Zyne

slabší 3. je to takové nemastné, neslané, neohromí, ale ani nijak zvlášť nenadchne. sice to šlape a docela v dobrém tempu se to odvíjí, ale jinak je to prostě velmi průměrný snímek. a pro mě osobně další důkaz, že Renner je poměrně dost přeceňovaný herec, který zase až tak moc nepředvádí (+ v některých momentech mi velmi připomíná Brendana Frasera v dobách jeho akční slávy - skončí i Renner za pár let tlustý v růžovém outfitu? (: )

(MFF KV 2012) ale jo, do festivalového náročného vzduchu šlo o příjemný závan něčeho ne tak těžkého. je to klasický hollywoodský biják, ve kterém ale docela všechno tak nějak funguje. Guy Pearce lahůdkový, Hardy k popukání, Jessica k pomilování a Gary trestuhodně upozaděný...je to ale fajn, na nic moc si to nehraje a černého humoru je tu dostatek. jděte do toho

(MFF KV 2012) hodnotit tento film je možná složitější a náročnější než ho jen tak shlédnout. on totiž slibuje nějakou těžší a drsnější podívanou, která by měla v člověku zůstat. ale to by se musela ještě trochu více věnovat duši a emocím hlavní hrdinky, ne ji jen posílat předstírat učení, fotit se ve vyzývavých pózách, poslouchat hrozný srbský pop, pařit, chlastat, fetovat a šukat na všechny způsoby. takto velmi lehce film sklouzne k jednoduchému stereotypnímu vyprávění, kdy přesně víte, jak to bude pokračovat. prostě se jede podle šablony nuda doma-příprava-mejdan-po mejdanové sexy hrátky. zaniká kritika povrchnosti a bezcitnosti mladých, jejich závislosti na současných komunikačních kanálech, totálně zanikne jakákoliv rovina, která by chtěla a mohla právě těm mladým říct "tohle nedělej, měj svou hrdost, všímej si toho, co je skutečně cenné a podstatné". ne, tohle tam prostě není a určité náznaky tohohle jsou umlčeny ještě dřív, než by je někdo mohl takto vzít. zbývá pak tedy jen otázka, o co filmu vlastně jde a jestli skutečně nechce jen lacině šokovat, místo, aby ukazoval, že existují i důležitější hodnoty v životě a že určité chyby už člověk nikdy nedostane šanci napravit...

(MFF KV 2012) na tomto filmu jsou nejzajímavější ty postavičky v okolí hlavního hrdiny, které i na svých malých prostorech dokáží zaujmout mnohem více než trochu nejednoznačný Niko. protože kdybychom sledovali jen jeho, tak je to docela nuda - ten kluk prostě neví, co vlastně chce a za ničím ani nejde, prostě jen tak bloumá po Berlíně...ale celkově je to velmi povedené, plné skvělých scén a scének a pro mě je to jeden z těch lepších filmů letošních Varů

(MFF KV 2012) dramatická inscenace událostí spojených s výbuchy v Itálii v 69. a skutečně je to inscenace, které by to asi nejlépe slušelo na TV obrazovce a možná spíše v podobě seriálu, který by mohl ještě více tnout do zde ve finále jen načrtnutých situací a vztahů - všelijaká politika je tu všudypřítomná, ale nejde se do hloubky. ve skutečnosti je to spíše přehlídka všemožných vyšších a nižších příslušníků, anarchistů, pravičáků a v tom úplném finále si pamatujete jen hlavního vyšetřujícího komisaře, protože ti všichni ostatní se vám poztrácí v té konverzační mlze. ale stoprocentně musím pochválit scénáristu - velmi zručná a sebevědomá práce a kvalitně vystavěné dialogy, ale přece jen se dalo možná jít ještě do větších kontroverzí... na druhou stranu je ale možná i dobře, že tento film si nehraje na detektiva a nesoudí, kdo za co vlastně mohl a kdo co spáchal

(MFF KV 2012) zajímavý film, který poměrně nejednoznačně kombinuje realitu a fantazie, ale ve výsledku to vlastně ani moc nevadí. je to vtipné, je to sarkastické, pobaví to a vzhledem ke své stopáži i docela rychle uteče. za shlédnutí určitě stojí

(MFF KV 2012) v celku asi docela průměrný film, který svým popisem sliboval trochu více nezapomenutelný zážitek. ale mozaika čtyř hlavních postav (z nichž jedna v klidu asi na třičtvrtě hodiny jen tak zmizí), na které se nabalují nějaké ty situace a spíše náznakově si pohrává s láskou mezi sourozenci, je natočená tak nějak sterilně, bez skutečných emocí a v člověku prostě nijak zásadně nezůstane...

(MFF KV 2012) toto je velmi neurčitě hodnotitelný snímek. má to krásný vizuál a příjemně si to pohrává s prvky steam punku. zároveň je to ale poměrně dost meditativní a pomalý ve své podstatě asi romantický film, který ale coby sci-fi dokáže zklamat. každopádně, režijní debut jako hrom, Villeneuve rodinné geny nezapře a svůj vysněný projekt vede sebejistě, k tomu zajímavé hudební kompozice, vizuálno a i na tu Avril se docela hezky kouká. jen by celý film mohl mít trochu větší tempo a švih, aby tolik nenudil...

(MFF KV 2012) s tímto filmem to mám trochu těžké. on je výborně natočený a především při delších scénách s různými davy je vidět Garroneho mistrovství to všechno ukočírovat. Má to ladnou kameru, lahodnou hudbu od Alexandra Desplata, herecké výkony také v pořádku (byť hlavní představitel evokuje nepovedenou transformaci někoho ve Stallona (: ). problém ale nastává v tom, že mě ten film prostě nebavil, nevtáhl mě, nijak a ničím mě neuchopil a tak jsem ho ve velkém sále ani nedokoukal a raději šel na něco jiného...

(MFF KV 2012) poměrně zdařilé psychologické drama s prvky hororu. na poměry Sáncheze spíše nadprůměr, jinak průměr, který extrémně nenadchne, ale rozhodně nijak neurazí. a odvážná frontal nudity hlavní představitelky/debutantky je jen jedním z mála důvodů, proč film stojí za to vidět