Psanci

Film vás vráti do roku 1978 a navodiť atmosféru sa mu skutočne podarí. Príbeh nie je výnimočný (spracovaný takmer ako poviedka), ale uveríte mu, čo vás prinúti sedieť v napätí pred obrazovkou až do úplného konca. Podarilo sa zvoliť hercov, ktorí sa svojich úloh zhostili výborne. Navyše, v závere zistíte, že väčšina z nich nie je čierno-biela a že veci sú inak, ako ste predpokladali. Niekoľkokrát ma zaskočilo dobre zvolené hudobné pozadie, hudbu si počas filmu plne uvedomujete. Tento film vás môže, ale aj nemusí hlboko zasiahnuť, záleží od vášho rozpoloženia. (14.12.2021)

Celkom dobre sa mi pozeralo, i keď o žiadne nadšenie sa nemohlo jednať. Bohužiaľ sa film zbytočne naťahoval a keď som aj chvíľu uvažoval nad štyrmi hviezdičkami, záverečná časť s naháňačkami, strieľačkami a scenáristickými saltami ma od zámeru odradila. Ale na Begóniu Vargasovú sa dalo dobre pozerať, takže siahnutie po tomto filme nebolo vôbec márne. (10.07.2022)

Dospívání po španělsku, které je docela fajn sledovat, pokud divák v mnoha ohledem přivře oko. Dobře vychovaný, ale plachý a se špetkou sebevědomí – Nacho to od vrstevníků schytává a svůj čas tráví v kině nebo u arkádových her. V nich poznává Tere a Zarca a ač je úplně jiný než skupina, se kterou jej seznamují, stává se součástí pouliční bandy, která si přes drobné krádeže troufne nakonec i na rabování lékáren či dokonce na banku. Jeho přerodu v rebelantské smýšlení jsem úplně nevěřil (bouchačce v ruce obzvlášť ne), i když chápu jeho touhu po jakémkoliv přijetí. Zatímco Zarco nad ním drží ochranitelkou ruku, jeho přitažlivost ke svůdné Tere je stále silnější (Begoña Vargas, hmmm). Nějaké pnutí milostného trojúhelníku jsem nicméně nevnímal, zločincům divák nijak zvlášť nefandí, protože si k nim hlubší pouto nevytvoří, jejich krokům schází syrovost, moment překvapení nebo napětí a závěrečné „lidské“ rozhodnutí vyšetřovatele mi taky zrovna nechutnalo. Každopádně mě celkově bavilo bohémství a atmosféra doby, kterou tvůrci trefili na jedničku. Body dolů za scénář, za špatnou práci s charaktery i za přepálenou délku. Tři až čtyři hvězdy. (29.11.2023)

Horkokrevnost španělské nátury je velmi často promítnuta i do jejich nekompromisních thrillerů a Psanci jsou toho dalším zářným důkazem. Tenhle retrovýlet do sedmdesátkového Katalánska má všechno, co má našlapané krimi mít. A já jsem si zas projednou potvrdil, jak miluju španělštinu a jak aspoň ti Jihoevropané ví, jak nakládat s budgetem Netflixu. [viděno na Netflixu 10.9.2023] (10.09.2023)

Skvělá španělská oddechovka o mladický rozvernosti s kriminálními prvky a podmanivými summer vibes pozdních sedmdesátek. Samozřejmě, je to hodně konvenční, klišovitý a patetický melodrama, který jede dle zajetý mainstreamový šablony, atakuje casual diváky, a má extrémně nafouklou stopáž 130 minut – páč závěrečná půlhodina hází celej feel good dojem do kopru – ale protentokrát to ani výjimečně nevadí. Každopádně Begonã Vargas je moje nová crush...... // VERDIKT: 7 loupežných přepadení v lékárně z 10 // (22.01.2022)