Réžia:
Michal SamirScenár:
Michal SamirKamera:
Martin DoubaHrajú:
Anna Fialová, Karel Šimek, David Prachař, Richard Krajčo, Filip Rajmont, Zuzana Zlatohlávková, Jana Stryková, Daniel Kadlec, Patricie Pagáčová (viac)Epizódy(3)
-
Lásko, lásko (S03E01)
-
Léto (S03E02)
-
Tichá píseň (S03E03)
Obsahy(1)
Třináct let po odchodu od Ladislava Štaidla se Ivetin svět změnil k nepoznání. Její alba se neprodávají jako dřív, ale ona věří, že zase bude zpívat. Má za sebou neúspěšné manželství, ale věří, že ta pravá láska na ni stále čeká. A především má vedle sebe toho, na kom jí záleží nejvíc: svého dospívajícího syna. To kvůli němu chce vyhrát boj s vlastními démony. Je to on, kdo při ní stojí, i když se nedaří a bulvár čeká na každou její chybu. Ano, kdysi chtěla být slavná – teď chce obyčejný život. Pro Artura, pro sebe. (Voyo)
(viac)Videá (1)
Recenzie (18)
Prokletí života, touha po čemsi vzácném jako je obyčejná láska, síla jíž se nedostává. Jak hodnotit něco, u čeho člověk trpí, když sleduje, jak někdo milý a talentovaný otevírá náruč temnotě a propadá beznaději, a ten nebo ti, kdo mají být opěrnými body selhávají na celé čáře pod vlivem vlastního ega? Ivetin osud sám o sobě je silný a známe ho aspoň v obrysech zřejmě všichni, a to bohužel i my, kteří bulvár nečteme a nikdy jsme za něj neutratili ani korunu. Ale vidět závěr Ivetiny pozemské pouti v soukolí nabubřelosti pánů Rychtáře a Macury, v touze po zisku všech bulvárních hyen a v prostoduchosti obyčejných lidí, kteří hltají každou zprávu o jejím životě, navíc na velkém kinoplátně, to je síla. Tvůrci odvedli kus poctivé práce, kdy jsem ani na okamžik nedokázal odtrhnout zrak a jen jsem se zájmem sledoval zkázu člověka, jež se před mými zraky odvíjí. A byl jsem vděčný za každou odlehčenou scénu, kdy jsem se mohl zasmát. Ať už to byly scény s Arturem, Pepa Rychtář v Itálii, či scény s bulvárem, kdy u mě byla tenká hranice mezi smíchem, smutkem a vztekem. Závěrečná série nabízí bravurní herecké výkony, kdy za mě exceluje Filip Rajmont, jenž si protekčního fracka Pavla Novotného dává absolutně na pána, ale nezaostává ani David Prachař, Richard Krajčo a Karel Šimek v roli Artura. V hlavě mi zůstává plno silných scén, kdy absolutně dominuje úplný závěr poslední epizody a následná titulková sekvence. Nejsilnější moment celého večera pro mě byl ohromující potlesk v sále, jenž se rozezněl spolu s potleskem na plátně. Mrazení v zádech, chvění, emoce. A hluboká poklona všem. Jeden život, jeden osud. To krásné přetrvává. To smutné odvál čas. Slavnostní premiéra tří závěrečných epizod v pražské Lucerně byla navýsost výjimečným zážitkem. ()
„Je ráno, je ráno. Nohama stíráš Ivetu na kolejích“ Tichá píseň dozněla, a ačkoliv se si nejsem jist, zda třetí řada dala odpovědi na všechny otázky, považuji ji za rozhodně zdařilejší, než druhou. Fialová zvládla chátrající Bartošovou na jedničku a stylizace Prachaře do Rychtáře nebo Krajča do Macury si nic nezadala Brzobohatého Štaidlem. Bohužel si však nemohu pomoci, ale přijde mi, že Samir tápal v tom, na které události se zaměřit a které z bohaté poslední třetiny zpěvaččina života úplně vynechat a taky jak se vypořádat s posledními chvílemi jejího života. Každopádně tenhle vlak už se nedá vrátit zpátky do stanice a tak už snad jenom, odpočívejte v pokoji, Iveto a tobě Arture hodně štěstí do života. ()
Moje recenze je tady teprve třetí. Bohužel já z toho nijak nadšený nejsem. Pustil jsem ten první díl manželce a i těch 50 minut bylo na mne moc. Trpěl jsem, když jsem na to musel koukat. Ivetu jsem nemusel ani když žila a tudíž mne ten její příběh nechává emočně chladným i v seriálu. Prostě platí "jaký si to uděláš, takový to máš" Snad ty poslední dva díly budou lepší. Tohle bylo jen 50 minut o ničem... ()
Nikdy jsem nebyl fanoušek Bartošové, ale ani její odpůrce. Jsem ale rád, že i když je to natočené vcelku bulvárně tak že ze seriálu nevychází nijak extrémně zle a spíš se nám tvůrci snaží ukázat, jak jsou hajzli všichni kolem a ona je jen oběť a milující matka. Můžeme jim to věřit a nemusíme, nikdo asi nevíme, jak to všechno doopravdy bylo. Je vtipné si vedle toho pustit občas reálné záznamy a vidět ten rozdíl. ()
Anička Fialová se v roli Ivety našla. Jasný, pdooba tam není skoro žádná, ale jde o ten herecký um a Ivetu zvládla zahrát naprosto perfektně. Věřím, že ve scénách, kde se objevil Artur, tak se to přesně takhle mohlo odehrát, vzhledem k tomu, že na tom sám Artur spolupracoval. Co mě mrzí je to, že všichni viděli, jak moc trpí a nikdo jí nepřišel na pomoc, žádný z jejích přátel, kolegů, vůbec nikdo. Smutný je, že když už byla v léčebně, tak si sama pomoc nenechala. ()
Galéria (180)
Fotka © Voyo / Barletta / Stanislav Honzík
Reklama