Merkin

Asi jako při každém zpracování knižní předlohy se musí počítat s tím, že ne všem postavám se dostane takového prostoru, který by si zasloužily. Proto pak pouhá nastínění jejich životních údělů může působit trochu zbrkle a naivně(linie pana Třísky). Někdy však méně znamená více(Žeňa). Byť hlavní hrdinku nemám příliš v lásce, Geislerové se povedla(asi proto, že ani ji nemám v oblibě). Dvojice Donutil-Dušek se krásně doplňuje, příroda nezaměnitelná a příběh působivý až mrazí. Trojan rozhodně má být na co hrdý:)

V tomto snímku vidím velké naděje do budoucnosti. Skvěle skloubená fakta o přírodě, pohádka, kamera...Nový typ dokumentu. Určitě vhodné pro diváky, které jeho běžná forma nezaujme, pro milovníky surikat, pro filmové nadšence, pro děti, pro dospělé, prostě pro všechny:)

Podle mě je to děsná nuda, navíc Kidmanovou nemám ráda a Ferrel je neherec, scénář nula, děj ubohý. Možná pro děti, já nevím....

O čem mě poučila tato komedie? Tak třeba o tom, že ďábel rozhodně líbá lépe než bůh. Tentokrát se pravidlo-čím víc, tím hůř-kupodivu neuplatnilo a tak druhý díl svou kvalitou a vtipem vysoce převýšil zcela průměrnou jedničku. Po dlouhé době jde o skutečně dobrou českou věc, kde se smějete od začátku do konce, protože chcete, nikoliv protože si to ticho žádá. Působivá je i kamera, která ukazuje městské a přírodní krásy, kostyméři si rozhodně dali záležet, příjemná je i lekce francouzštiny a herecké obsazení včele s vynikající Evou Holubovou doslova perlí. Vytknout se dá jen přespříliš dlouhá stopáž. Poledňáková konkuruje moderním romantickým snímkům ze zahraničí, ale nechybí jí česká perlička na dně. Doporučuji. Není totiž nutné odsuzovat z pricipu všechno ,,červené", i tam totiž existují velké rozdíly:)

Podle mě tohle musel natočit básník. Po obrazové stránce jde totiž o prvotřídní kousek, jenž skvělým způsobem navozuje atmosféru knihy se všemi dojmy a pocity, které čtenáři obvykle získají až po přečtení originálu. Je pravda, že na úkor delších poetických pasáží scénáristé přeskakují nebo pouze naznaučují některé zvraty či události, nicméně vůbec se tak neděje násilně, děj je stále pochopitelný, navíc za předpokladu, že divák je s příběhem alespoň zběžně obeznámen může jít o příjemnou změnu. Především poslední hodina okouzlí svým půvabem-od bitvy na barikádě, přes smrt Eponniny a Gavroše, scénu pod zemí, poslední setkání dvou hlavních rivalů a metaforické znázornění posledních vteřin Jeana Valjeana ve vzpomínce na galeje. Vážně pěkný kousek:)

Ojedinělé...spletitá mozaika charakterů, kde nečekaně né všichni Němci patří k nepřátelům státu a naopak nejeden Čech se zrovna blýská patriotismem. K výkonu Karla Rodena není co dodat, dokonce bych řekla, že svou vážností a tragikou by se mohl rovnat kdejakému hrdinovi zahraničních snímků(na druhou stranu, Roden, který byť nemá tolik prostoru, dokáže upoutat pozornost asi nejvíc, tolik převyšuje ostatní, že v podstatě snižuje důvěryhodnost celku, kdyby všichni byli tak skvělí, nevadilo by to, ale jen jedna tak výrazná postava je zavádějící a působí nepřirozeně). Ostatní herci mírně zaostávají(tedy až na Jana Hrušinského, ten se pro danou roli snad narodil). Obsazení německé umělkyně do role české Židovky považuji za zásadní chybu, ale kompromisy se musí od koprodukce čekat(ala Cirkus Humberto). Celkově jde o originální dílko, které přistupuje k dané tématice s nadhledem. Nejspíš k tomu velmi napomohly skutečné události v pozadí, každopádně takováto spolupráce, zdá se, ponese ovoce:)

A zdá se to tak výmluvné, sám Poe obětí fikce! Leč Havran dí: ,,Už víckrát ne! ", zde chybí jurisdikce!

Bohužel, chybí-li příběh a pointa líbá bod mrazu, pak ani kulky neprorazí mé zatvrzelé srdce. Hvězdičku vybojovaly ty krásné zelené kokteilky, bože, takové dostat do rukou:)

Středa odpoledne, venku prší, zapínám televizi a na obrazovce spatřím kouzelný kraj posetý zelení, lemovaný útesy, vonící mořem. Seržantka Becky se dozvídá, že její rodiče jsou adoptivní, že otec po sebevraždě matky odešel do ciziny, navíc muž, do něhož se cestou do městěčka zamilovala je podezřelý ze žhářství(a také z toho, že má jinou). Becky natáhne svůj luk a vystřelí (dělá nějaká japonské umění), vítr si hraje s jejími světlými vlasy. Středa odpoledne, venku stále prší, ale ta hodina a půl v prosluněném Cornwallu mi zlepšila náladu, samozřejmě nechyběl happy ending(svatba, nalezený otec, usvědčený žhář...). Zasloužená *.

Zezačátku skvělá věc, promyšlená, originální, ale jak stopáž kráčí kupředu, příběh se stále zaplétá, vše se zdá tak nějak zbytečně překombinované a nakonec byste nejraději chopili ovladač a zmáčkli STOP(tady filmaři nedomysleli dopady-sledování snímku není život, divák kliknout může). Vydržet do konce se dá, ale první polovina výrazně převyšuje druhou svou plynulostí, klidem a vtipem. Druhá je příliš click click click....