Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Pyšná princezná Krasomila (Alena Vránová) sa odmietne vydať za kráľa Miroslava (Vladimír Ráž), a tak sa on vydá do jej rodného Polnočného kráľovstva - v prestrojení za záhradníka! Princezná sa doňho zaľúbi a vďaka jeho vplyvu sa postupne zbavuje všetkej svojej pýchy a rozmarnosti. Nanešťastie však táto jej premena vôbec nevyhovuje kráľovým skorumpovaným radcom, a tak sa obaja zaľúbenci musia zakrátko vydať na útek... (TV Markíza)

(viac)

Recenzie (462)

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Blížia sa Vianoce, čas repríz. Záujmom je reprízovať úspešné diela a Pyšná princezná úspešnou je. Len doteraz neviem prečo. Napchať obludnú ideológiu všemocnej strany ešte aj do klasickej rozprávky a vykresľovať kráľa, ktorý vládnutie berie ako bokovku popri oberaní čerešní a princeznú, ktorej prevýchova spočíva v pracovnej terapii je zvrátené. Preto považujem Pyšnú princeznú za protipól filmu Byl jednou jeden král, napriek tomu, že ich nakrútil rovnaký režisér v rozmedzí dvoch rokov. A nelíšia sa iba farbou. Aký priepastný rozdiel je medzi Werichovým a Neumannovým kráľom, Vránovej a Dvorskej princeznou, medzi trojicami Kopecký, Effa, Dedek a Kopecký, Horníček, Lipský a najmä medzi vtipom s múdrosťou v jednom filme a šaškárňou s propagandou v druhom. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Pyšná princezná je o niečo slabšia, ako iné československé televízne vianočné klasiky Tri oriešky, Bol raz jeden kráľ a Cisárov pekár, čo v konečnom dôsledku znamená, že ju hodnotím solídnymi štyrmi hviezdami. Aj vďaka tejto rozprávke majú česi a slováci krajšie vianoce, ako napríklad nemci alebo rakúšania, pozrite si ich vianočný program, majú tam stále súčasné americké romantické komédie. Ja ale tie muzikálové vložky v českých rozprávkach vážne nemusím a oslava hodnôt bývalého režimu je v Pyšnej princeznej obzvlášť patrná. To je paradox, keď v komunizme, ktorý odmietal kresťanstvo, vzniklo toľko rozprávkových klasík najkrajších kresťanských sviatkov. ()

Reklama

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

První svého druhu a hned prvotřídní klasika žánru, a to nejen žánru „česká filmová pohádka“. Nejsem znalec, když tak mě opravte, ale řekl bych, že Pyšná princezna je vedle (pozdějších) Sedmi samurajů zakladatelská i coby akční film, protože scénou ve mlýně uvedla do jeho kánonu už předem zásadu, že skupina nepřátelských bojovníků musí jít proti hrdinovi spořádaně jeden po druhém. Ideovologická složka pohádky je ale mnohem zajímavější: Kdežto švec, představitel drobného řemeslnictva, tedy střední třídy náchylné k reakčnosti a vykořisťovatelství, je bázlivý a k panským manýrům náchylný, potřebující dostat za vyučenou („pětadvacet“), chudý proletář uhlíř si hned dodá odvahy ke svobodnému zpěvu i odporu. (Avšak kde že se nesmí zpívat, to soudruzi v pohádce jaksi obrátili, což je ovšem pochopitelný omyl vzhledem k tomu, že v jejich zemi se zpívat sice nesmělo, ale muselo. Nejvtipnější tehdy musela být závěrečná scéna na volné hranici: „Ševče! Proč bys utíkal!“) Na rozdíl od ševce a uhlíře jsou rodiny sedláka a mlynáře třídně nevyprofilovány, což je zjevně důsledek toho, že představitelé venkovského lidu jsou převážně právě jen představiteli lidu, dobří, obrozenečtí, jednorozměrní lidičkové, vcelku substrát k osvobození. K jeho budoucímu osvoboditeli – králi Rážovi se svazáckým ksichtem i manýry – nelze nepocítit skutečnou třídní nenávist (či pohrdání, to v momentě, kdy chválí mistra nejlepšího obrazu slovy „pracoval jsi dobře a poctivě“ - no řekěte, co je to za hovado? Vlastně až v této chvíli vrcholí masivní úvodní adorace komunistického božstva Práce.) Venkoncem jedinou ideově bezchybnou a sympatickou postavou je princezna Krasomila, což je po mnohých zhlédnutích konečně patrné už od prvního momentu. Původně jsem sice za to podobenství o spravedlivém caru Stalinovi z rajského SSSR, který jde vysvobodit československý pracující lid z moci zlých chamtivých exponentů kapitalismu, hvězdičku ubral. Jako ideologická propaganda komunistické moci je tato pohádka pozoruhodně detailní a důkladná. Ale protože moje jméno je Miroslav: K čertu se všemi spravedlivými a nespravedlivými, je to epos o králově cestě inkognito si dobýt nevěstu, o zapomenuté písni a její moci, o rozpomenutí, o obrácení... Vlastně klasické vysvobození ze zakletí. Postavy jsou překvapivě přesvědčivé, zvláště princeznino obrácení je velmi kvalitně předvedeno. Ale nejen její představitelka je zde vynikající. Snad jediným vyloženě slabým místem je chůvina replika v závěru "Stáří už jen vzpomíná". Někde uprostřed filmu by tento tlach (ostatně nikoli nepravdivý) mohl být na místě, ale uveden jako závěrečné moudro postavy suplující zde osobu dobré polomagické stařeny - dost kazí dojem. To stařenka ve Werichově Byl jednou jeden král má v závěru jinačí slovo! Nicméně: Po vyslechnutí původní pohádky od národní Boženy "Potrestaná pýcha" je tvůrcům vše odpuštěno, protože ze srovnání s onu odpornou, v každém ohledu trapnou mravoučnou červenou knihovnou pro služky vychází i gottwaldsko-stalinská filmová adaptace jako jednoznačný vítěz a to i po ideové stránce. Ve filmu vidíme princezninu pýchu jako nouzovou životní formu exkluzivní, ale stísněné existence a její obrácení vlivem zapomenuté písně, lásky a vržení do strázní i slastí skutečného života jako vysvobození, do nějž se vrhá s dychtivostí své urozenosti a nevinnosti, kdežto v původní verzi se uražený krásný (!) král (který z jakési podivné perverznosti chtěl, aby na obraze pro princeznu, která ho nezná, vypadal ošklivější) rozhodne udělat z ní opovrhovanou peskovanou udřenou služku městských fiflen, aby se takto "vyškolila" (nebo snad zaškolila?), aby jí ve finále vítězoslavně jako frajer největší oznámil, že potřeboval ponížit (sic!) její pýchu. Z představy, že by moje dcera vyrůstala na něčem takovém, se mi dělá zle. Takže komanči, vy nebesům odporní zkurvenci: Udělat z nudného ressentimentálního škváru čistý (a při tom vtipný) epický skvost, ideologii nízkosti nahradit ideologií velkolepého převratu, to se cení. A byla svatba, jedli, pili, hodovali, já tam také byl, pak mám trochu okno, jakoby papírová zem, takže jak to bylo dál, se zeptejte soudruha Kohouta. () (menej) (viac)

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Běda tomu, kdo by se opovážil zase škodit lidu! Pohádková apoteóza komunistického Československa v líbivém hávu plném rafinovaných motivů a dobových konsekvencí. Těm, kteří se naučili číst mezi řádky, nemůže unikat, o co scénáristům ve skutečnosti šlo. Náprava slečny hrdopýšky, demise proradných rádců a vůle lidu, jíž se musí podrobit i dětinský král, který mezitím dávno pozbyl vážnosti... Jen hlupák by nepoznal, co se skrývá za vynuceným státním převratem v Půlnočním království a odkud vlastně přichází jeho novopečený uchvatitel, spravedlivý a moudrý Miroslav, v jehož zemi panuje kolektivní harmonie pracujících a zpívá se od rána do večera. Rozpuštěna v amalgámu dobře odvedené práce filmařů a jejich spolupracovníků i některých skutečně vrcholných uměleckých výkonů, kterých bylo v pohádce dosaženo, působila pak její ideologická nálož nikoli prvoplánově, ale především podprahově. Nastražená past na nic netušícího diváka sklapla a mnohý v ní uvízl podnes. Zcela nepřekvapivě. ()

ABLABLABLA 

všetky recenzie používateľa

Prostě nádherná pohádka, na kterou mohou být Češi, Moraváci i Slezané pyšní. Alena Vránová jako mladá byla vážně krasavice a pyšnou princeznu, jako paK i napravenou zahrála výborně. Velmi se mi líbila "cesta na dřevech". Taky bych se projela. Nádherná krajina, kde bylo natáčeno (Dolský mlýn, Čertovy skály...). Byla jsem tam na dovolené a doufala jsem, že najdu tu skluzavku, ale bylo mi řečeno, že byla zničena už velmi dávno. Ovšem Dolský mlýn má snad ještě větší kouzlo než předtím. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (60)

  • Schvaľovateľka scenára, spisovateľka Marie Pujmanová, sa rozčúlila kvôli záberu, v ktorom kráľ Miroslav (Vladimír Ráž) vstúpi za jasnej noci do záhrady. V scenári bolo napísané: "Súdruhovia, taký naturalizmus nemá v socialistickom filme, navyše pre deti, čo robiť! Kráľ sa zastaví, pozoruje hviezdy a močí." Všetko sa hneď vysvetlilo. Išlo o preklep. Miesto "močí", tam malo byť "mlčí". (Raccoon.city)
  • V scéne, kde princezná Krasomila (Alena Vránová) otvára okno a kričí do záhrady na kráľa Miroslava (Vladimír Ráž), princezná otvára okno z pravej strany do ľavej. V ďalšom zábere z vonkajšej strany hradu je vidieť, že ho zatvára z pravej strany do ľavej. (Warlockee)
  • I když byla pohádka nadmíru povedená, kritici ji rozhodně nešetřili. V časopise Kino se například dočteme, že princezna Krasomila (Alena Vránová) by neměla hrát na loutnu, protože se jedná o románský nástroj, jehož přednesem se odnárodnil český charakter písně. (rublik05)

Súvisiace novinky

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

26.05.2015

Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (viac)

Reklama

Reklama