Morien

Kate Beckinsale natáčela tento film během letních prázdnin, když studovala ruštinu a francouzštinu na Oxfordské univerzitě.

Stejně jako při natáčení adaptace Mnoho povyku pro nic v roce 1966, hlavní role ztvárnili herci, kteří byli v době natáčení skutečnými manželi. Tehdy to byli Robert Stephens a Maggie Smith, zde Kenneth Branagh a Emma Thompson.

Celá závěrečná scéna, kdy všichni zpívají a tančí na "Hey Nonny Nonny" je jeden jediný nepřerušený záběr.

Děj Shakespearovy hry je zasazen do Messiny na Sicílii, ale film se natáčel v Chianti, což je v Toskánsku (střední Itálie).

Postava Juda Lawa (Jerome/Eugene) chce být nazývána svým prostředním jménem Eugene, což v řečtině znamená "dobře narozený", a přesně to Eugene je.

Postava Umy Thurman se jmenuje Irene Cassini podle italského astronoma Giovanniho Domenica Cassiniho, který v 17. století zkoumal Saturn a jeho měsíce.

Mnoho "futuristických" budov, které jsou ve filmu k vidění, je ve skutečnosti velmi starých. Některé interiéry pochází například z domu Marin County Civic Center navrženého slavným americkým architektem Frankem Lloydem Wrightem v letech 1957-9 (na jeho střeše, například na začátku filmu, uklízí Ethan Hawke ještě jako Vincent). Obrovský betonový dvorec, na kterém Irene nabízí Jeromovi (Ethan Hawke) svůj vlas, je ve skutečnosti výpust přehrady Sepulveda v Los Angeles a byla postavena ve třicátých letech dvacátého století.

Uma Thurman (Irene) a Ethan Hawke (Vincent/Jerome) spolu během navázali romantický vztah a 1. 5. 1998 se vzali, měli spolu dvě děti, ale v roce 2005 se rozvedli.

Když byl film Gattaca uveden do kin, objevily se v rámci marketingové kampaně inzeráty pobízející lidi, aby zavolali a nechali si geneticky upravit své děti. Tisíce lidí skutečně volaly na uvedené telefonní číslo a věřily, že reklama je pravdivá.

Veřejná oznámení v budově "Gattaca Corporation" jsou v esperantu, umělém mezinárodním jazyce vytvořeném v 19. století.

Schody v Jeromeho (Jude Law) bytě mají podobnou strukturu jako DNA.

Skutečný Nando Parrado (postava Ethana Hawkea) působil u filmu jako technický poradce a také je vidět na úvodních fotografiích týmu jako trenér. V době nehody mu bylo 23 let. Později na základě svých zážitků napsal knihu "Alive: Miracle of the Andes", která obsahovala i segmenty, jež sloužily jako předloha scénáře. Pracuje také jako psychologický poradce pro lidi, kteří stejně jako on prošli traumatizujícími zážitky.

Film se nenatáčel v opravdovém motelovém pokoji, jak se často uvádí. Stephen Beatrice byl pověřen pečlivým sestavením co nejautentičtěji vypadající kulisy - výsledný "pokoj" tak obsahuje vybledlé obdélníky na zdi, které prozrazují chybějící obrazy, nebo záclonu vystříhanou podél klimatizace.

Ve filmu je přílet helikoptér podáván jako velké překvapení pro trosečníky, ve skutečnosti o něm ale věděli, protože o Nandově a Robertově příchodu do civilizace slyšeli v rádiu.

Otevírací a závěrečnou scénu, kdy se k nehodě vyjadřuje John Malkovich jako Carlitos Paez, napsal pro film právě skutečný Carlitos.

Každé ráno muselo letět pět helikoptér, aby dostalo štáb a herce na místo natáčení.

Děj filmu se odehrává v jihoamerických Andách, ale natáčelo se u lyžařského městečka Panorama v kanadských Kordillerách. Proto neodpovídá pohyb slunce na nebi, když si postavy ukazují, kterým směrem je západ.

Scéna havárie se natáčela devět dní. Většina herců ke konci dnů plných natřásání se na simulátoru musela užívat léky proti nevolnosti.

Film se natáčel chronologicky, což je u filmů s podobnou stopáží neobvyklé. Záměr tvůrců byl věrohodněji vytvořit atmosféru mezi trosečníky.

Jména těch, kteří zemřeli, byla ve scénáři změněna - s výjimkou Parradovy sestry Susany a matky Eugenie a manželky Javiera Methola Liliany.