Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Dobrodružný
  • Komédia
  • Sci-Fi

Recenzie (1 620)

plagát

Romulus a Remus (1961) 

Převést mytologickou látku na plátno je vždy ošidné z jednoho prostého důvodu: Původní mýty, snažíce se ukázat objektivní a všeobecně platnou verzi řádu, odmítají psychologizaci postav, což však na druhou stranu ostatní žánry i média vyžadují. Docela mne proto zajímalo, jakými pohnutkami budou řízeny činy obou bratrů, jejichž spor skončil známým založením Města. Problém tkví v tom, že tvůrci použili tu nejjednodušší a nejplošší možnou variantu - z bohy seslaného a urputného krále Romula udělali dobrosrdečného siláka se slabostí pro názory žen a Rema, obklekše jej do černé, vykreslili jako sebestředného maniaka s pokřiveným smyslem pro čest. Byť nechci souhlasit s tímhle rozdělením (Remus mi stejně přišel sympatičtější svou snahou vzepřít se osudu), film díky nutnému scénáristickému zpitvoření drží pohromadě stejně jako klasické pohádky a vlastně mu vzhledem k době jeho vzniku nelze nic vytknout. - A to samé hodnocení platí i po letech, i když jsem úplně zapomenul, že jsem snímek již kdysi viděl.

plagát

Vikingovia (2013) (seriál) 

Hirst si po rozpačitém Camelotu nepochybně spravil náladu tímhle povedeným dílkem, které překvapuje nečekanou úderností zápletek a běžícím dějem. Škoda jen té poslední episody, která nejen že se nemohla rovnat vrcholu v Uppsale či boji o vládu nad zátokou, ale navíc přinesla příliš mnoho nových zápletek, aniž do nich vložila dostatečný emocionální náboj. Bude-li druhá sezóna, budu pokračovat, aby mi v ústech nezbyla tahle nemastná pachuť posledního dílu. - Druhá sezóna je krvavější, brutálnější a údernější, čehož bych se ani nenadál, proto zvyšuji i své hodnocení. A opět se nepovedl pouze poslední díl, jehož zápletka je daleko dopředu předvídatelná, a vyvrcholení, přes několik odboček a narážek, zřejmé. Zajímavý nápad, zkazit vždy poslední díl, aby si divák musel zlepšit náladu dalším pokračováním... - Po všech šesti sériích přidávám hodnocení celého seriálu, který mne vždy mátl relativní přímočarostí většiny epizod a nepromyšlenou koncepcí celého příběhu. Téměř pokaždé příběh bojoval s nenastíněnou motivací postav, nadbytečností mnoha charakterů, a ke konci také se zbytečným natahováním prostinkých a příliš se opakujících zápletek (který bratr s kterým proti kterému?). (následuje spoiler) Výlet na Rus se bohužel též nepovedl vzhledem k černobílosti postav, fantaskní výpravě i bleskovému cestování a závěr v Anglii a Americe už nic nezachránil. Kdyby tedy seriál skončil někde po velké pomstě, bylo by vše krásné, takhle protahované finále zkazilo veškerou radost.

plagát

Marketa Lazarová (1967) 

Těžko hodnotit film, který tak mámivě láká svou visuální stránkou, nesmírně povedenou hudbou a zajímavě zvláštními hereckými výkony (do paměti se mi vpálil Josef Kemr), ale láká k ničemu opravdu výraznému. Dlouze poetický příběh dící o čemsi lidsky trpícím a o nenaplněnosti naší zdejší pouti nenutí diváka trnou v křesle, co dalšího přijde. Ač bych rád jinak, nenacházím nic než dokonalou formální stránku, jež ukrývá stokrát viděný světonáhled.

plagát

Iná Zem (2011) 

Pokud se podívám očima sci-fi fanouška, musím být nutně otráven. Zhlédnul jsem totiž další z dlouhé řady komorních dramat, jež využívají vědecko-fantastickou zápletku k probírání všelidských problémů, přestože by se totéž dalo učinit přirozeněji a bez nutnosti klamat diváka. Omlouvám se za zlý podtón, obecně nemám nic proti dramatům a už vůbec ne proti žánrovým cross-overům, ale v tomto případě se jedná pouze o prvoplánový tah, jak křečovitě uplakaný snímek napasovat kamsi, kam nepatří.

plagát

The Fades (2011) (seriál) 

Vezmeme-li americké Walking Dead a procedíme-li přes sýto anglického humoru se špetkou rozmačkaného geeka, dostaneme kvalitní seriálovou jednohubku. Škoda jen jediného - že už jsme všechno, co bylo tak skvěle namíchané v téhle show, někde viděli.

plagát

Stopař mrtvol: Souboj titánů (1990) 

Hojně se zde vykrádají jiné snímky a to nejen dějově a scénicky, ale i přivlastněním samotných záběrů. Leč kupodivu je tohle patrně onen filmařsky nejpovedenější snímek z celé série. Jen se u všech bohů nikdy nesmíte ptát "proč"!

plagát

Deathstalker III – Nájezdníci z pekla (1988) 

Tenhle snímek je příběhově patrně nejnosnější z celé série, ale přesto ten nejslabší. Thematicky přiléhavé kobkovité interiéry nahrazují podivně jednoduché exteriéry, hlavní hrdina se zdá být nejnesympatičtějším a nejrůznější narážky téměř zcela chybí, čímž se vytrácí humor - z mého hlediska asi ten nejpodařenější prvek celého spektáklu.

plagát

Deathstalker II – Duel Titánů (1987) 

"Budeš slavnější než Conan!" Nečekaná intertextovost i drobné záchvaty jisté poetiky, ale stejně - až se mne někdo zase zeptá, co je to kýč, už mám odpověď.

plagát

Expendables: Nezničiteľní 2 (2012) 

Co se na tohle dá říct? Čistočirá zábava, při které je možno absolutně vypnout. Jen mi přijde, že poslední dobou vypínám až podezřele často.

plagát

Iron Man 2 (2010) 

Je možno přes vícero vtipu odpustit poněkud těžkopádnější a šroubovanější vyznění než u předchozího snímku - a snad i zapomenout v okamžicích, kdy se objevuje jistá ruská rusovláska -, ale trestuhodné nevyužití záporného hrdiny M. Rourka, který se objeví snad jen ve čtyřech pořádných scénách, to už přejít nelze. - Po třetím shlédnutí poněkud upravuji své hodnocení směrem vzhůru. Příběh je totiž vystavěný s jistou vnitřní provázaností pečlivěji, než by se mohlo zdát, a jediným záporem proto zůstává přehršel hrdinů, z nichž většina nedostává dostatečný prostor působíc, že pouze navazují na ostatní snímky universa.