děj neskutečně pomalý a film se zdá být nekonečným. Rozdíl mezi oběma nijak souvisejícími liniemi je ten, že story o mladé ženě vyvrcholí pointou, kdežto Keanu Reeves jen vyvrcholil z toho, že má na zaplacení složenek. Pozoruhodné na tomhle filmu je snad jen to, že se po roce opět setkal před kamerou s Anou de Armas, která ho tolik trápila v "Nebezpečném pokušení". Nezkušený režisér se pokusil o koexistenci thrilleru s nadpřirozenými prvky s krimi s psychologickými prvky. Určitě neudělal dobře. Krimi s Reevesem nemá čím zaujmout a ve filmu, v němž mají prim náboženské motivy, vyloženě překáží. Debutující Declan Dale si film špatně rozvrhl. Neměl podnikat žádná žánrová křížení. Pokud chtěl něco točit, měl zůstat u psychologicky laděného drama, které by ale stejně diváka příliš nevzrušilo. Do tohoto unylého díla se mu podařilo dostat celkem kvalitní herce. Jenže ani oni to ničím z té bídy nevytáhli. Film bez tempa, emocí i dobré režie. Vše je od začátku, s výjimkou asi poslední desetiminutovky, fatálně nezajímavé, neúnosně rozplizlé a plné NUDY. Keanu Reeves, Ana de Armas a Mira Sorvino zřejmě neodhadli, s jakým režisérem jdou točit. Reeves se na hraní vysral úplně. Ale byl to právě on, kdo zaujal svým jménem v titulcích. Absolutní propadák! 20%

Dům na Goodnight Lane, v němž se odehrála dávná tragédie, dnes slouží jako studio partě filmařů natáčející levné béčkové horory. Jejich nadšení povážlivě opadne, když v těchto prostorech začne docházet k paranormálním aktivitám. Má je na svědomí duch zavražděné dívky, která se nehodlá svého rodného domu jen tak vzdát. A každého pošle pod kytky. Aby taky ne, když se jedná o potomka známého masového vraha. A jeden takový levný a typicky béčkový horor také natočil i zcela neznámý Alin Bijan. A hned dodávám, že takový duchařský horůrek zde ještě nebyl. Nebere se smrtelně vážně. To je jeho výrazná přednost. Podle toho také vypadá i výkon Billy Zane v roli netalentovaného režiséra, který trousí otrávené hlášky a svým ironickým postojem sympaticky podkopává celé "strašidelné" dění. Film vypadá hodně levně. Vizuál i gore zavánějí amatérskou úrovní. Duch mrtvé dívky úplnou hanbu neudělal. Režisérovi se podařilo sehnat levnější herce a herečky, kteří v hororech nejsou žádnými nováčky. Od hereček chtěl, aby na scéně nestrašily, tudíž jsou všechny sexy vystajlované a k ojetí. Danielle Harris i těsně před čtyřicítkou vypadá lépe než za mlada a svůj post levné béčkové herečky zdatně uhájila. Na scéně se také objevuje i Brina Palencia. Převyšuje ji zde blond sexice Christine Quinn, která má i větší prostor pro svoje vnady. Oproti těmto třem kočičkám se známá Lacey Chabert coby členka filmového štábu příliš neprosadila a zůstala u své civilní vizáže. První obětí je Richard Tyson, kterého si mnozí budou pamatovat jako padoucha z komedie "Policajt ze školky". Film má docela solidní porci neotřelých nápadů, které zdařile postupně zúročil. Nechybí ani (neodhadnutelný) zvrat. Ovšem finále slibovalo víc. Scéna, co následuje během titulek, matný dojem podstatně vylepšila. Kdyby měl režisér větší finanční prostředky, jistě by přibyly známky za technické zpracování, které v podstatě nejde dost dobře udělit. Vše se ale dohání nápady, které jsou kvalitně praštěné, stejně jako herecké výkony. Vychází mně z toho jedině to, že to byl od režiséra úmysl natočit svůj film docela sympaticky strašidelně s přihlédnutím k té nezanedbatelné skutečnosti, a sice, že mu z toho vyleze roztomile praštěný horor. Což se stalo. Když béčko, tak béčko. A se vším, co k tomu patří. 60%

K tomuhle filmu rozhodně žádnou příručku potřebovat nebudete. Spojení absurdního humoru s hororem nic takového nevyžaduje. Děj je obzvláště prajednoduchý, nemá žádné kličky, divák bude leda tak maximálně kličkovat mezi hordou plouživých i rychleji se pohybujících mrtvolek, a nastavené tempo si zdárně drží až do konce. Tři skautíci, o které by si ani žádná skautka neopřela ani kolík na stan, zde za doprovodu moderních hudebních hitů, i nějaké té klasiky, kosí zombiky všemi dostupnými prostředky a při tom jim pomáhá vnadná servírka ze striptýzového baru. A aby to nebylo málo, utrousí i nějakou tu vtipnou hlášku. Zbývá dodat, že herecké obsazení je trefné. Skauti jsou sympatičtí, Sarah Dumont v obtaženém tričku dostala ke své roli jednoduché zadání, a sice tvářit se sexy. Nutno podotknout, že jí to jde. Všichni čtyři jsou vůči nákaze nějakým zázrakem imunní. A nyní k tomu hlavnímu, čím tenhle film disponuje. Scenárista a režisér Chris Landon se urval ze řetězu a dost se vyřádil. Jeho režijní práce připomíná nadšeného debutanta, který dostal ucházející rozpočet na film a volnou ruku v jeho realizaci. Určitě si byl vědom, že nebude snadné přijít s něčím inovativním. Z filmu tedy udělal absurdní krvavou směsku, která se pohybuje na hraně parodie na zombies žánr. Nejvýraznějším atributem je gore, se kterým se nešetří. Pokud si nějaký těžký intelektuál odfrkne (a že si odfrkne), že tohle není duchaplný film, tak bych oponoval tím, že režisér nechal duchaplně vyniknout rozkládajícím se vnitřnostem, tudíž byl velice duchaplný. Když k tomu přidám duchaplné snímání sexappealu Sarah Dumont a Halston Sage, jedná se v podstatě o velice náročný snímek. Náročný v tom, jestli divák tu vydatnou porci gore, sympatických blbů a luxusních krasavic (pérem) ustojí. Jednotlivé scény mají originální rozměr. Sice se skoro v žádném případě nedosáhlo vnést do scén napětí, neboť v prvé řadě dominoval extrémní humor, ale vycházelo to. Vytýkám filmu slabší závěr. Ten vyvolal dojem, že tvůrcům nevyšel rozpočet, a tak se to celé rozhodli kvapně ukončit. Nulové napětí a především nepříliš zajímavý záměr stál film hvězdičku do plného počtu. Ovšem prezentace i kombinace kvalitního gore - poprsí (pod tričkem) Sarah Dumont - originálních a vtipných nápadů je vskutku pozoruhodná. 80%

Taková herecká sestava a tak bídný výsledek. Zřejmě se Dietl rozhodl Růžkovi a Adamírovi dát to nejhorší, co vyštrachal ze svého scenáristického šuplíku. Růžek ale zkušeně vycítil, že námětu o generačních rozdílech, respektu a morální úctě, znatelně pomůže, když bude hodně halasný, hravý a do placu hodí i třeba nějakou tu (blbou) hlášku, ale celkově tu upjatou nudu prostě nějak rozpohybuje. Růžkovi se podařilo strhnout pozornost na sebe. Adamíra zůstal důstojně nad věcí a nesklouzl pod svoje herecké možnosti. No jinak ale hrozná krávovina, v níž je k vidění pěkný model železnice, který se stal i předmětem sporu. Stále jsem čekal na nějakou pointu, ono se to i nabízelo, ale příběh na to neměl. Zahrát to už lépe nešlo, kvalitní herci odevzdali, co měli, dokonce to celé v mnohém vylepšili. Černobílý formát dělal povídku vyloženě pamětnickou záležitostí. Přece jen elektrický vláček a humbuk kolem něj, to už patří do doby dávno minulé. Tahle povídka klidně mohla zůstat na věky věků v televizním archivu. Už jí opravdu citelně ujel vlak. A to není právě povzbudivá metafora. 20%

Dickcool. A Věra Martinová. Připadá vám tohle spojení prapodivné, nemožné a rozpačité? Ne, někdejší dámu naší country scény zde opravdu neuzříte, avšak song, který svého času převzala do svého repertoáru, zní úvodními titulky. Ty pro jednou nemají informativní ráz, jak tomu obvykle bývá zvykem, ale film sympaticky shazují. Úvod obstará zběsilá akční scéna, do níž se za film ještě vrátíme, neboť hned za ní se retrospektivně vracíme v ději o dva roky zpět, kdy byl Wade Wilson ještě mužem z masa a kostí. Tehdy za prachy rozbil kdejakým mužům praktikujícím násilí na ženách ciferník a měl atraktivní přítelkyni. Dnes už z toho nic neplatí. Po diagnostikované rakovině se podrobil experimentální léčbě, která nedopadla nejlépe pro jeho zevnějšek. Přežil, ale rozhodně si sexy nepřipadá. Nyní myslí jen na pomstu. S nabitými superschopnostmi by to neměl být problém. Film stál za hovno. Hlášky tuze trapné. Byl jsem upozorněn, že jich je ve filmu nepřeberné množství. Uvedu příklad. Údajně jsem se měl válet smíchy u narážky na Liama Neesona a na jeho akční trilogii 96 hodin. Pekelně jsem se tedy soustředil, až ta narážka proletí filmem. Když na ní přišla řada, zakoulel jsem očima a ještě jednou jsem se optal, jestli to fakt bylo ono. Dostalo se mně kladné odpovědi. Všichni kolem mě prděli smíchy, jen já jsem jaksi nechytl humornou náladu. Ty rádoby hlášky byly tak otřesně trapné, že jsem už nechtěl, aby se jakákoliv ve filmu objevila. To mě ještě čekaly narážky na Sinead O´ Connor, zaniklé hudební duo Wham, ušetřen nezůstal ani Hugh Jackman a pak ještě várka dalších pičovin, které prostě pro mě nic neznamenaly. Možná, až se to nadabuje, vydám "samhowkinsovo" hihihi, ale teď to nezabralo. Nedokážu se smát angličtině. Snad jen kritika hereckých schopností Ryana Reynoldse, kterou si sám herec Ryan Reynolds vložil do úst, měla své opodstatnění. A boření stěn, tedy mluvení k divákům, to opravdu film potřeboval. Přitom měl nemalé potíže celou story stmelit do jednoho sourodého celku. Vyšel z toho nesourodý slepenec, který k ratingu R přistupuje rozpačitě. Neví, jestli má být film sexuálně perverzní, milostný vztah je tedy okořeněn perverzním sexem. Herečka Morena Baccarin poměrně perverzně vyhlíží, takže zde byla mise splněna na jedničku. Všemu ostatnímu uděluji slabé známky. Ed Skrein v roli padoucha nijak nezáří, jeho asistentka Gina Carano by už nikdy neměla hrát ve filmech. Pasáže s Colossusem a Negasonic Teenage Warhead jsem protrpěl. Ty pičo, jak toto někdo může dát do filmu, nad tím rozum zůstává stát a péro klesá pod bod mrazu. Z herečky/neherečky Brianny Hildebrand. To byla hilda! Otravné pasáže obstaral i T.J. Miller. Chtěl jsem pochválit Ryana Reynoldse, ale ten do filmu nacpal tolik hovadských keců a na pořádnou akci už nezbylo takřka místo. Pokud řvete nadšením ze dvou akčních scén, tak prosím. Hrdina si zničehonic ušije kostým, ten kostým byl k smíchu. Jo, pobavil, jak byl infantilně debilní. Superman s Batmanem jsou buzeranti, ty už nikdy nechci vidět, comicsy vymyslel čurák, co se nudil, končím s nimi nadobro. A Deadpool je čurák i šoumen současně. Kurva, co si z toho vybrat! Trapný film. Chtěl jsem vidět fakt hardcore comics plný řízného gore, dostalo se mně retardované komedie pro (skoro) celou rodinu, která sotva drží po kupě. Nebýt mrdačky do prdele (jen v náznaku), mohli to dát klidně přístupné. Pár průstřelů hlav a uříznutá ruka superhrdiny už dneska nikoho do mdlob nepřivede. A jak zpívala Martinová ve svém coveru "Dál jen vejdi", tak tedy Dickcoole vejdi do plánovaného druhého dílu. Třeba ti ty dveře definitivně nepřibouchnu. 50%