Jednotka intenzívneho života

V současné době se o paliativní péči moc nedozvíte, pokud se tam najednou neoctnete jako návštěva nebo student medicíny. Jak dobrý musí být doktor psycholog, empatik a jaká témata je dobré řešit na sklonku nám známého života a druhého břehu? Říkám druhého břehu, protože jsem věřící ve smyslu Erwina Schrödingera v paradoxu kvantové fyziky, která na nás jako biologickou entitu má ještě pěkných pár překvapení. (02.05.2023)

Působivý dokument o práci psychologů a lékařů s lidmi s kratším prognóza i délky života. Já řekl Alexander Solzenicin všichni jsme odsouzenci na smrt čekající v celé smrti, někteří ještě neznají datum své popravy. "Umírání je podstatná délka našeho života" říká v dokumentu lékařka. U pacientů s nejkratší prognózu života se už neresuscituje. Psycholog se zde hlavně snaží zpracovat emoce. U někoho již nemá smysl prodloužit život, ale zachovat kvalitu života posledních dnů nebo neprodluzovani utrpení. Nastupuje paliativní péče. (04.05.2022)

To, že je  mi zatěžko tento dokument slovně ohodnotit, už samo o sobě něco znamená. Zaměření na detaily tváří obou lékařů mohlo by se zdát přílišné, ale myslím, že díky tomu mi jejich podoba utkvěla lépe než tváře umírajících, protože ty nemohou zračit víc než bolest a bezmoc z vědomí blížící se smrti. Jak dokument hezky ukazuje, jde totiž o slova, která potřebují slyšet, a přání, která potřebují definovat. Mohli jsme si také klást etické otázky a nalézat odpovědi. A díky zdánlivě zbytečným statickým záběrům na neživé věci dojít zklidnění duše, tak vzácné v dnešní době. (06.09.2021)

Dokument na téma, o kterém by se určitě mělo mluvit a řešit ho, protože je u nás asi zatím spíše "v plenkách". Ač chvílemi mi připadalo, že už se trošku moc (při rozhovorech lékařů s umírajícími) "tlačí na pilu" nebo hraje na efekt (vsuvky s pojídáním čínských nudlí nebo hrou na nástroj), celkově se podle mého podařilo uchopit věc poměrně s citem, pokorou k umírajícím, což oceňuji, ne vždy se to u filmů na takto závažná "důstojnostní" témata podaří. Člověk si v průběhu (i po skončení) snímku klade spoustu otázek. A to je podnětné, obohacující, takové filmy mám ráda. 80 %. (05.09.2021)

Jednotka intenzivního života (dále "JIŽ") je dokumentem věrně a velmi lidsky obeznamující diváka s termínem "paliativní péče", která bývá mnohdy lidmi negativně vnímána. Právě tyto negativní mýty se daří režisérce Adéle Komrzý svým nenásilným a milým způsobem bořit. JIŽ seznamuje diváka s těmi nejniternějšími tužbami a představami osob, bojujících s nevyléčitelnou chorobou, v pokročilém stádiu nemoci. Právě ono zvládnutí nemoci a pomoc co nejlepším způsobem strávit zbylý čas života, je hlavním posláním členů paliativních týmů. Pro ty je zároveň největší výzvou naučit se správně se zainteresovanými empaticky komunikovat, a typická věta, která Vás bude snímkem provázet je "Co dobrého pro Vás teď mohu udělat?". Prvotřídně zpracovaný dokument o problematice paliativní péče, o tom jak moc důležité je vážit si času, jakožto veličiny ohraničující náš život. A to vše podáno v tom nejryzejším a nejpozitivnějším duchu, kdy ve Vás snímek vzbudí radost ze života, ne naopak. 100 %, výjimečný zážitek, za který moc děkuji. Pro mě nejlepší dokument roku 2021.❤️👌 (4.9.2021) (05.09.2021)