Bod varu

Pokud má Pohlreich účet na ČSFD, tak tento film bude mít ve své topce. Jeden obyčejný den v období před Vánoci v restauraci - vše je natočeno tak, aby to působilo jako film točený na jeden záběr v reálném čase podobně jako ve snímku 1917. Každý kdo chodí do restaurace se jen pousměje, jak dobře jsou zde zahrnuty určité typické charaktery jak z řad hostů - někteří se chovají jak hovada, flirtujicí ženské obtěžující svého číšníka, influenceři co si myslí, že můžou všechno. Do toho i typičtí zástupci ze stran zaměstnanců - ti co se je flákají a mají na párku, ti co makají nadmíru dobře, ale nikdo to neocení, brigádníci či nováčci co dělají školácké chyby, neschopná protekční nadřízená, kterou nemá nikdo rád... Skvělá kamera a herecké výkony (především když šly v pár situacích emoce ven) hlavně u Grahama, který většinou hraje jen vedlejší role ve velkých filmech. Když se člověk podívá na top gun, tak má chuť poslat přihlášku do americké letectva, po tomto snímku asi polovina lidí radši přehodnotí svůj sen pracovat v gastro světě...7/10. (21.07.2022)

Po One Shot, druhej film v roce 2021 (myslím že je ještě jeden, Samurajskej) natočený na jeden záběr bez střihu. Výborná režie, trošku bych to přirovnal k Whiplash co se týče určitého horrorového schématu - mám tím na mysli pracovat pod nátlakem. Působilo to nesmírně autenticky a mé úzkosti mnou dost cloumaly. Herecké výkony jsou beze sporu absolutní bomba, a v menší roli potěší Jason Flemyng, takovej příjemnej bonus. Jedná se skutečně o unikátní snímek a musím uznat, že to byla fakt pořádná porce adrenalinu, napětí a autentického pocitu. (26.12.2021)

„ANO,  ŠÉFE! …“   Natočeno na jeden zátah. Prostě takovej kousek života… těch, co stojej za kusem flákoty na našem talíři v restauraci. Já vám nevím… když máte TAKOVOUHLE restauraci, měl by bejt šéfkuchař vyrovnaná osobnost. Když není, dopadá to v ní jako v hostinci „Na růžku“ (takže u Rumpála). Čekal jsem víc. Ale to snad všichni, co v hospodě dělali… Takový Pohlreichovo „Ano, šéfe“ má v sobě kolikrát víc VŠEHO! Ale pravda, nemá takovou kameru a není natočený na jeden zátah…   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nikdy jsem nebyl v restauraci. (Ne vole, Růžek se nepočítá!) 2.) Jsem Šéfkuchař. A už mi z toho jebe...   ///  Thx za titule „Daflor“.                  PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (17.01.2022)

Realistický, až dokumentární snímek o jednom večeru v mnohahvězdičkové restauraci, kde jsou zaměstnanci pod neustálým tlakem, zatímco se zároveň snaží vepředu vytvořit co nejpříjemnější atmosféru pro zhýčkané návštěvníky. Vidíme tu tedy především, jak to mají kuchaři a číšníci těžký, například určitě každý polituje černošskou servírku, ke které se chová hnusně tlustej bohatej suverén. U hlavního hrdiny to je ale trochu těžší, protože hned vytušíme, že udělal ve svým životě celou řadu chyb a stále chyby dělá. Když se tedy ve filmu neustále potácí před kamerou, tak to není zrovna příjemné sledovat. A není v tom sám, většina postav tam má nějaké menší či větší problémy, takže to není zrovna pohodový film. Je ale často zábavný a napínavý. Dost mě ale mrzelo, že film nám nejen svým názvem slibuje, že dojde k něčemu velkému, ale... ani moc ne. Film se drží při zemi (aby byl realistický?) a taky mi přišlo, že se zhruba v druhé půlce trochu vyčerpá a už jen dál koukáme, jak je všechno pro všechny naprd a pak - zatmívačka. Zajímavý film, takový ten přesně na festivaly, ale za nic zásadního Boiling Point nepovažuju. Každopádně na závěr chválím všechny herce. (7/10) (22.01.2022)

Barantini na zlatém podnose servíruje samo peklo. Grahamův šéfkuchař Andy prožívá tu nejhorší směnu v životě. Přeplněný lokál, hygiena, známá kritička jako doprovod kámoše co mu dlužíte prachy a na telefonu exmanželka, která je vytočená, že nedal synovi dobrou noc. Chyby personálu, špatná komunikace, nedostatek času. Bod varu je o extrémech, ale takhle nahuštěný život je. Možná se neodehrává během jedné směny, ale týdne, co na tom? Ten tlak je neúnosný, každého složí. Otázka není jestli, ale za jak dlouho... (16.05.2022)