Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Animovaný

Recenzie (3 579)

plagát

Nevyhlášená válka (2022) (seriál) 

Je s podivem, že mě tenhle nenápadný ale v současné době velmi důležitý seriál až doteď míjel. Byť s využitím fiktivní a možná ke konci až trochu přepálené zápletky, ještě nikdo tak realisticky a palčivě aktuálně agresivní hybridní válku vedenou Ruskou federací proti západním zemím v dramatické tvorbě vykreslit nedokázal. O to více zarážející je, že jeho první série vznikla jen pár měsíců před ruským vpádem na Ukrajinu. The Undeclared War poměrně pečlivou drobnokresbou ukazuje hořkou realitu toho, co je současné Rusko zač. Realitu, kterou si velká část naší společnosti stále ještě neuvědomuje, natož aby ji dokázala uvědoměle čelit a nevědomky nepadala do sítí ruskými propagandisty vytvořených narativů, které nemají za cíl nic jiného než skrze naprostý informační chaos a relativizaci pravdy radikalizovat jednotlivce, na kontroverzních tématech rozdělovat společnost a nakonec celé země ideologicky stáhnout pod vliv Kremlu. A já popravdě mám docela strach. Ne z Putina, ne z Ruska, ale z nás samotných. Považujeme se - my, rozcapený Západ - za vrchol civilizace, ale jsme opravdu tak inteligentní, vzdělaní, racionální, asertivní, informovaní, uvědomělí a tedy skrze všechny tyto vlastnosti jako společnost dostatečně odolní, abychom se destruktivním (dez)informačním kampaním cizí nepřátelské totalitní země, která si nás chce tímto způsobem bez vystřelení jediného náboje podrobit, dokázali efektivně ubránit? Doufejme, že ano. Protože tohle je moderní válka 21. století, která již právě probíhá v plném proudu. Skrytá, snad ještě více nenápadná než jak je tomu v samotném seriálu, ale o nic méně nebezpečná. ... The Underclared War je realistická kyber-špionážní záležitost s pomalejší soustředěnou režií, která, až na pár nepříliš dobrých jakoby snových sekvenci (za mě rušivých a zbytečných), jež mají fungovat jako vysvětlující metafora při hrabání se v kódu, nedělá žádné velké úlitby mainstreamovému divákovi a nesype na něj hollywoodské stupidity. Přesto však není ani na minutu nudná a naopak dokáže být svou zlověstnou atmosférou neviditelného nepřítele od začátku až do konce obdivuhodně vtahující a nervydrásající. Právě budováním napětí a realistickým pojetím sledujícím aktuální témata, které právě hýbou světovým děním, mi velmi dávala vzpomenout na špičkový Homeland. Plus skvělá hlavní hrdinka, Simon Pegg, Jindra zvaný Henry, snesitelné osobní linky, neokoukané britské GCHQ a minimalistický soundtrack, který v kritických momentech využívá variaci na ruskou lidovku "Under a Willow". Má to jen jednu vadu: není to uzavřené. Ale druhá série nakonec bude!

plagát

Hostages (2013) (seriál) 

Velice atraktivní námět přetavený do podoby bohužel jen velmi průměrného seriálu, který hodně zajímavě začíná, ale postupně se z něj veškeré nadšení vytratí. Zvratů rozhodně není málo a scénář se snaží si diváka udržet, ale na to, jak zprvu o motivech únosců zarputile mlží a buduje očekávání velkých odhalení, jsou výsledné odpovědi na základní otázky "kdo a proč?" podávány jen velmi ledabyle, skoro až bez zájmu. Ke konci se už seriál, navzdory ohromné překombinovanosti, nemůže zbavit pádu do stereotypu, který rozbíjí až trochu akčnější finále, které, když už nic, tak celý příběh relativně uspokojivě uzavírá.

plagát

Návrat pana Ripleyho (2005) 

Odlehčená, spíše televizně působící, variace. Místy to skoro až fargovskou absurditou umí celkem pobavit, ale dost často to svou banální zápletkou spíše nudí.

plagát

Ripleyho hra (2002) 

Výrazně odlišné než film s Mattem Damonem. Méně psychologie, kdy se Tom Ripley teprve poznává, ale více sebejisté kriminálky, kde se vrší mrtvoly. Jinak ale až na scénu ve vlaku je to poměrně lehko zapomenutelný průměr, který zaujme maximálně tak dobrými herci a prostředím a atmosférou, která připomíná starší evropské kriminálky, byť pochopitelně v kvalitnějším provedení.

plagát

Talent pána Ripleyho (1999) 

Formálně takřka dokonalý, dobově přesvědčivý, špičkově zahraný i charakterově prokreslený, ale přesto ne až tak zábavný film. Matt Damon je ale skvělý a jeho Tom Ripley s lookem zakřiknutého kluka, co vypadá, že neumí do pěti počítat, je zvláštním způsobem přesvědčivě normální. I když není.

plagát

Pád (2006) 

Fantaskní artovka, která se dá jen těžko nějak exaktně shrnout. Film vyčnívá naprosto ojedinělou narací a prolínáním skutečnosti a fantazie, která spíše obrazy dokresluje pocity hlavního hrdiny než že by skutečně něco vyprávěla. Nevím, jestli mě to vždycky úplně 100% bavilo, neb dialogově je to strašně primitivní a skutečně to místy působí až improvizovaně, ale celá ta forma je po umělecké stránce naopak dost dechberoucí. Tarsem Singh obrazově vyloženě kouzlí, míchá dohromady všechny možné kultury a když už nic, tak je to velmi nevšední a s ohledem na hlavní zápletku poměrně posmutnělá podívaná.

plagát

Cela (2000) 

Zápletka věru není až tak objevná, jak se zprvu tváří, ale ty skoro až bollywoodsky fantaskní vizuály jsou v kombinaci s poněkud temným a perverzním dějem ponuré krimi prostě lahoda. Tohle Tarsem Singh fakt umí.

plagát

Svet bez konca (2012) (seriál) 

Ještě snad větší pohádka než Pilíře země, ale furt dobré. Klaďasové jsou projednou fakt klaďasové, záporáci záporáci. Trochu se to schématicky opakuje jak napříč minisérií tak při srovnání s Pilíři i celkovými dějovými rámci. Zároveň škoda, že tam chybělo nějaké podobné pojítko jako byla předtím stavba katedrály. Ale jako celek přišlo mi to o něco výpravnější, akčnější a velkolepější.

plagát

Ako to bolo (2023) 

Náhodný střípek ze života jedné z tisíců Ukrajinek žijících v zahraničí, které se vydávají zpátky domů navštívit své příbuzné - na tu tzv. "dovolenou", jak hanebně s oblibou říkají i někteří naši bezobratlí politici.

plagát

Baghead (2023) 

Jsou to spíše slabší 3*. Baghead je takový ten typický případ, kdy měl někdo celkem originální nápad na zajímavý hororový námět (Martin Pohl by měl radost), ale už k němu neuměl napsat kompetentní scénář s nějakou zajímavou pointou. Zůstala tak dobře natočená light horor rutina se vcelku zábavným průběhem, ale děsně odfláknutým koncem. Na Freyu Allan v hororu jsem se fakt těšil, ale moc toho teda ve výsledku neukázala (herecky, čuňata), neb ji to scénář ani příliš nedovoloval.