frenn

Než zelená přeblikne na modrou je konec filmu, já pomalu nestíhám napětím dýchat a hledím, že už běží titulky. Neskutečně nadupaný snímek, jehož krása tkví v jednoduchosti. Ovšem myslím, že to mohlo být o ten kousíček delší. Teď pláču já, protože ten tajuplný vzlyk bych chtěla prozkoumat víc.

Krásný film s ještě krasnějšími hereckými výkony, kterým kraluje Robin Williams. Omlouvám se, ale v každém filmu si mě získá a veškerá má pozornost je prostě na něm. S Damonem perfektní chemie a jejich rozhovory o těch maličkostech a o tom, že je sice pěkné něco vědět, ale důležité je si to i prožít, ve mně něco zanechaly. A podívat se na to dílo ještě několikrát a objevovat jeho další krásy je jednou věcí z nich.

Chi mai! Ale kdokoliv by se rozhodně téhle té role nezhostil lépe než sám Bébel, překonávající samotnou 007. Le vent doprovázel ve vlasech Jeana a le cri zase doprovázel mě v závěru filmu. Dokonalost v každé vteřině.