Zabijakova pomsta

„Proč jen mám na čuráku ten uzel? Co jsem to vlastně, kurva, chtěl? … Ahá, už vím, přišel jsem vás zapít. Ne, ne, ne, chtěl jsem říct „zabít“, jen jsem si to špatně napsal centrofixem na ruku! ... Ha! Moment, kdo jste? Vás už jsem někde viděl. Kde to jenom bylo? Jo, vlastně, na fotce s nápisem „K likvidaci“. Víte, jsem teď docela v kurzu, furt si mě někdo najímá a pomalu nevím, do čeho dřív píchnout, protože si pak vždycky zapomenu vyzvednout vražedné. Počkat, tady něco nehraje, proč mám na čuráku ten uzel …“ Tak, a teď si něco takového představte jako další ročník memoriálu dědy Nýsna, tedy seriózně míněný akční napínač o alzjheimvrahovi, určený zejména divákům, kteří už nedokáží udržet moč, přesouvají se jen s pomocí chodítka a hřbety třesoucích se zvrásněných rukou jim hustě pokrývají tmavohnědé stařecké sqrny, avšak stále se ještě nechtějí nechat odvézt do starobince nebo na šrotiště. Máte? A jak to vidíte? Já si tedy musím rvát pěst do držky, abych si hurónským smíchem nepoprskal fiži. To děda Nýsn, který mimochodem již před více než dvěma lety prohlásil, že už nikdy, ale absolutně nikdy nebude točit akčňáky, je jinačí bumouš! Krutohustě pajdá po place a kouše, saje, rdousí o třicet let mladší a třicet kilo těžší gorily, přičemž své odborné ischiatické gerontochvaty občas doprovodí kyselým porcelánovým úsměvem, jenž zřetelnou mimikou atrofovaných obličejových svalů nade vši pochybnost vyjadřuje, že si děda zase skřípl ten povislý pytel v zipu svých tesilek, když se mezi klapkami hodinu snažil prostaticky vychcat. Jako, je to rozhodně o 30 procent méně hloupé, o 30 méně trapné a o 30 méně patetické než předchozí dědův zvratek, natočil to kdysi solidní a zkušený režisér, naposledy zahnít se v tom snaží i mnoho jiných hereckých mrtvol a svou účastí v něčem takovém se zjevně do hrobu pomalu chystá i dosud skvělý a pod cenu se neprodávající Víťa Pirc. Ale co naplat, když je předloha popsaným hajzlpapírem a manifestem kauzálního kokotismu, a navíc ty ještě z posledních sil jakž takž hrající kašpary totálně vynulovali kohortou naprosto obludně prkenných až trapných Hispánců. Avšak největším zklamáním, ba neřkuli šokem až zděšením, pro mě bylo naprosté zhroucení mých masturbačních fantazií. Zkurvený časozub totiž proměnil nejluksusnější štěrbinu, jaká kdy rozkmitávala mou pravici, přirozeně neodolatelnou a v kramflecích pevnou plnotučnou italskou velekundu v nepřirozeně afektovanou otylou polskou matronu po přechodu, držící pohromadě jen sekunďákem a litry formaldehydu. Ach jo, tempus fugit, aneb jak říkáme my, klasičtí vzdělanci - „Letí to, kurva!“. No nic, dopíšu a panicky běžím k zrcadlu optat se, jestli jsem pořád druhý nejztepilejší feshák hned po Sněhurce, nebo už je to taky v hajzlu. (26.05.2022)

Je to ještě horší než nedávné Blacklight, z kterého už si tedy nepamatuju vůbec nic. Liam tentokrát dokonce zastřelí dopraváka. Co to je jako? Hlavní hrdinové přeci policajty nestřílejí, leda ty zkorumpované. Herecké osazenstvo je velmi slušné, režíruje to Martin Campbell, ale film se hrozně vleče. Těšil jsem až naběhnou závěrečné titulky a já nebudu muset koukat na tohoto zmateného Neesona. Člověče buď se na tyhle akčňáky vykašli nebo si aspoň sedni za volant jako v Mrazivé pasti, která se mě líbila z posledního období zřejmě nejvíc. Memory je hrozná nuda. Proto tentokrát odpad. (26.05.2022)

Až překvapivě špatné. Ne, že bych čekal od Neesona trhák, ale od Campbella jsem očekával přeci jen něco zajímavějšího. Typický příběh vraha, který nechce vraždit a tak musí být zavražděn. Bohužel v jednom z těch horších zpracování, které se snaží tvářit hrozně seriózně, přestože je neskutečně tupý a hlavně příšerně nudný. (15.06.2022)

Pokaždé, když nějaký nájemný zabiják nekývne na nabídku (jde o nezletilou dívku), zadělá si na slušný malér. Na ten si zadělává nejen postava Liama Neesona, ale i herec samotný, protože poslední dobou mu jeho postarší charismatické bijce už tolik nežereme. Přitom tentokrát měl celý projekt našlápnuto do slušných čísel. Zaprvé proto, že Martin Campbell (který nám před lety úspěšně představil Bonda nové generace) je pořád schopný řemeslník, který znovu předvádí poctivou oldschoolovou podívanou. Jenže neuběhne ani hodina a divák si uvědomuje, že obsahově ho to příliš nezajímá, hlavně ale tempo zoufale kolísá. Ozvláštněním má být Liamova nastupující Alzheimerova choroba, která má vliv na jeho paměť i úsudek, navíc se jeho neuposlechnutí nelíbí několika vlivným lidem. Výsledek se do historie rozhodně nezapíše, nicméně akce je nakonec poměrně dost, David Tattersall zachytil spoustu fajn záběrů texaského El Pasa a nejednoho diváka potěší i Guy Pearce či Monica Bellucci. Což nakonec není úplně málo. (27.05.2022)

Jiný den, stejný Liam. Jeho filmy už si vytvořily vlastní žánr “Neesonovky”, protože natočit desítky filmů, které mají tak stejnou šablonovitou kostru a tak nevýraznou akci, to už chce talent. Věk člověk bohužel ale nezastaví, a tak zde jde jen o starého páprdu, kterého chce jeho gangster agentura mrtvého, protože odmítl zabít 13letou holku. Akce zde moc není, zato napětí je budováno překvapivě slušně a celý film ačkoliv není nijak výrazný, tak mě alespoň nesral natolik, abych si ťukal na čelo, co za blbost jsem si zase pustil, a to se mi u nových Neesonovek stávalo poměrně často. Z toho důvodu dám klidně průměrnou trojhvězdu, kterou divák může úplně bez výčitek vynechat, ale když není do čeho píchnout, tak se překousnout dá bez újmy. (27.05.2022)