Keď prehovorila

Ze stejného pytle jako The Insider, Truth nebo třeba The Post, takže davido-goliášovská bitva proti zkorumpovaným mocenským strukturám skupinkou přesvědčených investigativců. Navíc to obsahuje celkem důležité a detailní monology přeživších o povaze jejich zneužití pro ty, kteří stále ještě nejsou schopni pochopit, že znásilnění není jenom to, když na vás v noci vyskočí ze křoví chlupatý námořník s páskou přes voko. Bohužel, oproti jiným zástupcům žánru novinářských dramat, ten film nemá příliš zajímavé postavy, protože jejich jediná vlastnost mimo novinářské zarputilosti je demonstrace potřeby sdílené/otcovské mateřské, s čímž si paradoxně ten film ale nedokáže poradit, takže oba manželé protagonistek jsou úplně bez vlastností a prakticky by nemuseli mít ani obličeje. Pobavila scéna s dotěrným blbem na baru, který je regulérně tenhle týpek. Uznávám, že v takovémto světě bych nechtěl žít. (09.03.2023)

Film Když promluvila se vrací do roku 2016, kdy investigativní novinářka deníku The New York Times Megan Twohey pomohla zveřejnit příběhy několika žen obtěžovaných tehdejším prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem. Odvážné oběti se od veřejnosti dočkaly jen odsudků, pohrdavých komentářů či dokonce výhrůžek ze strany podporovatelů Trumpa, jehož americký lid zhruba měsíc po vydání článku zvolil prezidentem nejmocnější země světa. Zklamanou Twohey (Carey Mulligan) o pár měsíců později osloví její redakční kolegyně Jodi Kantor (Zoe Kazan), k níž se dostala informace, že jeden z nejúspěšnějších hollywoodských producentů Harvey Weinstein sexuálně napadl známou herečku Rose McGowan a že podobných případů se ve věhlasné továrně na sny odehrálo mnohem více. (15.12.2022)

Jedným dychom. Maria Schrader nehodnotí, len zaznamenáva, konštatuje. Dokumentaristicky presne, bez zbytočných odbočiek, s castom, ktorý je všetko, len nie hviezdny, ale o to autentickejší a  údernejší. Výber vedľajších postáv, S.Morton, J.Ehle, P.Clarkson akoby konzultovala so mnou, dokonalé herecké prítomnosti. Komentár najznámejšieho miestneho predátora som ani nezačal čítať, strata času. Btw, ktorých 6 filmov Harvey Weinsteina získalo Oscara, vážený distribútor? (31.03.2023)

Spotlight (#MeToo Version). Porovnanie s oscarovým snímkom sa v prípade She Said žiada hlavne z dôvodu žurnalistického prostredia, inak sú to pomerne odlišné filmy. Tam kde bol Spotlight formou hravý, divácky vďačný film, She Said si vďaka réžii Marie Schrader drží po celý čas pomerný divácky odstup, netlačí nijako na pílu v oblasti citou a vlastne ani v zobrazovaní sexuálneho násilia o ktorom pojednáva. Podobne ako skvelý seriál Unorthodox sa režisérka nepokúša o filmovú rekonštrukciu udalostí, ale skôr o ich opis a to najhoršie sa odohráva "iba" na pozadí, akoby za slovami, ktorým ho opisujú jednotlivé obete. Napriek tomu sa pomaly, postupne dokáže divákovi dostať pod kožu a v závere priniesť zadosťučinenie a poklonu dvom odvážnym novinárkam za to, že sa im podarilo dostať na kolená aj takého niekoho akým bol v Hollywoode práve Weinstein. Vo výsledku tak skvelo zahrané (pre Carey Mulligan mám večnú slabosť) a na prvý pohľad možno o niečo obyčajnejšie spracovanie skutočných udalostí, ale o to viac citlivejšie a v samotnom jadre silnejšie. CELKOVO: 7/10 (11.12.2022)

She Said má jediné štěstí, že se v druhém aktu konečně docela chytí a daří se jí z tématu #MeeToo alespoň "něco" vytěžit. Protože první polovině zoufale chybí spád, vyšetřování je povrchní a postavy novinářek i obětí jsou až děsivě nezajímavé. Hlavní problém ale vidím v tom, že se divák vyjma inkriminovaných nahrávek nedozví prakticky nic navíc a filmařsky má tento příběh jen minimální přidanou hodnotu. Jinak řečeno - pokud si o #MeeToo přečtete 4 články, výpovědní hodnota bude velmi podobná. Jen si z rovnice můžete vyškrtnout film, na který velmi brzo zapomenete. Na konkurenci v podobě Spotlightu se tento "pokus" zdaleka nechytá. (29.11.2022)