Lima

Film se zpočátku tváří jako thriller z doby tíživého pétainovského režimu Francie 2.svět. války, aby se pak ve druhé půli při neustávajícím útěku ústřední herecké dvojice změnil až na jakýsi dobrodružný příběh, ve kterém o spád a napětí a nečekané dějové zvraty není nouze. A nade vším ční herecký výkon nesmírně charismatické Simone Signoret a její nepřehlédnutelné veliké mandlové oči.

"Nás mnóga". Ačkoliv se pravdu o Kursku už asi nikdy nedozvíme (a tento dokument není vyjímkou), připomínat si, jak to na Rusku chodí, je v dnešní době potřeba jako sůl. Na jedné straně by tato země chtěla být v očích Západu zařazována mezi vyspělé země, na straně druhé nikdo nemůže přehlédnout soustavné porušování lidských práv, utužování režimu pod vedením bývalého agenta KGB Putina a naprosto elementární nedostatek úcty k lidskému životu. Vyměnit několik desítek mladých lidských životů za utajení jakéhosi pofidérního vojenského tajemství - je to vůbec možné? V Rusku naprosto no problem.

Sympatický dobrodružný příběh ze střídmě filmařské země, jakou je Norsko, který zaujme ani ne tak jednoduchým příběhem o pomstě, jako svou autentičností a exteriéry v čele s mrazivě nádhernou norskou přírodou, při jejíž sledování se i divákovi, zachumlaném pod dekou v teple rodinného krbu, zadírá zima pod nehty. A poklona také lidem od castingu, kteří pro představitele nepřátelského kmene našli opravdu dokonalé divoké ksichty.

Typická nudná sračka, kterých se v normalizační éře rojilo jako hub po dešti. Tím netvrdím, že by tenhle Fukův pokus o komedii byl nějak politicky "šmrncnutý", jen trpí pouze bolístkou drtivé většiny filmů té doby, tedy bezzubým a příšerně nudným scenářem, v tomto případě i se zmatenou změtí spousty zbytečných vedlejších dějových linek. Bože, čemu jsem se tenkrát smáli.

Ač příliš nevyhledávám studiové televizní inscenace pro jejich filmařskou strohost, tuhle jsem si báječně užil díky jedinečným hereckým výkonům všech zúčastněných, nejenom Mistra Kemra.

Steve Irwin je dokonalou esencí magorství a naprostého pracovního entuziasmu. Pozorovat ho, jak s naprostým nadšením vypráví o zvířatech, či bere do rukou všelijakou jedovatou havěť a výrazně u toho gestikuluje, či skanduje, je zážitek opravdu jedinečný. Velmi zábavné a člověk se i něco zajímavého dozví.

Na svoji dobu naprosto ojedinělý projekt, který se za bolševika zjevoval na obrazovkách českých televizorů. Zábavnou a přitažlivou formou (i za pomocí Saudkových obrázků) přibližoval běžným dovákům taje vesmíru (bez zdůrazňování vedoucí úlohy SSSR ve výzkumu vesmíru), to vše s puncem vědecké seriózností, oproštěné od senzachtivosti a pod dohledem a s průvodcovským slovem našeho nejvýznačnějšího astronoma Dr.Jiřího Grygara. Nebylo by od věci dát si na ČT repete, i když za těch 25 let se znalosti o vesmíru a přeci jenom posunuly trochu jiným směrem a některé tehdejší údaje by asi působily trochu archaicky.

Zábavné guilty-pleasure, které mi vyjma úvodní nudné dvacetiminutovce nasadilo na tváři pobavený úsměv, jenž mi vydržel až do závěrečných titulků. Přepokladem užít si něco takového je nesrovnávat s žánrově podobnými snímky, neanalyzovat každý dějový lapsus (je jich tam požehnaně), nepohoršovat se nad nadužíváním bullet time efektů a mizernými herci, naopak se bavit nad zhovadilostí celého projektu. Filmařsky je to samozřejmě někde u dna, ale má to slušný spád a tu jednu hvědičku si to zaslouží. Určitě jsem se po většinu času nenudil.

Až příliš poklidně plynoucí film prakticky bez děje, či nějakých zásadních dějových zvratů, oproti knize (díky, Leničko) příběhově a především emočně zploštělý, což je vzhledem k faktu, že si scenář napsal sám autor předlohy, docela s podivem. Ale herci jsou vynikající všichni, od těch dětských, až po Farrella a obzvlášť Sissy Spacek (sakra, proč taková vynikající herečka nehraje ve více filmech?).

Tak slibný, velmi slibný námět, skrývající v sobě veliký divácký potenciál a tak tragický výsledek. V jednom rozhovoru pan Svoboda svůj poslední výtvor NEPŘÍMO srovnával s ´tarantinovkami´(s dovětkem, že nejlepší příběhy píše sám život, s čímže se dá bez debat souhlasit). Tak myslím, že by se pan SVoboda měl urychleně probrat. S odstupem několika dní si vybavuju pouze opravdu velmi zmateně vyprávěný děj, tragický herecký výkon pseudocelebrity všech bulvárů Alice Veselé (ta ženská fakt neumí hrát), rádoby drsňáckou mluvu Michala Dlouhého s jeho otravným "kurva" v každé druhé větě, hustý výskyt šukaček na 10 m filmového pásu a umně skryté životní postoje přesvědčeného komunisty. Divoká léta českého kapitalismu by vydala za kvalitní thrillerovou bombu, tady jsem se dočkal pouze slabě slyšitelného pšouku.