fragre

Selina (Elizabeth Hartman) je půvabná mladá dívka, která po úraze v dětství oslepla. Žije v neutěšených poměrech se svým dědem propadlým alkoholu a se svou citově otrlou matkou Rose-Ann (Shelley Winters) živící se prostitucí. Selina téměř neopouští byt, nemá přátele. Přece jen se jí podaří přemluvit svého děda, aby ji občas dovedl do parku. Zde se díky drobné nehodě seznámí se vzdělaným a citlivým mladíkem Gordonem (Sidney Poitier). Oba se brzy spřátelí, Gordon se stane Selininým důvěrníkem, přitom se snaží zajistit Selině místo v internátní škole pro slepé. Tuto známost objeví Sadie (Elisabeth Fraser), přítelkyně Rose-Ann, rovněž prostitutka. Rose-Ann s touto známostí nesouhlasí už proto, že Gordon je černoch. Navíc má se Sadií obchodní plán, že si spolu otevřou nevěstinec, kde by Selina byla hlavní atrakcí.  Selina prchne z domova a zmateně bloudí městem. Nalezne Gordona dříve, než bude polapena svou matkou?

Satirický film Les Idoles pojednává o vzestupu a snahách udržet se na výsluní popularity trojice popových idolů, jimiž jsou Gigi la Folle (Bulle Ogier), Charley le Surineur (Pierre Clémenti) a Simon le Magicien (Jean-Pierre Kalfon). Pro dosažení svého cíle jsou schopni téměř všeho, kdekteré manipulace či ztřeštěnosti, která je udrží v hledáčku bulvárního tisku a pomůže prodeji jejich desek. V parodujícím tónu je zde pojednáno o výrobě popkulturních celebrit a o zákulisních manipulacích producentů.

Velkoprůmyslník Verner Vade bydlí v rozsáhlém rodinném sídle spolu s rodinami svých potomků. Těmito je ovšem všeobecně nenáviděn, neboť jim všem dává neustále neurvale najevo, že jsou na něm existenčně závislí. Pak Verner Vade zmizí, rodina nahlásí tuto skutečnost policii a všichni více či méně slaví své osvobození z jeho tyranie. Ovšem domněle mrtvý Vade se zbitý a potlučený po pár dnech objeví a nikoho ze svých příbuzných nenechává na pochybách, že nikdo z nich po něm dědit nebude. V noci po svém návratu je však s definitivní platností zavražděn a drazí pozůstalí se rozhodnou odstranit jeho tělo rukou společnou. Ovšem ještě je tu policie...

Pohádkový příběh odehrávající se počátkem 20. století. Starý rytíř Moro ve své závěti odkáže většinu svého velkého jmění svému zcela osiřelému vnukovi Benvenutovi. Svému synovci penzionovanému plukovníku Procolovi pak odkáže svůj dům a pozemek, na němž roste Starý les, hvozd opředený tajemstvím, magické místo, kde, jak praví stará poutnická knížka, vídávají obzvláště děti, jejichž mysl není ještě spoutaná předsudky, duchy stromů. Plukovník však nedbá přání starého Mora, aby o Starý les pečoval jako o vzácný přírodní monument, a jsa veden chtivostí, začne v něm kácet. Ba, dokonce začne snít o tom, že by se Benvenutovi mohlo něco ošklivého přihodit a on by se stal pánem všech okolních lesů. A zdá se, že ani magické bytosti Starého lesa nemají dost moci, aby plukovníkovy plány překazily.

Dystopie z budoucnosti podaná jako znepokojující surrealistická  fraška. Tomasso, prostý synek z venkova, přijede do velkoměsta na školu. Zde musí podstoupit řadu podivných a pochybných přijímacích procedur a rituálů. Sama výuka spočívá v hromadném opakování profesorem předčítaných mouder zaměřených na potlačení individuality a sexuality a podřízení se. Přednáška tak vypadá jako scientistická mše. Ani následná studentská revolta nic nezmění, neb buřiči jsou tak dětinští, že se zmohou jen na pouhou destrukci. Sám Tomasso však spolu s dívkou Alicí prchnou do hor, žít prostým životem v téměř pohádkové chaloupce a experimentovat v oboru interpersonálních vztahů. Nakonec se však Tomasso vrací zpět do školy, kde je podroben soustavě "očistných" procedur. Vypadá to na úplné vítězství systému, ale...

Pětice hippies (tři mládenci a dvě slečny) se stopem a pěšky vracejí z festivalu na ostrově Wight a k večeru rozbijí své stany na jakési louce. Její majitel se je snaží opakovaně vystrnadit, ale poté, co spatří jedno z děvčat v rouše Evině, najme nakonec celou partu na renovaci svého panského domu. Musí však neodkladně na pár dní odjet. Po jeho odjezdu se jeho noví zaměstnanci věnují více organizaci rockového festivalu, který chtějí uspořádat na té louce, než renovačním pracím. Organizace se jim daří, festival se stane skutečností, ale právě když je v nejlepším, vrací se nic netušící majitel...

Děj se odehrává v renesanční Mantově. Annabella (Charlotte Rampling) otěhotní v krvesmilném vztahu se svým bratrem Giovannim (Oliver Tobias). Je tedy urychleně provdána za šlechtice Soranza (Fabio Testi). Ten, když zjistí, že jeho něvěsta nejen že není panna, ale je i těhotná, cítí se zneuctěn a propadá vzteku a žárlivosti. Leč ani Giovanni, jak se zdá, nehodlá o Annabellu přijít. Vše nasvědčuje tomu, že při chystané hostině se schyluje ke krvavému zúčtování.

Hlavnímu hrdinovi, pohlednému a vtipnému studentu, se stane ta nehoda, že se zároveň zaplete se třemi studentkami - anglosaskou modrookou blondýnou, černošskou umělkyní a židovskou hippie girl. Dojde k nevyhnutelnému, takže se dívky o sobě dovědí a rozhodnou se, že přelétavému mladíkovi dají za vyučenou, což vyvrcholí tím, že jej nalákají do opuštěného podkroví, kde jej uvězní a rafinovaně intelektuálsky trýzní...

Alice Caroll (Sylvia Kristel) opouští sebestředného manžela. Bouře, nečas, prasklé přední sklo jejího auta a nastávající noc ji přinutí hledat útočiště ve starém panském domě obklopeném rozsáhlým parkem. Tím se ocitá v magickém prostoru, z něhož, jak se zdá, není úniku. Přestože se snaží druhého dne dostat autem i pěšky zpátky na dálnici, všechny cesty ji přivedou zpět k domu. Nejinak je tomu následujícího dne, takže se vrací do domu i třetí noc. Při svém přebývání v domě i při snahách uniknout potkává několik lidí, kteří mají společné to, že neodpovídají na žádné otázky. Přesto jí naznačují jistá vodítka, kterými by se měla v nastalé situaci řídit. Jen není jasné nakolik jsou tato vodítka směrodatná či zavádějící. Celá situace připomíná jakousi hru, jen není jasné oč se hraje...

Ngoc Ha je asi desetileté děvče. Při bombardováni Hanoje je zabita její matka a zraněna její mladší sestřička. Otřesené děvče putuje rozbombardovaným městem a hledá svého otce, který slouží v armádě. Při putování, při němž musí překonávat mnohé překážky, ji nakonec pod svou ochranu vezme dobromyslný voják.

Mladý archeolog zavraždí dívku a poté navštíví psychiatra. Vyzpovídá se mu, že se cítí být stižen kletbou pocházející z prastaré masky, která mu přináší úděsné vize a přivedla jej k té vraždě, což mu psychiatr vymlouvá. Nedlouho poté spáchá archeolog sebevraždu, leč před tím ještě psychiatrovi pošle onu osudnou masku, aby se sám přesvědčil o její síle. Psychiatr neodolá, nasadí si masku a propadá se do bizarního světa barbarských rituálů. Již brzy jeho bližní pozorují změny v jeho chování...