Stanislaus

Podívá-li se člověk před projekcí Abigail na trailer, ochudí se o jeden zásadní plot twist, nicméně i tak si tvůrci připravili dalších pár překvapivých es do rukávu - zejména v závěrečné třetině. Ústřední motiv - nejednoznačná hra na kočku a myš - se hodně podobá předchozím kouskům tvůrčího dua Bettinelli-Olpin a Gillett, tentokrát je však krvavá vyvražďovačka doplněna o nadpřirozenou rovinu. Krvavou nevěstu jsem sice neviděl, poslední dva Vřískoty jsem si ale fakt užil- zejména díky nabourávání hranic žánru, koketování s nimi a hře s diváckými očekáváními. Abigail se veze na podobné vlně, obsahuje nejednu povedenou narážku na žánr či popkulturu, přesto mě film jako celek nedokázal natolik upoutat a pobavit, jako tomu bylo v případě pátého a šestého Vřískotu. Velkým kamenem úrazu pro mě byly některé značně nesympatické postavy a jejich teatrální "bad-ass" jednání. Alisha "Matilda" Weir byla však krvelačně kouzelná a jsem zvědavý, jakým směrem se bude její kariéra vyvíjet.

Prázdniny s Broučkem jsou veskrze pohodovou jednohubkou a letní (byť premiéra proběhla v dubnu) oddychovkou v jednom. Snímek sice nijak nepřekvapí, ale rozhodně vůbec neurazí, ani neznechutí, což není u českých komedií pravidlem. Poselství filmu - všude dobře, doma (za humny ve starém "vraku") nejlíp - je jasné a podané sympatickým dojmem; zároveň je celkem nenásilně proloženo několika mini-příběhy: ať už šlo o dobrodružný hon na "pytláka", neméně dobrodružnou honbu za náhradními díly k autu, interakci se zprvu nerudnou "sousedkou od vedle", či dvojici vesnických ochmelků (Isteník se Sobotkou se opravdu povedli). Z hereckého obsazení mě rušilo snad jen okaté přehrávání Barbory Polákové, jinak jsem byl s výkony veskrze spokojený. Přímočaré dobrodružství pro celou rodinu!

Po Ex Machina a Anihilaci mé třetí setkání s režijní tvorbou Alexe Garlanda, který podobně jako u výše zmíněných snímků vypráví příběh z více či méně blízké budoucnosti - tentokrát ale ve více současném a realistickém duchu, z čehož diváka zamrazí o to více. Dějově jde o jednoduchý příběh na bázi road movie s akčními mezizastávkami, na nichž jsou hlavní postavy konfrontovány se znepokujícími výjevy z "každodenního života v USA". Líbilo se mi audiovizuální zpracování filmu - ať už se jednalo o fotografie novinářů vložené do obrazu, nebo hudební podkres, který jako by svými přátelskými country podtóny zmírňoval zobrazované hrůzy. Nejnepříjemnější sekvencí byla pro mě zcela bezpochyby konfrontace s Jessem Plemonsem; výtvarně na mě nejvíce zapůsobil průjezd hořícím lesem; a z hlediska akce se mi nejvíce líbilo napínavé finále. Solidní čtyři hvězdičky!