Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Martin Zounar je velikým jedlíkem, který se nebojí královského vojska, čertů ani práce.  Chudí manželé marně čekají na dítě. Zoufalý muž požádá o pomoc samotné peklo a čerti mu vyhoví: za devět měsíců se manželům narodí syn Nesyta. Když vyroste, vydá se do světa. Práce se nebojí a nabízí pomoc, kde může, ale všechny odrazuje svou nenajedeností. Nakonec vstoupí do služeb samotného čerta... V pohádce Boženy Němcové má Nesyta pro strach uděláno. Nebojí se královského vojska, čertů ani práce. A jak se má k dílu, má se i k jídlu. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (53)

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

Tak toto je velmi milé pohádkové překvapení. Hned na počátku potěší exteriéry, které k natočení pohádek doslova vybízejí. Mladý Martin Zounar byl ještě štíhlý a jeho bříško možná začalo narůstat právě po tého pohádce. O Nesytovi je jedna z variací pohádek o čertech nebo též Otesánek. Jenže už na začátku příběh trochu postrádá logiku. Když rodiče žádají o syna peklo, čekal bych, že si na oplátku pekelníci přijdou pro Nesytu. Toho ale musí všude odmítnout pro jeho věčně hladový žaludek a až teprve pak mu peklo nabídne službu. Také Nesyta odhalí moc kabátu sám a vlastně jen díky své nevycválanosti, když čertovi prohrabává kapsy. Při svém návratu pak pohádka odkazuje na charakter lidí. Ti se ho sice bojí pro pár šmuh na tváři, určitě by si maskéři měli dát víc záležet, ale na druhé straně za ním chodí velmi ochotně, když vysolí prachy na dřevo. Tedy přesně jako v životě, máte-li peníze, máte i přátele, do té chvíle na vzhledu nezáleží. A totéž platí pro marnivou princeznu. Král sice nemá na plat pro své zaměstnance, ale společně s princeznou myslí jen na to, kde sehnat prachy na její nové šaty. A zatímco běžní obyvatelé vsi jsou dotováni pouze, když se nějak přičiní, což je jistě správné, vojáci se mohou válet v ležení a nic nedělat, což Nesytovi bohatě stačí. I Linda Rybová se zrovna moc nezeškaredí jen několika šmouhama na tváři. Přesto mezi velkým počtem televizních pohádek je to jedna z těch milých, které si rád připomenu. ()

maoc 

všetky recenzie používateľa

Příjemná pohádka, která sice úplně nenadchne, ale hlavně neurazí, má jasný a čitelný příběh vycházející z klasiky, slušnou hudbu Petra Ulrycha a pěkné karpatské exteriéry. Klad oproti jiným je např. také v tom, že i malé role hrají, ne jen pobývají na obrazovce. Zounara nemusím a pravdou je, že mnohdy přehrává, což ale vynahrazuje pohledná Rybka. ()

Reklama

PRobin 

všetky recenzie používateľa

Martin Zounar vyfásne v pekle Luciperův kabát, kde v každé kapce najde nějaký ten krejcárek nebo zlaťáček. Anžto Čerchmant je liška podšitá, bude Zounar vypadat jako vágus dokud kabát nesundá. Takže nasyslí hafo peněz a koupí si princeznu. Všecko už známe z "S čerty nejsou žerty". Tady je to podáno v nudné, dlouhé a nezáživné formě. Hvědzu si zaslouží jen Linda Rybová, bo jí to sluší. ()

xaver 

všetky recenzie používateľa

Je jen dobře, že ani po revoluci česká televize neopustila tradici tvorby pohádek, a tato je jedna z povedenějších. Ani mě příliš nesedí herecké obsazení, ale zase všechno nemohou hrát jenom hvězdy a rozmanitost je většinou ke prospěchu věci. Každopádně je pohádka zpracována vtipně a zajímavě. Slušné 3*. ()

otík 

všetky recenzie používateľa

Lepší tradiční televizní pohádka pro nedělní odpoledne, tentokrát natáčená v extreriérech skanzenu v Rožnově pod Radhoštem, ve které Martin Zounar hraje mladého muže, kterému tak chutná, až ho nikdo nechce zaměstnat, protože jako odměnu za práci všechno sní. Pak však najde práci v pekle a dostane všemi mastmi mazaný dárek. Dá se řící, že tato pohádka je kratší a jednodušší verze celovečerní pohádka S čerty nejsou žerty. Líbit se kromě příběhu však bude i Ulrychova hudba a nádherné prostředí Rožnovského skanzenu. Hudba: Petr Ulrych ()

Galéria (20)

Zaujímavosti (3)

  • Film byl kromě zámku Stará Ves nad Ondřejnicí natáčen i ve Valašském muzeu v přírodě. (rakovnik)

Reklama

Reklama