Expozituror

To je tak miloučký seriál!

Legendární anime a velkou zásluhu na tom má jistě i legendární soundtrack. Co se týče anime seriálů, málo co mě dokáže zaujmout a uspokojit. Nemám rád do nekonečna se táhnoucí série, přihlouplý humor a nudné šablonovité charaktery. Mnohé série mají výborný stěžejní nápad, ale zpracováním jsou pro mě nekoukatelné. Tady se ale povedlo dát dohromady fungující pestrobarevný seriál, který je originálním propojením moderního a středověkého Japonska, aniž by to působilo nepatřičně. Humor se tu střídá s vážnými scénami, ale ani jedno není hnáno do extrémů (patetičnost a podobně). Navíc animace je na velmi slušné úrovni, souboje jsou promyšlené a skvěle sestříhané. No a korunu tomu nasazuje nezapomenutelný OST, na kterém se zvláště vyjímá jedna skladba, kterou je ale dobré objevit až při sledování jedné z nejlepších a nejpůsobivějších scén, co jsem v anime viděl.

Film jsem zhlédl hned po přečtení předlohy od Ryuu Murakamiho. V tomto případě musím říct, že na mě film zapůsobil víc. Annovi se povedlo docílit údernosti, která mi trošku v knize scházela. Mimo jiné neobvyklými záběry nebo střihem oživil docela jednoduchou dějovou linii, kde nám Hitomi a její tři kamarádky ukážou, jak se v Tokiu trávíly prázdniny v době úsvitu fenoménu "enjo kosai" (tedy kompenzovaného randění, kdy se ne vždy jedná o sex) a seznámí nás s několika vyjímečnými individui hledajícími společnost mladých středoškolaček.

A v soutěži o nejreálnější pojetí náctiletých superhrdinů vyhrává Japonsko. Ona totiž paradoxně Šionova variance na puberťáky, kteří v sobě objeví nadpřirozené schopnosti, jde i přes svou karikaturnost nejpravděpodobnějším směrem :). Než zachrání svět musí si samozřejmě vyřešit své osobní problémy. Není nic důležitějšího než např. vědět jestli je vaše vyvolená ještě panna. Takhle by to dopadlo s námi všemi (alespoň s 99% z nás). Jinak režisér zde dále rozpracovává prvek mužské erekce a povyšuje ho na aktivního činitele děje. Teleportaci omezuje jen na fyzické tělo hrdiny a všeho, co má v daný moment v sobě (geniální třetí epizoda s telefonem) ,telekinezi omezuje jen na předměty, jejichž posun či pohyb povede k sexualnímu vzrušení telekinetika apod. Originálních nápadů je tu kopa, snad se někdy dostanu k manga předloze.

Překvapení, teda né až takové pokud znáte Padilhu a viděli jste jeho předchozí snímky. Robocop se nese v duchu Elitní jednotky a pouze rozvíjí víceméně podobná témata jen s tím rozdílem, že se děj odehrává v budoucnosti a ne v Brazílii, ale v USA. Nicméně je to pořádné sci-fi, které se zamýšlí nad otázkami, které brzy budeme jako společnost muset řešit. Velmi znepokojivé, ale podnětné. Jo trochu akce tu je, na oddych, jinak by to bylo vážně hodně těžce stravitelné. PS. Padilha v několika rozhovorech popřel, že by mu byla nějak zásadně upírána tvůrčí svoboda.

Spíše rozjímavý film zobrazující beznadějnost australského venkova s drogami, rasismem, násilím a vraždami. Líbilo se, atmosféra 100%. Nesnaží se ničím divákovy okatě zalíbit a přesto je působivý.

Morris se s každým dokumentem zlepšuje. Zpracování je prostě geniální. Škoda jen, že Rumsfeld toho až tak moc neřekl, pokud se na to díváme jako na portrét jedné osobnosti, ok - Rumsfeld je bezpochyby zajímavý charakter, při srovnání s Namarou však jeho vyprávění není až ale tak záživné. Jedna část se zabývá i okolnostmi, které byli již Morrisem detailně zpracovány v Standard Operating Procedures, ale tu mi to přišlo víceméně informačně poněkud prázdné. Přesto dávám čtyři hvězdičky za hudbu, kameru, grafiku, kompozici atd. Morris v rozhovoru se Stephnem Colbertem řekl, že chtěl vědět proč USA šli do války s Irákem, a že po rozhovorech s Rumsfeldem tomu vlastně rozumí ještě míň.

Tohle prostě bude super, těšim těšim! .... Tak jo je to super, a trošku to léčí můj smutek z blízkého konce The Colbert report, kterou to podle mě asi netrumfne. Podle očekávání je to bližší The Daily Show, takže prostě satira na proběhlé události týdne v USA a ve světě (které se nějak vztahují k USA), tentokrát v britském přízvuku. A co se mi líbilo, už když zaskakoval za Jona Stewarta, je Oliverova zjevná a upřímná touha dobrat se spravedlnosti a odhalit ty největší lži, podvody a přetvářky vládnoucí elity.

YOU KNOW, I LOOKED INSIDE, DEEP INSIDE, BETH, TO FIND SOMETHING. BUT... IT ISN'T IN ME. OH, IT ISN'T...IN YOU. I THINK HE'D LOVE TO KNOW THAT YOU SEARCHED YOUR SOUL. - zpracování průměr, ale morální dilema výborné, pohnutky a jednání všech uvěřitelné a celkově depresivní....takový film s myšlenkou, co vás bude ještě dlouho hlodat.

Všichni to znáte, záporák konečně chytil našeho hrdinu, chystá se ho zabít, ale předtím mu musí vysvětlit svou filozofii a taky ho trošku potrápit, nejlépe bez svého přímého dohledu.... Tak toto klišé mnohých filmů je zde dovedeno do extrému, převráceno a už od začátku si říkáte, dobrý a o co tam teď půjde? No, Korejci mají ve filmech o pomstě praxi, a ví jak si to nejvíc s diváky užít....brutální, ale zajímavé a originální. Pravda trošku přestřelená stopáž...o malinko.