HellFire

V první sezóně jsem si stěžoval na nedostatek scén s Bortusem, tady mi to MacFarlane vynahradil dosyta :). Bortus je závislý na pornu a kvůli jeho přičinění je loď napadena virem. Výborný situační humor mě nenechal vydechnout.

Ne že bych neočekával lepší začátek druhé sezóny, tady se jen řeší vztahy, takže to působí jako Ulice.

Nejsem fanoušek Star Treku a Setha MacFarlana považuji za nevtipného břídila (taky je po právu nejhorší postavou). Tohle odlehčené podání sci-fi žánru mi ale sedlo, ačkoliv většina vtipů vůbec nepadla na úrodnou půdu. Hodně situací bylo naopak skvělých, takže se to jaksi vynulovalo. Orville táhnou kupředu především výborné postavy, i když třeba takový Bortus měl dostat mnohonásobně více prostoru. Co se opravdu povedlo, tak jsou to přímo dokonalé masky a fakt, že přes obrovskou variaci ras a pohlaví jsem nikdy neměl pocit, že by se nám tvůrci snažili podsouvat jakoukoliv agendu. Každá epizoda vypráví samostatný příběh na ploše 45 minut, takže není moc času na zbytečné meditování a uvažování, jde se přímo na věc.

Rob Lowe jako modrý týpek je zpátky na scéně a okouzlí nejen Kelly a Teda, ale začnou se dít podivné věci více členům posádky.

Tohle se fakt povedlo. Kapitán a pilot se vydávají v přestrojení za nepřátele na výpravu za vzácným artefaktem a je z toho geniální komedie. Zvláštní, že když je MacFarlane v přestrojení, je vtipný jako nikdy. Humor je situační a dokonale mi padl do noty. Zároveň nám ale epizoda představí dva rozdílné světy, které nelze jen tak jednoduše odsoudit.

Seth MacFarlane a Charlize Theron jsou nejspíš ve skutečnosti dobří přátelé, ale už v Million Ways to Die in West bylo poznat, že na stříbrném plátně to mezi nimi jiskří asi jako mezi rybou a slonem. Tahle dějová linka proto bohužel vůbec nefungovala.

Nemám rád tyhle příběhy o civilizacích s šílenými náboženskými fanatiky, takže tohle byla zatím jednoznačně nejslabší epizoda, ale potěšilo aspoň cameo Liama Neesona.

Za ten konec s reality TV musím dát hvězdu navíc :).

Chvílemi „komedie“, chvílemi drama, chvílemi horor, chvílemi erotika... Howard the Duck neví, jestli se má zalíbit dětem, nebo dospělým. Respektive napsaný je rozhodně pro dospělé, protože obsahuje až příliš mnoho scén, které dítě nikdy nepochopí (tohle napsali slizcí úchyláci, jinak není možné, že v jednom momentě málem sledujeme, jak Howard masturbuje u erotického časopisu, pak zjistíme velikost jeho přirození, načež musíme sledovat, jak pracuje v erotickém klubu či co to je... a nakonec se málem vyspí s Leou Thompson – na tohle producentsky dohlížel George Lucas?), zato rodič bude kroutit nevěřícně hlavou. Na druhé straně jsou nelogické scény, které nebudou vadit jen nevinné dětské mysli. V tomto podání tak není Howard sympatický pro žádnou cílovou skupinu. Tak tonálně nevyvážená věc mohla vzniknout jen v devadesátkách, kdy nikdo nevěděl, jak pořádně uchopit filmy podle komiksu. Děj se točí okolo kačera Howarda, který je jednoho dne bezdůvodně vysát portálem na nebi a přenesen na Zemi, kde se dočkáme klasického ,fish out of water“ scénáře. Bohužel právě v tomto kabátku se není na co dívat a já celou dobu jen nevěřícně kroutil hlavou nad tím, že něco takového mohlo vůbec vzniknout. V paměti mi utkvěl především naprosto příšerný soundtrack – tvůrci na nás doslova chrlí jednu písničku nevalné kvality za druhou. P.S. Nepamatuji si, že bych kdy viděl film s tak špatným dabingem. Herci musí normálně některé dialogy namluvit znovu ve studiu, protože na place bývá rušno. Je to veskrze normální postup a pokud nevíte, že se něco takového děje, nepoznáte to. Tady ale herci mluví na rušné ulici, přitom zní, jako kdyby byli zavření v telefonní budce. Tohle je jeden z těch mála filmů, které ukončují kariéry. Tady to, stejně jako třeba v případě Super Mario Bros. schytal režisér.

Druhou sérii Clarksonovi farmy jsem zhltnul během pár hodin. Byla to napínavá jízda a i když je Clarkson pořád orangutan, fandím mu v jeho snaze podporovat místní (nejen) farmářskou komunitu.