Othello

Předsmrtná agónie zdegenerované monarchie sestavená do doslovného argumentu o potřebě Velké říjnové revoluce. Alespoň dle současné podoby filmu, která dostála od původní verze nejspíše mnoha změn, ale vzhledem k tomu, že onen originál je ztracený někde pod parketou, tak můžeme jenom odhadovat, co bylo přidáno a co odebráno než byl film po nějakých šesti letech připuštěn k distribuci. Hloupý vyčerpaný pohled uvláčeného cara, jemuž se na pomateném dvoře shromažďuje pochybná suita manipulativních šarlatánů, zde kontrastuje z bezuzdnou mánií pohledu pološíleného pitomy Rasputina, který ponižuje celou říši jenom tím, že v ní existuje. Zajímavé zachycení závěrečné onkologické fáze velmoci, které markantně dochází prostředky k přežití a proto se chytá už úplných hovadin v bláhové naději o sebezachování. Bohužel mě tam dost iritovaly ty scénické interiéry nasvícené jak ze studia kamarád, tvůrčí studio Ostrava, ačkoli vim, že je to tak asi schválně. Ke shlédnutí na YT ve dvou dílech 141 minutová verze skrze Mosfilm. Kvalita je z prdele, ale anglické titulky jsou profesionální.

Moje první seznámení s japonskými jakuza filmy. Osobní laické poznatky: 1) je až komické kolik se snaží Fukasaku narvat lidí do každého záběru ať se v něm má dít cokoli; 2) jak u scén s jakuzou, tak u scén s policisty vlastně téměř nevidíme žádné procesy jejich práce. Prakticky vždycky vidíme jen jejich důsledky. Nepamatuji si scénu, kdy by se něco vyloženě vyšetřovalo nebo spojovaly důkazy, ani scény, kde by mafiáni nějak všedně mafiánovali. Na obou stranách se ve většině scén v zásadě jenom permanentně chlastá, řádí a debužíruje, když se to potká, tak ještě pere; 3) jak je to typicky japonsky jankovitý, tak to připomíná takové to lehkonohé pouliční řádení foglarovských klubů Mladého hlasatele. Když tam pak někoho najednou znásilněj nebo mu useknou hlavu, trochu to s váma trhne; 4) nemá to prakticky žádné formální dramaturgické procesy, všechny scény jsou natočené se stejnou maniakální energií a na první dobrou se blbě rozpoznává význam toho kterého filmového momentu, postavy nebo zvratu. /Kolem a kolem je to ale parádní pouliční divočina a já teď přemýšlím kterým Fukasakem na ní vhodně navázat. K vidění na YT pod americkým názvem Cops vs Thugs ve velmi dobré kvalitě a slušnými anglickými titulky.

Já nevím, čím to je, ale v osmdesátých letech měli mladí francouzští (Enki Bilal i přes jugoslávský původ mezi Francouze zařazuji) režiséři nějakou slabost pro témata komicky pomatených a všudypřítomných válečných konfliktů. Viz třeba Jenuet/Carovy Delikatesy nebo Bessonův Poslední souboj. Všechny tyto filmy jich využívají k demonstraci úzkého úseku společnosti žijící z nějakého důvodu a nějakým způsobem na periferii těchto válek, ze kterých jsou nuceni se potýkat s určitou morální degenerací. Vůbec nevím odkaď se to bralo, ale vzhledem k tomu, že se těchto témat chápali originální vizuální hédonici, je kouzelný se na tyhle jejich LARPy v úžasných a svébytných kulisách dívat.