MyrnaAlec

Road movie stříbrného kufříku postrádá smysl, ale co na tom, když ji drží ruka božského Madse?

Velké překvapení : čekala jsem standartní drámo a dostalo se mi retro jízdy s maximálním napětím.

Dokument zajímavý výběrem protagonistů, kde zaslouženě vyhráli naivní katolíci oproti ostatním dvěma družstvům.

Sportovní komedie ?!?! To se asi někdo zbláznil. Je teda fakt, že jsem vydržela do 3/4 filmu, ale to jen proto, že jsem nevěřila vlastním očím. Hlavní hrdina se vyskytoval ve dvou reinkarnacích : s účesem ala Kazisvět (to když byl hodný kluk) a pak s odvážně nagelovanou vlnou v případě světáka, který sešel na špatnou cestu, opustil svou hodnou dívku a lhal malému bráškovi. Všechny zápletky a kulisy jsou opravdu z jiného světa, odhadem z roku 1982. Takový Diskopříběh o golfu:)

Po akčním začátku to vypadá na trochu zamotaně a trochu povědomě, ale potom se rozjede série flashbacků a překvapivých zvratů. Danny Boyle rozhodně do starého železa nepatří, stíhá točit invenční kousky ! Super muzika i výběr herců do hlavních postav se poskládaly do velmi příjemného zážitku. Nemůžu se dočkat, až natočí PORNO:)

Jen Bůh ti, můj oblíbený režisére, odpustí toto šlápnutí vedle. Natočit bezprostředně po dokonalém DRIVE tohle ? Nedrží to pohromadě, motivace i zápletka slabá (zbytečná smrt dívky na začátku, vrah není ničím sympatický tak, aby ho někdo měl chuť mstít , ani s jednou postavou se nedá identifikovat ,Gosling pouze zírá do prázdna), trapné sexuální momentky (snad jako zdůraznění impotence postavy Juliana?), záporák je místy až směšný (odkud tahá ten meč? má na pod tričkem futrál?) , scény s matkou zavání nějakým výkladem Freuda či co...líbila se mi hudba (s výjimkou thajských písní) a sem-tam nějaký červený interiér. Ovšem jako celek srovnatelné s pozdním Lynchem např. s INLAND EMPIRE : nuda a onanie autora. Ale vlastně zcela v závěru to smysl nakonec dalo. Refn dedikoval film Alejandru Jodorowskému, jehož kousky zcela ostentativně žádnou logikou nikdy neoplývaly.

Američani potřebovali nějakou filmovou katarzi své války s terorismem a tak je tu HOMELAND. Hlavní obsazení v podobě nevyrovnané agentky a jejího hodného starého kámoše doplňuje hrdinova žena, v rámci klišé si to samozřejmě rozdávající s jeho nejlepším kámošem. Plus dvě děti - spravedlivě v poměru hodný bezproblémový syn a zlobivá puberťačka. No a postava nejhlavnějčí - mariňák Brody, který prochází vývojem od teroristy ve štvance. Schematické a ohrané ztvárnění spiknutí v CIA a nastavovaný konec, kdy místo zabouchnutí dveřmi tvůrci rozjíždějí twistovanou zápletku, aby si pojistili další díl, mě teda nepotěšilo.

John Luther coby charakterní nervoň je naprosto věrohodný. Násilí a "jednoduché" anglické ztvárnění /na rozdíl od efektních amerických vyleštěných kousků/ prostě musí zafungovat.

Parádní pokoukáníčko. Všechno sedí, postavy jsou propracované do posledního pěšáka, dialogy brilantní, napětí neopadající. Není to jen o prohibici, ale taky o politice, psychologii, atmosféře 30tých let, deziluzi z války, kultuře. Buscemimu dal konečně někdo životní roli - nejednoznačné vyznění jeho Enocha Thompsona je potvrzením jeho talentu.

Od Alice Nellis jsem viděla všechno, a proto mě dost šokovala úroveň filmu, který víc než co jiného připomíná nekonečné seriály na TV NOVA. Tolik banalit, neuvěřitelných zápletek a vyložených trapností na jednom místě jen tak nepotkáte. Ani Chýlková s tím nic neudělá.