BlackThorne

Film rozhodně není pro nováčky, protože začíná těsně po konci čtvré série seriálu. Hodně jsem se na film těšil a šel do kina s nadšením, ale moje očekávání bohužel úplně nenaplnil. Film pro mě trpí klasickým nešvarem anime filmů, které navazují nebo vyplňují mezery v ději seriálu. A to sice, že jsou krátké. To, co jsme ve třetí sérii sledovali celých deset dílů, se tu vyřeší na stopáží dílů čtyř a za celou dobu mě film nedokázal vtáhnout do svojí atmosféry tak, jako to dokázalo a při každém opětovném sledování opět dokáže anime. Co ale musím vyzdvihnout je animace, která je tady nádherná a vypadá, jakoby rozpočet na celou jednu sérii anime využili pro film. Výsledek je pro mě tedy hořkosladký, i když přiznávám, že za to mohly pravděpodobně i české titulky, které mi k anime tolik nesedí (jsem zvyklý koukat s anglickými), ale hlavně byly příšerné. V některých chvílích vypadají jako strojově přeložené bez přemýšlení nad tím, co se ve filmu děje a jak daný text vyzní. Kromě toho autor též neviděl český volejbal ani z rychlíku a zřejmě se neobtěžoval se někoho, kdo alespoň tuší, ptát. Tedy jsem dost často musel přemýšlet nad tím, co se v titulcích řeší a třeba na to, co znamená "zaútočili fajfku" jsem přišel až po filmu, když jsem si přeložil fajfku do angličtiny, tedy pipe. Pipe, přátelé, je útok ze zadní řady a nemá český ekvivalent. Prostě je to "pajp" nebo "útok z pajpu". V České kotlině také nemáme křídlové smečaře ani střední blokaře. Abych to tedy uzavřel, nebyl pro mě film z různých důvodů takovým zážitkem, jaký jsem očekával, ale pořád stojí za to ho vidět na velkém plátně. Dávám solidních 80% filmu a krásných 10% českým titulkům. Chápu, že překladatelství není moc dobře placené, ale i fanouškovské překlady za starých časů mívali minimálně jednoho korektora, který dohlédl nejen na to, jak jsou věci přeložené, ale že dávají smysl.

Právě jsem dokoukal závěr seriáu a nemůžu uvěřit tomu, že jsem ho většinu dost nesnášel. První série je skvělá, feel good komedie, která, abych citoval seriál, není o výhře nebo prohře, ale o tom, aby se hráči stali lepšími lidmi, vypořádali se se světem i se sebou navzájem a zároveň i nám divákům dali něco navíc. První série byla hodna svého názvu, protože je skutečně o Tedu Lassovi, o jeho moudru a vedení týmu. Druhá série začíná stejně, ale po chvíli se začne, spolu se svou stopáží, zvrhávat ve vztahovou dramedy (jak zdejší občané rádi říkají VKVéčka), proti čemuž bych nic neměl, pokud by tak seriál byl nastavený už od začátku, ale on nebyl. A tak dostáváme čím dál tím víc něčeho, co nechceme. Neměřil jsem to, ale přijde mi, že Ted dostává čím dál míň prostoru a je to opravdu o vztazích, které ale dost často vedou od nikud nikam. Odpusťte, ale celý příběhový oblouk Keely je absolutně o ničem, jako postava druhého řádu byla super, ale dostat tolik prostoru si rozhodně nezasloužila, protože prostě nemá co říct a opravdu ruku na srdce, jak to s ní a s jejím milostným trojlístkem skončilo? Posunula se někam? Na rozdíl od ní tu máme Nate, kterému ten přerod ze začátku můžeme věřit, když se z člověka, kterého šikanují a nikdo jiný o něm neví stane z ničeho nic postava v záři reflektorů, samozřejmě to ego nemusí unést a byl to skvělý zvrat, ale v celých dalších dvou předlouhých sériích nemáme čas na to, abychom jeho návrat ke kořenům víc prozkoumali a byl tak věrohodný? Ne, protože musíme zdlouhavě ukazovat, jak chudinka Keely najme svoji buranskou kamarádku, začne si se svojí šéfovou a když jako šéfka PR týmu neudělá to, co po ní jiní PR lidé chtějí (ne, že bych s tím souhlasil), tak jí "vyhodí", aby ji mohla zachránit její bohatá kamarádka... BRAVO!! Ale celý Natův přerod vtěstnáme do pár scén... Ve třetí řadě pokračujeme v nastálém trendu, ještě nafouklejší stopáž pořád prakticky o ničem, i když uznávám, že tu už občas znovu vykukuje nádech první řady a poslední díl je snad komplet zpět ve starých kolejích, bohužel ani tak nezachraňuje celkovou pachuť, kterou ve mně Ted Lasso zanechal. Po hodnoceních jsem se na něj hrozně těšil a první řada nezklamala, pak to ale šlo jen a jen dolů. Prostě nechápu odklon od původní myšlenky a původní stopáže.

Na více než na tři hvězdy to objektivně určitě není, ale baví mě to. Je to správně ujeté a má to svoje kouzlo. Tu větší, tam menší přehrávání tomuhle formátu krásně sedí.